Okolo zajímavých míst cestou do Oppachu v Horní Lužici
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Okolo zajímavých míst cestou do Oppachu v Horní Lužici
Při mé návštěvě Rumburku jsem zavítala podívat se k evangelickému kostelu sv. Jana Nepomuckého, protože jsem slyšela, že tu byla provedena úprava pozůstatků náhrobků hřbitova. Nebyla jsem tu již pár let a tak jsem se s neteří k němu vydala.
Kostel sv. Jana Nepomuckého je dominantou Rumburku, stojí na kopečku na Krásnolipské silnici a je zdaleka viditelný. Byl vybudován v letech 1775 – 1778 za pomoci různých dárců. Stavitelem byl Josef Hoffmann z obce Lipová. Původně byl kostel ale katolický. Za vlády Josefa II. byl odsvěcen a prodán Antonu Weberovi. Po 3 letech jej koupil Anton Salomon, byla k němu přistavěna obytná budova, kde byla škola a ještě později fara. Kostelík sloužil i jako špýchar na obilí. Byl dobudován strop a v jedné místnosti se dokonce i tančilo. V r. 1860 byl znovu prodán a koupil jej známý krásnolipský továrník a mecenáš Carl Dittrich. Kostelík opravil, přikoupil ještě k němu pozemek a věnoval jej evangelické obci. Poté tu také vznikl okolo kostelíka hřbitov.
V létě r. 2003 kostelík vzplál ničivým požárem a byl na cestě k zániku. Jak jsem již výše podotkla, byla to dominanta obce a tak se s tím občané nechtěli smířit, byla uspořádána sbírka a za přispění občanů, česko-německého fondu budoucnosti a města Rumburku se za 2 roky kostelík skvěl v ještě větší kráse, než stál doposud. V r. 2009 byly opraveny vzácné jednomanuálové varhany, které pocházejí z dílny Christiana Augusta a C.E.Reisse z Neugersdorfu (1862). Kostel je kulturní památkou Českobratrské církve evangelické. V přilehlém domě u kostela se konají kulturní akce.
Okolo kostelíka se nacházel hřbitov evangelického sboru. Po odsunu německého obyvatelstva v r. 1945 byl hřbitov zrušen a chátral. Jména pochovaných až na některé výjimky se nezachovala. To, co z náhrobků zbylo, bylo opraveno a zachováno jako vzpomínka na bývalý hřbitov. O to se postaral česko-německý fond budoucnosti a k němu připojené organizace.
Kostelík jsme si prohlédly a pokračovaly jsme k restauraci „ Zámeček“ v Rumburku, na Jiříkovské silnici. Kdy byla postavena a kým nelze bohužel dohledat, jen rodilí staří usedlíci německé národnosti tvrdí, že to byl lovecký zámeček, což jeho vzhled tomu napovídá. Obrátily jsme se a zamířily ke Šluknovu a poté do Rožan, ke státní hranici.
Všude, kam jsme se podívaly, byly samé tržnice se spoustou zboží vietnamských občanů. Němci sem rádi jezdí nakupovat, neboť to mají o hodně levnější než u nich.
Před návštěvou našich sousedů jsme se ještě podívaly ke kostelu sv. Jana Křtitele, který na nás vykukoval za rohem, a který pocházel z 30 tých let 20. století.