Okresní či Záloženský dům v Chlumci nad Cidlinou

Kdo dnes navštíví Chlumec nad Cidlinou, tak by sotva řekl, že v minulosti bývalo toto město též okresním, a to v letech 1850-1949, i když s různými obměnami správních a soudních úřadů. Z tohoto důvodu tedy musela být postavena budova, kde by dotčené instituce sídlily. Po řadě různých umístění po městě, naposledy v 1. patře hotelu U jelena, bylo rozhodnuto, že bude vystavěn nový a reprezentativní objekt, přičemž i u jeho počátků stál mj. zasloužilý starosta města a okresní tajemník Zikmund Kozelka, jemuž dodnes může být Chlumec nad Cidlinou za mnohé vděčný, i když tehdy si vyslechl řadu neoprávněných kritik. Citujme jednu z nich ohledně Okresního domu, kterou zveřejnila "Obnova" 28. února 1908: "Vystavěl v Chlumci okresní dům; ale při stavbě s bolestí pohlíželi tamější živnostníci, jak se svěřuje práce lidem cizím. Hostinec v okres. domě pronajal sládkovi židovi. Kdo pak jiný by se tam tak dobře hodil jako žid? Tak to vyhlíží pod mocným žezlem velikého - demokrata a kontrolora hříchů politických stran. Nebývá právě pod tím pokrokářským svícnem někdy tma tmoucí?"

K jeho umístění byl vybrán nárožní pozemek na Pražském předměstí, kde stával zájezdní hostinec na Dupačce o stejném čp. (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD064018410), jehož šenkýř Jiří Kintr byl v roce 1848 zvolen chlumeckým purkmistrem. Ohledně stavby samotné se však objevily rozpory. Přes všechny obtíže, kontroverze a osobní animozity však nakonec byla schválena novorenesanční stavba se štíhlou věží s cibulovitou bání a lucernou podle projektu architekta Jana Vejrycha, jež by se dala označit za multifunkční, protože vedle okresního zastupitelstva měl být v domě též hotel (jeho majitelem byl Adolf Souček) a záloženské místnosti. Aby se všichni nepotkávali, byly pro ně navrženy 2 separátní vchody - pro okresní a záloženské úřednictvo v 1. patře byl určen vchod z průjezdu v pravém křídle objektu a hosté přízemní restaurace nebo hotelových pokojů ve 2. poschodí vcházeli do domu přímo v nároží domu. Vzadu pak byly ještě umístěny potřebné hospodářské přístavby, např. konírna a stání pro povozy.

Následně byla vyhlášena soutěž na zhotovitele této stavby, což nám dokládá dochovaný dokument následujícího znění:

"Vyhláška.

Okresní výbor v Chlumci n. C. zadá provedení prací spojených s novostavbou dvoupatrového okres. domu v Chlumci nad Cidl. dle projektu architekta Jana Vejrycha z Prahy a sice zadá ihned práce zednické, nádennické, kamennické, tesařské, kovářské, jakož i dodávku válcovaných nosičů železných jednomu podnikateli.

Podmínky ofertní, jakož i rozpočty prací a plány vyloženy jsou v úřadních hodinách k volnému nahlédnutí v kanceláři okresního výboru, kde též opisy jich lze za mírnou náhradu obdržeti.

Řádně dle offertních podmínek sepsané a zapečetěné offerty i s vyplněnými rozpočty dotyčných prací podány buďtež nejdéle do 25. dubna t. r. do 4. hodiny odpolední u okresního výboru v Chlumci n. Cidl. Současně s podáním offerty složiti jest v depositu okresním vadium a sice v té výši a tím způsobem, jak všeobecnými podmínkami offertními jest ustanoveno.

Konkurs na zadání prací ostatních uveřejněn bude později.

Okresní výbor v Chlumci nad Cidl., dne 14. dubna 1904.

Okresní starosta: Struna."

I z této soutěže vyšel nakonec vítězně pražský stavitel Jan Vejrych (psán i jako Werich, Werych a Weyrich; též tvůrce zdejší Kozelkovy vily), který zemřel již 6. května 1911 a Okresní dům v Chlumci nad Cidlinou tak náležel k jedněm z jeho posledních realizací. Sama výstavba proběhla v letech 1904-1905 (základy se začaly kopat v květnu 1904) a již 13. ledna 1905 vyhlásil okresní starosta Václav Struna jménem Okresního výboru v Chlumci nad Cidlinou záměr pronájmu hotelu na šestileté období. 1. července 1925 začala v domě úřadovat také filiálka novobydžovské Zemědělské nemocenské pojišťovny. V lednu 1928 byl Okresní dům prodán místní Okresní hospodářské záložně (jako reakce na vládní návrh zákona o úpravě veřejné správy, podle něhož měl být chlumecký okres zrušen, k čemuž pak došlo podle zákona o organizaci politické správy ze 14. července 1927 č. 125/1927 Sb. z. a n. ve znění zákona č. 92, a tak k 1. červenci 1928 byl zdejší okres připojen k novobydžovskému), čímž se změnilo i jeho pojmenování. Z Okresního domu se tak stal Záloženský dům, jehož opravy a úpravy byly dokončeny v roce 1929. Stejné pojmenování převzal rovněž tamní hotel se 14 pokoji, který byl k 1. lednu 1932 pronajat na šestileté období Karlu Veselému, dlouholetému šéfkuchaři Urbanova Grandhotelu v Hradci Králové, jenž vyšel vítězně z veřejné soutěže, která byla vyhlášena 30. června 1931, ale díky své oblibě ho spravoval až do poválečného období. Od té doby byl tento objekt jedním z center kulturního, politického i společenského života města, protože se v něm uskutečnila řada schůzí, valných hromad, kursů, přednášek, výstav, tanečních zábav, koncertů, divadelních i kinematografických představení a jmenujme též tryznu za zemřelého poslance a prvního čs. předsedu vlády Karla Kramáře, jež se uskutečnila v sále domu pod pořadatelstvím okresního osvětového sboru 27. června 1937. Za 2. světové války zde byla navíc ubytována německá posádka, která objekt opustila 8. května 1945, nedlouho po průjezdu amerických parlamentářů do Lázní Velichovek.

Po osvobození od německých okupantů a v souvislosti se změnou společenských poměrů po únoru 1948 se dostal objekt, označovaný za první zdejší secesní stavbu, do rukou státu, stejně jako zařízení v něm umístěná. V letech 1945-1948 byl v 1. poschodí umístěn sekretariát národních socialistů. Později tu byla dokonce umístěna první veřejná prádelna. Její zřízení v roce 1949 měla na svědomí místní Rada žen. Roku 1954 zde bylo otevřeno kulturní středisko. Dlouhou dobu se však nikdo nestaral o stav stavby samotné, jež dříve bývala chloubou města a poté spíše opakem původního stavu, pokud nepočítáme starší úpravy v podobě proražení průchodu pro pěší na úkor velkého hotelového sálu či stržení balkonu v 1. poschodí a následné změny okenních otvorů pod ním. Teprve v letech 1983-1985 byla provedena generální rekonstrukce domu, během níž však přišel tento objekt o většinu své štukové výzdoby (včetně slunečních hodin) a dalších původních prvků, např. interiérových dřevěných obložení. Od těch dob se zde vystřídala řada různých úřadů a institucí, přičemž se zde uskutečnily mj. volby rady místního národního výboru. Jeden čas jsme tu mohli nalézt i zdravotnické středisko OÚNZ a sál byl pronajímán i pro účely PO SSM. Do nedávné doby byl v objektu též finanční úřad. Dnes v Záloženském domě sídlí např. chlumecké obvodní policejní oddělení, pobočka úřadu práce a lékárna, kterou od roku 1993 provozuje firma Lékárna, s. r. o.