Pomník T. G. Masaryka v Chlumci nad Cidlinou
Po vzniku ČSR se stalo přímo tradicí odhalovat pomníky Prezidentu Osvoboditeli, a to i v těch obcích, kde se nedal najít žádný vztah k této naší nejvýraznější novodobé politické osobnosti. Takovým místem však Chlumec nad Cidlinou nebyl, neboť ho T. G. Masaryk několikrát navštívil, navíc v dobách, kdy se ještě nedal čekat vznik nějakého československého státu, natož to, že by se jejím vrcholným představitelem stal právě profesor T. G. Masaryk, který byl od hilsneriády v mnohých kruzích neoblíbenou či přímo nenáviděnou osobou.
Nejznámější jeho vystoupení v Chlumci nad Cidlinou se událo 9. března 1902 na schůzi, jež měla být oficiálně uspořádána spolkem sociálních demokratů. Skutečnými iniciátory toho, aby T. G. Masaryk do města zavítal, byli: JUDr. Jan Říha a Zikmund Kozelka, kteří se o to snažili více než rok, přičemž právě prvně jmenovaný zařídil to, že nad schůzí převzali patronát sociální demokraté, aby on sám nebyl kompromitován před Zdenko hrabětem Kinským, jemuž se čestným slovem zaručil, že není stoupencem ani příslušníkem Masarykovy strany a následně by tak nejspíše ztratil právní zastupování velkostatku. Tamní advokát JUDr. Vácslav Hrbek, který si zde otevřel advokátní kancelář v srpnu 1900 a byl spolupracovníkem "Radikálních listů", se následně jal přesvědčovat radikální stoupence, boje se převahy sociálních demokratů, aby tuto schůzi ignorovali, což měly potvrdit i zprávy výše zmíněného listu, v nichž se "venkovský selský lid chystal na vymlácení Masaryka z Chlumce". Do schůze nakonec dorazili mimo JUDr. Jana Říhy, Zikmunda Kozelky, syna purkmistrova právníka Karla Friče a právníka JUDr. Karla Mikuly rovněž sociální demokraté z Nového Bydžova, Chlumce nad Cidlinou a okolních obcí, strana realistů, zdejší učitelé a skoro všichni židovští obyvatelé města a jeho okolí, čehož potom využili Masarykovi nepřátelé. Sama schůze se však obešla bez výtržností a na Masarykovu přednášku se ještě dlouho vzpomínalo a debatovalo se o ní.
Když se následně prof. Masaryk zasloužil o naši národní a státní svobodu, objevily se první nápady o zřízení jeho pomníku. Zejména však šlo o to, že jeho myšlenky nebyly dříve ve městě ve větší míře pochopeny a mělo jít tedy o jakousi satisfakci. Hned po vzniku ČSR byl prof. Masaryk jmenován čestným občanem města Chlumce nad Cidlinou a v den jeho 70. narozenin byla v novém, zahradníkem V. Barvínkem upraveném městském parku vysazena na jeho počest Lípa svobody. Ledy se však hnuly až po 6 letech, kdy se 10. července 1926 zastavil na zdejším nádraží prezidentský vlak a "tatíček" Masaryk byl oficiálně přivítán starostou města Františkem Jiroutkem, poslancem Josefem Netolickým a předsedou okresní správní komise Josefem Mrňákem. Tehdy to již nebyla nějaká hra či přetvářka, nýbrž skutečný výbuch vášně a obdivu k tomuto podivuhodnému velikánovi.
U příležitosti 77. výročí narození T. G. Masaryka došlo k ustavení komité pro postavení pomníku T. G. Masarykovi, za jehož předsedu byl zvolen starosta města František Jiroutek, za místopředsedy okresní starosta Josef Mrňák a poslanec Josef Netolický, za pokladníka Jan Dobiáš a za jednatele odborný učitel a sokolský činovník Josef Bryscejn, který podnítil sbírku, jež vynesla 38 000 Kč, k nimž chlumecké městské zastupitelstvo věnovalo 2 000 Kč, novobydžovské okresní zastupitelstvo 5 000 Kč, Městská spořitelna 30 000 Kč atd. Následně bylo hledáno vhodné místo (vybrána lokalita mezi sokolovnou a spořitelnou) a vyhlášena veřejná soutěž, z níž nakonec vyšel vítězně prof. Otakar Španiel. Jeho návrh byl odlit do bronzu firmou Františka Anýže z Prahy, podstavec pomníku a žulový kvádr se jmény 69 napočítaných obětí 1. světové války vytvořil podle návrhu prof. Otakara Španiela pražský architekt Kamil Roškot a zhotovil ho místní sochař a kameník O. Procházka. Pomník, jenž vyšel na celkem 56 992 Kč, byl slavnostně odhalen 28. října 1931, přičemž slavnostní řeč měl legionářský poslanec Jan Šeba.
Po vzniku protektorátu se stal pomník trnem v oku německým okupantům a jejich přisluhovačům. Navíc byl 28. října 1939 pokryt množstvím květin i věnečků, což byl vlastně tichý protest a vzpomínka na to, o co český národ přišel. Nacisté zuřili a zejména jeden z jejich největších příznivců - učitel místní měšťanské školy dívčí Josef Česák, a tak musely být do 1. července 1940 odstraněny všechny připomínky Československé republiky (podle zápisu v kronice byl pomník odstraněn až v roce 1943). Díky olešnickému zámečníku Čeňku Havlínovi, který sochu ukryl na svém dvoře do hromady železného šrotu, nedošlo k jejímu odvozu a následnému roztavení, takže 28. října 1945 mohla být navrácena zpět na své místo, přičemž slavnostní projev měl předseda ONV Stanislav Jiránek. Jiná verze je zapsána v pamětní knize: "Základy památníku a podstavec pro sochu zůstaly na místě. - Po osvobození v r. 1945 pátral řed. Bryscejn po osudu sochy. Objevil ji ve skladu Národní galerie Zemského musea v Praze. Socha byla vrácena do Chlumce, postavena zase na původní místo a 28. října 1945 slavnostně znovu předána veřejnosti."
Po uchopení moci ve státě komunisty začal být pomník opět nepohodlným objektem, jenž se do nastalé doby vůbec nehodil. Sice přečkala funkční období prezidenta Klementa Gottwalda a převzetí jeho funkce Antonínem Zápotockým, ale již 8. května 1953 byl v Dělnickém domě na veřejném slavnostním zasedání pléna MNV u příležitosti 8. výročí osvobození ČSR Rudou armádou přečten předsedou MNV Františkem Rajdlem návrh MV KSČ a usnesení rady MNV z 24. dubna téhož roku, aby byl odstraněn pomník T. G. Masaryka jako "poslední připomínka neblahých dob první buržoazně kapitalistické republiky". Po něm v obdobném tónu pohovořil předseda MV KSČ a navrhl, aby na místě Masarykova pomníku vyrostl pomník Klementu Gottwaldovi. Následně byly přečteny rezoluce závodních organizací KSČ, závodních rad a vedení místních závodů, v nichž se rovněž žádalo odstranění pomníku T. G. Masaryka. Poté již byl tento návrh schválen jednomyslně všemi členy MNV. V následujících dnech skončila socha nejspíše ve sbírce barevných kovů, pokud nebyla materiálově využita v některém ze zdejších podniků. Na jeho místě pak byla o 6 let později odhalena socha rudoarmějce a pomník s pamětní deskou od hořického akademického sochaře Karla Samohrda, jež byla 29. dubna 1959 slavnostně odhalena a 22. ledna 1964 zapsána do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-s-pametni-deskou-a-sochou-rudoarmejce-12924281).
Události Pražského jara přinesly snahu po obnovení pomníku T. G. Masaryka. Předseda MNV Václav Podnecký pověřil Václava Horynu, aby vypátral to, jak dopadla socha. Po ní se nenašla žádná stopa a nezůstal ani žádný model u Františka Anýže, u vdovy po sochaři Španielovi či v depozitářích různých muzeí nebo galerií, a tak k obnově pomníku nedošlo. Podobný osud jako Masarykův pomník mohl mít též Samohrdův rudoarmějec, ale v roce 1991 byl nakonec přemístěn pouze na hřbitov. 24. června 1994 došlo ke zrušení památkové ochrany sochy rudoarmějce. Následně vznikl na tomto místě nový pomník od sochařky Kateřiny Čihákové-Myškové, která vytvořila v pískovci reliéf T. G. Masaryka, jehož odhalení se uskutečnilo 14. září 1997, přičemž pamětní deska se jmény obětí 2. světové války zůstala zachována.
Nejznámější jeho vystoupení v Chlumci nad Cidlinou se událo 9. března 1902 na schůzi, jež měla být oficiálně uspořádána spolkem sociálních demokratů. Skutečnými iniciátory toho, aby T. G. Masaryk do města zavítal, byli: JUDr. Jan Říha a Zikmund Kozelka, kteří se o to snažili více než rok, přičemž právě prvně jmenovaný zařídil to, že nad schůzí převzali patronát sociální demokraté, aby on sám nebyl kompromitován před Zdenko hrabětem Kinským, jemuž se čestným slovem zaručil, že není stoupencem ani příslušníkem Masarykovy strany a následně by tak nejspíše ztratil právní zastupování velkostatku. Tamní advokát JUDr. Vácslav Hrbek, který si zde otevřel advokátní kancelář v srpnu 1900 a byl spolupracovníkem "Radikálních listů", se následně jal přesvědčovat radikální stoupence, boje se převahy sociálních demokratů, aby tuto schůzi ignorovali, což měly potvrdit i zprávy výše zmíněného listu, v nichž se "venkovský selský lid chystal na vymlácení Masaryka z Chlumce". Do schůze nakonec dorazili mimo JUDr. Jana Říhy, Zikmunda Kozelky, syna purkmistrova právníka Karla Friče a právníka JUDr. Karla Mikuly rovněž sociální demokraté z Nového Bydžova, Chlumce nad Cidlinou a okolních obcí, strana realistů, zdejší učitelé a skoro všichni židovští obyvatelé města a jeho okolí, čehož potom využili Masarykovi nepřátelé. Sama schůze se však obešla bez výtržností a na Masarykovu přednášku se ještě dlouho vzpomínalo a debatovalo se o ní.
Když se následně prof. Masaryk zasloužil o naši národní a státní svobodu, objevily se první nápady o zřízení jeho pomníku. Zejména však šlo o to, že jeho myšlenky nebyly dříve ve městě ve větší míře pochopeny a mělo jít tedy o jakousi satisfakci. Hned po vzniku ČSR byl prof. Masaryk jmenován čestným občanem města Chlumce nad Cidlinou a v den jeho 70. narozenin byla v novém, zahradníkem V. Barvínkem upraveném městském parku vysazena na jeho počest Lípa svobody. Ledy se však hnuly až po 6 letech, kdy se 10. července 1926 zastavil na zdejším nádraží prezidentský vlak a "tatíček" Masaryk byl oficiálně přivítán starostou města Františkem Jiroutkem, poslancem Josefem Netolickým a předsedou okresní správní komise Josefem Mrňákem. Tehdy to již nebyla nějaká hra či přetvářka, nýbrž skutečný výbuch vášně a obdivu k tomuto podivuhodnému velikánovi.
U příležitosti 77. výročí narození T. G. Masaryka došlo k ustavení komité pro postavení pomníku T. G. Masarykovi, za jehož předsedu byl zvolen starosta města František Jiroutek, za místopředsedy okresní starosta Josef Mrňák a poslanec Josef Netolický, za pokladníka Jan Dobiáš a za jednatele odborný učitel a sokolský činovník Josef Bryscejn, který podnítil sbírku, jež vynesla 38 000 Kč, k nimž chlumecké městské zastupitelstvo věnovalo 2 000 Kč, novobydžovské okresní zastupitelstvo 5 000 Kč, Městská spořitelna 30 000 Kč atd. Následně bylo hledáno vhodné místo (vybrána lokalita mezi sokolovnou a spořitelnou) a vyhlášena veřejná soutěž, z níž nakonec vyšel vítězně prof. Otakar Španiel. Jeho návrh byl odlit do bronzu firmou Františka Anýže z Prahy, podstavec pomníku a žulový kvádr se jmény 69 napočítaných obětí 1. světové války vytvořil podle návrhu prof. Otakara Španiela pražský architekt Kamil Roškot a zhotovil ho místní sochař a kameník O. Procházka. Pomník, jenž vyšel na celkem 56 992 Kč, byl slavnostně odhalen 28. října 1931, přičemž slavnostní řeč měl legionářský poslanec Jan Šeba.
Po vzniku protektorátu se stal pomník trnem v oku německým okupantům a jejich přisluhovačům. Navíc byl 28. října 1939 pokryt množstvím květin i věnečků, což byl vlastně tichý protest a vzpomínka na to, o co český národ přišel. Nacisté zuřili a zejména jeden z jejich největších příznivců - učitel místní měšťanské školy dívčí Josef Česák, a tak musely být do 1. července 1940 odstraněny všechny připomínky Československé republiky (podle zápisu v kronice byl pomník odstraněn až v roce 1943). Díky olešnickému zámečníku Čeňku Havlínovi, který sochu ukryl na svém dvoře do hromady železného šrotu, nedošlo k jejímu odvozu a následnému roztavení, takže 28. října 1945 mohla být navrácena zpět na své místo, přičemž slavnostní projev měl předseda ONV Stanislav Jiránek. Jiná verze je zapsána v pamětní knize: "Základy památníku a podstavec pro sochu zůstaly na místě. - Po osvobození v r. 1945 pátral řed. Bryscejn po osudu sochy. Objevil ji ve skladu Národní galerie Zemského musea v Praze. Socha byla vrácena do Chlumce, postavena zase na původní místo a 28. října 1945 slavnostně znovu předána veřejnosti."
Po uchopení moci ve státě komunisty začal být pomník opět nepohodlným objektem, jenž se do nastalé doby vůbec nehodil. Sice přečkala funkční období prezidenta Klementa Gottwalda a převzetí jeho funkce Antonínem Zápotockým, ale již 8. května 1953 byl v Dělnickém domě na veřejném slavnostním zasedání pléna MNV u příležitosti 8. výročí osvobození ČSR Rudou armádou přečten předsedou MNV Františkem Rajdlem návrh MV KSČ a usnesení rady MNV z 24. dubna téhož roku, aby byl odstraněn pomník T. G. Masaryka jako "poslední připomínka neblahých dob první buržoazně kapitalistické republiky". Po něm v obdobném tónu pohovořil předseda MV KSČ a navrhl, aby na místě Masarykova pomníku vyrostl pomník Klementu Gottwaldovi. Následně byly přečteny rezoluce závodních organizací KSČ, závodních rad a vedení místních závodů, v nichž se rovněž žádalo odstranění pomníku T. G. Masaryka. Poté již byl tento návrh schválen jednomyslně všemi členy MNV. V následujících dnech skončila socha nejspíše ve sbírce barevných kovů, pokud nebyla materiálově využita v některém ze zdejších podniků. Na jeho místě pak byla o 6 let později odhalena socha rudoarmějce a pomník s pamětní deskou od hořického akademického sochaře Karla Samohrda, jež byla 29. dubna 1959 slavnostně odhalena a 22. ledna 1964 zapsána do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/pomnik-s-pametni-deskou-a-sochou-rudoarmejce-12924281).
Události Pražského jara přinesly snahu po obnovení pomníku T. G. Masaryka. Předseda MNV Václav Podnecký pověřil Václava Horynu, aby vypátral to, jak dopadla socha. Po ní se nenašla žádná stopa a nezůstal ani žádný model u Františka Anýže, u vdovy po sochaři Španielovi či v depozitářích různých muzeí nebo galerií, a tak k obnově pomníku nedošlo. Podobný osud jako Masarykův pomník mohl mít též Samohrdův rudoarmějec, ale v roce 1991 byl nakonec přemístěn pouze na hřbitov. 24. června 1994 došlo ke zrušení památkové ochrany sochy rudoarmějce. Následně vznikl na tomto místě nový pomník od sochařky Kateřiny Čihákové-Myškové, která vytvořila v pískovci reliéf T. G. Masaryka, jehož odhalení se uskutečnilo 14. září 1997, přičemž pamětní deska se jmény obětí 2. světové války zůstala zachována.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.157, 15.459)
Poslední aktualizace: 29.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Chlumec nad Cidlinou
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Pomník T. G. Masaryka v Chlumci nad Cidlinou
Chlumec nad Cidlinou - Loreta, městské muzeum
Muzeum
Budovu městského muzea - Lorety v Chlumci nad Cidlinou najdeme při pravé straně silnice ve směru na Nový Bydžov. Postavena byla rodem Kinských, dle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, v letech 1717-1719. Původně ob…
0.1km
více »
Chlumec nad Cidlinou - informační centrum
Infocentrum
Chlumecká informační centra, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází na dvou adresách:
- v budově sokolovny a knihovny v Kozelkově ulici čp. 26 s otvírací dobou
Út - Pá : 8:00-11.00 13:00-17:00
- a v pobočce na „hlavní" Klicperově ulici čp. 55.
e-mail: knihovna@chlumecnc.cztel.: 495 484 121
web: http://ic.chlumecnc.cz
0.3km
více »
Železniční stanice v Chlumci nad Cidlinou
Žel. stanice
Chlumec nad Cidlinou se dostal k železničnímu spojení díky tomu, že právě přes něj navrhli inženýři Rakouské severozápadní dráhy (ÖNWB) trať mezi Prahou a Chocní, která byla stavěna a dávána do provozu úsekovitě (…
0.4km
více »
Četnická stanice Chlumec nad Cidlinou
Muzeum
Od června 2018 je v Chlumci nad Cidlinou otevřené nové museum - četnická stanice. Museum je unikátní svou koncepcí, kde si návštěvník může, krom klasické výstavy s vitrinami a dobovými…
0.4km
více »
Zámek Karlova Koruna
Tipy na výlet
Slunečné Jarní ráno přímo láká k výletu, proto se narychlo rozhodujeme pro návštěvu nějakého hradu či zámku. Volba nakonec padá na Chlumec nad Cidlinou, kam sjíždíme na exitu 62 na trase Praha-Hradec Králové. Vých…
0.5km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Karlova Koruna
Zámek
Barokní Zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou záme…
0.5km
více »
Okresní či Záloženský dům v Chlumci nad Cidlinou
Dům, budova
Kdo dnes navštíví Chlumec nad Cidlinou, tak by sotva řekl, že v minulosti bývalo toto město též okresním, a to v letech 1850-1949, i když s různými obměnami správních a soudních úřadů. Z tohoto důvodu tedy musela …
0.5km
více »
Zámecký park Karlova Koruna
Park
Zámek ve Chlumci nad Cidlinou včetně okolního parku byl vystavěn v letech 1721 až 1723. Architektonický návrh zámeckého areálu vytvořil významný barokní architekt Giovanni Santini-Aichl a hlavním stavitelem se sta…
0.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chlumec nad Cidlinou - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Kostel Nejsvětější Trojice je nejstarší dochovanou památkou ve městě. Doložen je sice "až" v roce 1358, ale dle nápisového kamene, který byl nalezen v roce 1734 pochází již z roku 1134. Kostel je jednolodní, s plochým stromem a trojbokým presbytářem kolem něhož jsou empírové pomníky ze Suchardovy dílny, pocházející z doby kolem roku 1800. Na oltářním obraze sv. Trojice je…
0.5km
více »
Chlumec nad Cidlinou - Zubatovská kaple
Kaple
Zubatovská Kaple se nachází v malám parčíku nedaleko kostela Nejsvětější trojice. Dříve byl v místech dnešního parčíku hřbitov, kaple je tedy klasicistní hrobka chlumeckého poštmistra Aloise Zubatého z roku 1836, …
0.5km
více »
Zámecké Hodování 2019 v areálu zámku Karlova Koruna
Tipy a novinky
V areálu zámku Karlova Koruna se v sobota 10. srpna uskuteční ZÁMECKÉ HODOVÁNÍ, které nabídne bohatou přehlídku dobrého jídla, doplněnou o doprovodný program.
Festival zve návštěvníky do tří hlavních sekcí:
Koncerty
Prodej sýrových specialit a prezentaci restaurací
Dětský koutek
Akce se koná areálu zámku Karlova Koruna. Vstupné v ceně 60 Kč pro dospělé či 40 Kč pro studenty či důchodce bude k zako…
0.6km
více »
Mezi pávy na zámku Karlova Koruna
Tipy na výlet
Romantické místo uprostřed Polabí ! Zámek je umístěn na kopci uprostřed města Chlumec nad Cidlinou. Zámek je zařazen mezi památky populárního cestovatelského cyklu pro rodiny s dětmi Otevřte 13. komnatu a současně…
0.6km
více »
Chlumec nad Cidlinou – zámek Karlova Koruna a zajímavý park
Zámek
Chlumecký zámek byl zbudován v letech 1721 – 1723 a nahradil starý hrad stojící jižně od města. Měl sloužit jako venkovská rezidence hraběte Františka Ferdinanda Kinského, pozdějšího nejvyššího kancléře Království…
0.6km
více »
Zámek Karlova Koruna
Tipy na výlet
Každý kdo přijíždí do Chlumce nad Cidlinou přivítá silueta zámku Karlova Koruna. Jedná se o barokní stavbu a je spjata s rodem Kinských. Na výstavbě se podíleli umělci té doby Jan Blažej Santini - Aichel a Františ…
0.6km
více »
Adventní víkendy na zámku Karlova Koruna
Tipy na výlet
Adventní víkendy na zámku Karlova KorunaPražská 1, 503 51 Chlumec nad Cidlinou12.12.2021257 m n.m.majitelé Kinští Na barokní zámek, který dostal jméno na počest…
0.6km
více »
Chlumec nad Cidlinou – historie města, zámek a pivovar u Vacků
Tipy na výlet
Kromě památek a rozhleden, také rádi ochutnáváme pivo z minipivovarů. Královéhradecký kraj se chystáme už opustit, ale máme hlad a tak to chceme trochu spojit dohromady – tady je pivovar i zámek. Toto starobylé město…
0.6km
více »
Chlumec nad Cidlinou-kaple Zvěstování P. Marie
Kostel
V zámeckém parku zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou byla postavena po r. 1723 severně od zámku kaple Zvěstování Panny Marie, která sloužila až do r. 1935 jako rodinná hrobka Kinských. Kaple, kterou postav…
0.6km
více »
Chlumec nad Cidlinou
Zámek
Zámek (Karlova Koruna) vznikl jako reprezentační venkovská residence, nebyl však upraven pro trvalé obývání. Nechal ho postavit stavitel František Maxmilián Kaňka pro hraběte Františka Fe…
0.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chlumec nad Cidlinou - mariánský sloup
Socha
Chlumecký mariánský sloup se nachází na východní straně dnešního Klicperova náměstí. Postavit ho dal Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský v roce 1710 na oslavu vítězství vojsk císaře Josefa I. a spojenců nad francouzskou armádou Ludvíka XIV o španělské dědictví. Sloup je zřejmě dílem sochaře F. M. Katterbauera. Na Sloupu se nachází původní sochy sv. Jáchyma, sv. Anny, sv.…
0.7km
více »
Chlumec nad Cidlinou - pomník Václava Klimenta Klicpery
Pomník
Pomník Václava Klimenta Klicpery, který se ve městě dne 23.11.1792 narodil, se nachází v centru Klicperova náměstí, kterému s nedalekým kostelem sv. Voršily dominují. Pomník byl zhotoven roku 1874, finance na jeho postavení pocházely ze sbírky zorganizované výborem pro postavení pomníku, sbírka tehdy vynesla více jak 2 000 zlatých. Pomník je dílem sochařů Josefa a Pavla…
0.7km
více »
Chlumec nad Cidlinou - kostel sv. Voršily
Kostel
Kostel sv. Voršily - dominanta Klicperova náměstí byl postaven za vlády Pernštejnů ve slohu pozdní gotiky a nastupující renesance v letech 1536-43. Pod dlažbou se nachází krypta v níž byly nalezeny ostatky významných osobností chlumeckého panství z 16.- 17. století. Městská hláska se zvonicí byla k západní stěně kostela přistavěna na přelomu 16. a 17. století. Věž je prvně…
0.7km
více »
Chlumec nad Cidlinou - pomník se sochou sv. Václava
Socha
Pomník se sochou, patrona českého, sv. Václava zdobí prostor u mostu na pravém břehu Cidliny. Zde však socha původně nestala. Postavena byla dne 11.6.1807 na mostě přes Cidlinu. Po 38 letech, tj. v roce 1845 byla …
0.7km
více »
Chlumec nad Cidlinou - pomník se sochou sv. Jana Nepomuckého
Pomník
Pomník se sochou sv. Jana Nepomuckého je umístěn před budovou bývalého chlumeckého Majorátu, kterému je věnován samostatný příspěvek, viz: https://www.turistika.cz/mista/chlumec-nad-cidlinou-byvaly-majorat . Pomník sv. Jana Nepomuckého byl postaven a zasvěcen v roce 1863.
0.7km
více »
Pomník Václava Klimenta Klicpery v Chlumci nad Cidlinou
Pomník
Myšlenky o postavení pomníku V. K. Klicperovi se objevily krátce po jeho úmrtí 15. září 1859. Nejprve však byl pořízen pomník na jeho hrobě na Olšanských hřbitovech, který byl slavnostně odhalen 22. června 1861 po proslovech Josefa Jiřího Kolára a divadelního ředitele Františka Thomého. Jednalo se o Klicperovo poprsí vyryté ve vavřínovém věnci, na žulovém podstavci bylo vyryto …
0.7km
více »
Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové - Stříbrný rybník
Trasa
Trasa je šestou a závěrečnou částí druhého dne našeho cyklovýletu po stopách F.L.Věka, který jsme absolvovali v polovině června 2012. (předchozí část je na https://www.turistika.cz/trasy/podebrady-chlumec-nad-cidl…
0.7km
více »
Chlumec nad Cidlinou - bývalý Majorát
Dům, budova
Zajímavou budovou, která uzavírá východní část chlumeckého náměstí je bývalý Majorát. Již v roce 1683 stávala v tomto místě budova masných krámů. Ale již v roce 1719 byla přestavěna nákladem Václava Norberta Oktav…
0.8km
více »
Starochlumecký (Chlumecký) rybník
Rybník
Není nikoho, kdo jel vlakem přes Chlumec nad Cidlinou, aby neviděl poblíž tamního nádraží velkou vodní plochu, jíž se říká všelijak - od Starochlumeckého až po Chlumecký rybník (první pojmenování bývalo využíváno …
1km
více »
Chlumec nad Cidlinou - koupaliště
Koupaliště
Koupaliště v Chlumci nad Cidlinou se nalézá na okraji města, za fotbalovým stadionem, u soutoku Cidliny s Bystřicí. V roce 2010 bylo koupaliště významně rekonstruováno, slavnostní otevření se uskutečnilo 12.6.20…
1.1km
více »
Památník selských bouří u Chlumce nad Cidlinou
Památník
„Vy jste teda dopadli, jak sedláci u Chlumce,“ slyšeli určitě všichni, kterým se něco obzvlášť nepovedlo. Jak se ale stalo, že právě sedláci od nevelkého města ve východních Čechách vstoupili do dějin?
Ustálen…
1.7km
více »