Starochlumecký (Chlumecký) rybník

Není nikoho, kdo jel vlakem přes Chlumec nad Cidlinou, aby neviděl poblíž tamního nádraží velkou vodní plochu, jíž se říká všelijak - od Starochlumeckého až po Chlumecký rybník (první pojmenování bývalo využíváno kvůli tomu, aby nedošlo k záměně s dnes již vysušeným Velkoclumeckým rybníkem, užíván i německý název Alt Chlumetzer Teich) a je napájena Lužeckým potokem, přičemž historicky náleží k těm prvním, jež vznikly v rámci Chlumecké rybniční soustavy v 80.-90. letech 15. století, a to nejspíše za Viléma Zuba z Landštejna a Jana z Landštejna. Je klidně možné, že vznikl před rokem 1492 jako Velkochlumecký rybník (zvaný tehdy jako Nový rybník). Jeho úpravu pak provedl Vojtěch z Pernštejna, který získal chlumecké panství roku 1521. Když bylo v roce 1534 Janem z Pernštejna spojeno hradišťské panství s chlumeckým do jednoho celku., tak onen rybník prokazatelně existoval a Pernštejnové nad ním později vybudovali na řece Bystřici dvojici velkých rybníků - Písecký a Velký Kosický, přičemž celá trojice měla být od sebe oddělena pouze hrázemi, což de facto vydrželo až do přelomu 18. a 19. století a tento stav nám ukazuje mapa I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780- 1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c111). Další zmínku o rybníku nalezneme v deskovém zápise o směně statků mezi královskou komorou a Janem z Pernštejna z roku 1547, kde je nazýván jako Chlumecký starý. Zde uvedené chlumecké a novobydžovské rybníky tvoří de facto první soupis tamních vodních ploch (tehdy bylo na Chlumecku 23 násadních, 35 výtažních a 17 třecích rybníků). V 18. století náležel tento rybník mezi vrchnostenské kaprové vodní plochy 1. skupiny, v nichž přezimovaly ryby. Zprávy o tom máme např. z let 1759/1760.

Na rozdíl od jiných vodních ploch nedošlo k jeho trvalému vysušení a z map inspirovaných Müllerem z konce 18. století (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/30958) či z indikační skici stabilního katastru a z jeho reambulace vidíme, že do dnešní doby zůstal prakticky nezměněn (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD064018410), stejně tak z mapy II. vojenského mapování z roku 1853 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/13203). Další podrobnosti lze zjistit z josefinského a tereziánského katastru. Jeho existenci neohrozila ani železniční trať, jež do dnešní doby vede po jeho bývalé hrázi. V průběhu času tak docházelo jen k jeho letnění, jež bylo rozvrženo s ostatními vodními plochami do šestiletého období, kdy v prvním roce došel na řadu Velkochlumecký rybník; druhého léta Dlouhopolský, Proudnice a trojice rybníků na jedno teplo; v třetím roce Kosický a Písecký rybník; čtvrtého léta Žehuňský rybník, pátého roku Třesický, Starochlumecký a trojice rybníků na jedno teplo a v posledním roce byl vyvážen a oset Milošovec, Nový rybník a Říha.

Starochlumecký rybník, jenž náležel již od přelomu 19. a 20. století k největším na Chlumecku (spolu se Žehuňským), byl vypuštěn velkostatkem např. roku 1902, a to spolu s rybníky v Nepolisech a v Lužci. Tento nedostatek vody pak způsobil hromadnou otravu ryb ve Vítkovském rybníku, i když původně byla za pachatele označována novobydžovská koželužna. Věci se však měly tak, že v oné vodní ploše bylo umístěno velké množství ryb a v témže roce řádila velká sucha, která jeho plochu zredukovala a po příchodu velkých mrazů rybník zamrzl a tamní kapři se udusili, takže z něj bylo nakonec vytaženo na 900 kg leklých ryb. Problémy s nedostatkem vody nevyřešilo ani to, že sem byly svedeny meliorační odpady. Roku 1906 byl vydán zemský zákon, podle kterého vzniklo Vodní družstvo pro Lužec a Nepolisy a přebytečná voda z tamních polností byla drenážemi svedena právě sem. Že se tato situace opakovala i v následujících letech, tak to můžeme vyčíst ze slov článku, jenž vyšel ve "Venkově" 14. února 1934:

"Nebezpečný nedostatek vody na Chlumecku.

Rybniční hospodářství od loňského roku má velké potíže s nedostatkem vody. Všecky rybníky na Chlumecku tvoří spojité nádoby a nepodařilo se je ani na podzim po výlovu naplniti vodou jako jiná léta. Nízký stav vody zavinil také promrznutí rybníků až ke dnu a hrozil uškoditi také sádkám, jež jsou na přítoku vody závislá na starochlumeckém rybníku. Protože v nich je velká část ryb z podzimních výlovů, byla nucena správa sádek přiváděti kyslík přezimujícím rybám umělým způsobem z kyslíkových bomb. V minulých dnech se k této starosti přidružila druhá, t. j. zabezpečiti rybám dostatečné množství vody. Protože rybník ji poskytnouti nemůže, čerpá se voda motorickým pohonem z Cidliny. Jak jsme již dříve oznámili, trpí trvalým nedostatkem vody všecky studně na okrese a mnohde se musí užitková voda zdaleka přivážeti."

Od konce 19. století začaly v jeho blízkosti vznikat různé průmyslové závody, jež využívaly také jeho vod (slévárna a strojírna firmy Macháček). Děti sem chodily plavat (prof. Antonín Martínek, vzdělavatel sokolské župy Čížkovy na to roku 1928 vzpomněl takto: "Takovýto splav měli jsme v mém rodišti v Chlumci n. Cidl. u starochlumeckého rybníka. Tam bylo naše koupaliště, kde jsme se jako děti váleli po škole celé odpoledne.") i bruslit (12. prosince 1924 se zde na slabém ledě probořili žáci 3. třídy místní obecné školy Špičák a Švec a utonuli, ale těchto případů se stalo za dobu existence rybníka několik desítek, alespoň těch zaznamenaných v kronikách či dobovém tisku), přírodovědce přitahovala zdejší fauna i flóra. Zdejší lidé se zejména kochali bohatstvím leknínů, jichž bylo nejvíce zejména ve 30. letech 20. století. Panským vlastnictvím zůstal rybník až do německé okupace, kdy byl s ostatním majetkem chlumeckého panství zabaven Zdenko Radslavu Kinskému. Po skončení 2. světové války ho získal sice zpět, ale v roce 1948 mu byl opět zabaven a stal se majetkem státu. Následně se staralo o rybník Státní rybářství, jež ho využívalo jako chovný s kaprokachním hospodářstvím. Roku 1966 činila maximální hloubka rybníka 3 m, což bylo důkazem předešlého a jinak dobrého hospodaření s ním. Důkaz nám přináší vojenská topografická mapa v měřítku 1 : 10 000 od poručíka O. Kostky z roku 1969 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-67-B-d-4). Řadu let však mělo státní rybářství velké problémy s čistotou vod, ať již z cukrovarů, nebo jiných průmyslových závodů. Mnohé starosti přinášely rovněž unikající silážní vody. Z tohoto důvodu byly odtud loveny K-2, kapři 2. třídy, tj. do hmotnosti 1 kg. Mnohokrát nedošlo ani k jeho slovení, např. v roce 1983, kdy se nedostávalo vody kvůli suchu, a tak byl využíván jako zdroj vody pro zásobování sádek. Roku 1993 byl zase vyloven až po šestiletém období, kdy se upravoval horní rybník Říha. Následně byl rybník restituován Václavem Norbertem Oktaviánem Kinským.

Tento rybník je rovněž jmenován v řadě literárních děl, např. v knize "Usměvaví rebelanti" od Miroslava Slacha, ale zde došlo k záměně s Velkochlumeckým rybníkem. Jinou zmínku o Starochlumeckém rybníku nalezneme v románu "Pantáta Bezoušek" od K. V. Raise. Není se co divit, neboť i velký dramatik Václav Kliment Klicpera u něj strávil řadu chvil, a to nejen ve svém dětství a mládí, ale našel si na tuto končinu čas i při pozdějších návštěvách svého rodiště. Dnes je pozemkově rozdělen na 2 části, jedna má plochu 39,4853 ha a druhá 3,2308 ha, přičemž první díl náleží firmě Kinský dal Borgo, a. s. a severně položený druhý Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a. s. Způsobeno je to tím, že ona vrchní část původně rybníkem nebyla a do tohoto stavu byla uvedena koncem 50. let 20. století. Stejně tak patřila již někomu jinému a ne rodu Kinských. Škoda jen, že všeobecně není mnoho podrobnějších zmínek o tomto rybníku nikde uvedeno, vždyť i v RNDr. Vladimírem Vlčkem editované knize "Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR" nalezneme pouze toto: "Chlumecký rybník v okr. Hradec Králové na s. okraji Chlumce nad Cidlinou, 25 ha, průtočný na Lužecké svodnici, rybochovný, koupání." Uznejte, že je to velmi málo!