Olomouc-Blažejské náměstí a okolí-drobné památky
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Blažejské náměstí v Olomouci se nachází v jeho nejjižnější historické části, tak trochu stranou městského a turistického ruchu, přitom na konci 19.stol. bylo toto náměstím centrem moravského muzejnictví. Informovaní lidé si přes Blažejské náměstí zkracují cestu z centra Olomouce do Bezručových sadů. Na jejich začátek se dostanou „výpadem" po schodišti ve východní části náměstí. Dříve tu jako součást olomouckého středověkého opevnění stávala Blažejská brána, která byla při stavbě Olomoucké pevnosti zrušena a nahrazena Kateřínskou bránou v místech dnešní tržnice.
V horní části tohoto klidného náměstí je dům č.p. 99 se dvěma pamětními deskami, od sochaře Julia Pelikána pro "Vlastenecký spolek muzejní" na upomínku svých dvou zakladatelů, profesora Jana Havelky, který v domě bydlel se svojí manželkou Vlastou a jeho tchána Mudr. Jindřicha Wankla, který zde měl „výměnek. Rodák z Loštic Jan Havelka(1839-1886) po studiích působil jako pedagog v Příboře, Uherském Hradišti a od r. 1869 na Slovanském gymnáziu v Olomouci jako profesor dějepisu a zeměpisu. Působil v mnoha učitelských a vlasteneckých spolcích, zakládal časopisy a po vzniku Vlasteneckého muzejního spolku se stal redaktorem jeho časopisu VSMO. Jindřich Wankel(1821-1897) byl rodákem z Prahy a vedle medicíny byla jeho vášní antropologie a archeologie. Byl členem několika evropských učených společností. S jeho jménem jsou spojeny objevy v Moravském krasu, v Býčí skále, v Předmostí u Přerova a jinde. Měl blízký vztah k národopisu a vedl k tomu i své čtyři dcery, které byly sběratelky lidových zvyků, lidového výtvarného a národopisného projevu. „Paní domu" Vlasta Havelková se věnovala rozsáhlé vědecké práci a byla také redaktorkou Časopisu VSMO. Na bytě u Havelků byl také další spoluzakladatel muzejního spolku VSMO P. Rudolf Kašpar, rodák z Bludova, vlastenecký kněz a pedagog, učitel přírodních věd, který na penzi přišel v r. 1887 do Olomouce a stal se prvním kustodem přírodovědných sbírek. V domě se scházeli i vlastenečtí novináři a spisovatelé jako Karel Matěj Čapek-Chod i malíř Mikoláš Aleš. Na stejné straně náměstí najdete na domě niku se soškou Panenky Marie s Jezulátkem.
Na Blažejské náměstí z centra města musíte projít Havelkovou ulicí a asi velmi málo lidí ví, proč má tato ulice zrovna tento název. Při průchodu Havelkovou ulicí si všimněte dělostřelecké koule z pruského ostřelování Olomouce v r. 1758 na domě č. 7. Kateřinská ulice spojuje centrum Olomouce přes Dolní náměstí s jižními částmi města. Název ulice dostala podle kostela sv. Kateřiny s Klášterem dominikánek, který má původ někdy ve 13. stol. Celý areál prošel mnoha přestavbami. Po zrušení dominikánského kláštera v r. 1783 jej převzal řád voršilek, který byl činný ve školství. V klášteře se střídaly obecné a měšťanské školy a řádové sestry pořádaly také různé vzdělávací kurzy. V r. 1950 musely řádové sestry Klášter opustit a k pedagogické činnosti se mohly vrátit ve vrácené školní budově až po r. 1989. Portál kostela s tzv. vimperkem je zdoby kolem r. 1400 a pozdně renesanční dveře z konce 16. stol. Před vstupem je kamenný kříž. V Kateřinské ulici na vysokoškolských kolejích Marušky Kudeříkové je na konzole zhotovena Vojtěchem Hořínkem, portrétní busta studentky Marušky Kudeříkové(1921-1943), která byla za odbojovou činnost v Brně odsouzena a popravena. Naproti na Aksamitově ulici je městská tržnice postavená v r. 1898 s německou pancéřovou střílnou na jihovýchodní straně budovy tržnice, vybudovanou za 2.světové války. Svatý obrázek najdete na fasádě budovy v Kateřinské ulici ve směru na Dolní náměstí.