Olomouc – Fort Tafelberg (pevnost Tabulový vrch)

Olomoucká pevnost a soustava fortů se pomalu, ale jistě, stává oblíbenou turistickou atrakcí stotisícové hanácké metropole. Atrakcí určitě lákavou a zajímavou, přičemž „neočíslovaný“ Fort Tafelberg na Tabulovém vrchu je - zatím utajenou - perlou celého tohoto obranného městského fortifikačního systému. Takzvaný fortový „věnec“- unikátní projekt podplukovníka Wurmba z roku 1850 - přinesl zejména modernizaci Olomoucké pevnosti. Projekt počítal s vybudováním 25 polygonálních fortů (neboli pevnůstek), vytvářejících uzavřený prstenec kolem vlastní pevnosti. Všechny forty nakonec postaveny nebyly, většinou z finančních důvodů. Například z druhé etapy výstavby, která měla být zahájena po roce 1870 a zahrnovala celkem devět pevnůstek, byl již realizován fort jediný. Přesto systém zahrnoval celkem 20 (některé Prameny však uvádí i 22 nebo dokonce 26) pevnůstek, které dělíme podle způsobu provedení na forty permanentní, polopermanentní a provizorní. Nic na tom přitom nemění ani fakt, že některé forty jsou starší než Wurmbův plán. A to je právě případ fortu Tafelberg.

Předsunuté obranné forty byly sice součástí fortifikace města, které dvě stě let chránilo habsburskou monarchii před útokem nepřátel ze severu (špatná zkušenost se Švédy a s pruským králem Fridrichem II., který špatně opevněné město obsadil bez boje), ale pevnost na Tabulovém vrchu byla vždy naprostým originálem. Byla totiž využívána hlavně jako vězení. Navíc se nachází v areálu Fakultní nemocnice Olomouc, která je i současným majitelem fortu (převod za symbolickou Korunu z majetku Armády ČR v roce 2009). A příznivce fortifikačních staveb možná zaujme konstatování, že Tafelberg je údajně jedinou stavbou, která rozlehlostí a zachovalostí vnitřních chodeb může – minimálně – konkurovat veleslavnému Josefovu.

Tafelberg je permanentnmí fortem, vybudovaným v letech 1839 –1846 a je typologicky shodnou stavbou s fortem na Šibeníku. Tyto forty, které údajně nemají na území někdejší monarchie konkurenci, byly ještě stavěny podle projektu podplukovníka Emanuela Zitty. Pevnost byla vybudována na půdorysu pětiúhelníku, jehož vrchol je protažený do obdélné bašty, která směřuje k jihozápadu. Základna je zesílena protaženými půlkruhovými baštami a je orientována k městu. Hlavní kasárenský objekt je chráněn hlavním valem se zděnou eskarpou, kasematním valem a příkopem, přes který vede dřevěný most na Kamenných pilířích. Na vnější straně příkopu jsou střelecké kontragalerie a najdeme zde také systém protiminových chodeb. A ještě poznámka k začlenění fortu Tafelberg do obranného systému: jednotlivé samostatné pevnostní stavby byly postaveny ve vzdálenosti od jednoho do deseti kilometrů od starého bastionnového opevnění a jejich vzájemná vzdálenost činila 1 až 2 km. Celkem jedenáct fortů je v současnosti památkově chráněno a Tafelberg je jedním z nich.

Vojenský areál na Tabulovém vrchu tvořily celkem čtyři obranné linie. Ta první se ukrývala především pod zemí a tvořily ji naslouchací a minové chodby. Druhou a třetí linií byly valy, oddělené příkopem; přičemž vnitřní val je až 19 metrů široký, ve vnějším valu se nacházel vstup do labyrintu podzemních chodeb a stáje pro koně, které jsem i dnes poznal okamžitě. V případě dobytí pevnůstky se posledním útočištěm – tedy takovým hradním donjonem – stával objekt zvaný reduit, v době míru kasárny (a dnes archiv FN). Přes reduit byl také jediný oficiální přístup do fortu, a to po dřevěném mostě od přístupové cesty z nemocničního areálu.

Jako kuriozita platí pro Fort Tafelberg totéž, co jsem na Turistice napsal již v článku o „Rozdělovací třídě“. I v prostorách pevnosti se natáčel film o pětici hochů, ktěří si říkali Rychlé šípy. Za další zajímavost považuji informaci o velikosti pevnostního nemocničního archivu, kterou jsem si někde přečetl. Ukrývá se zde údajně šest kilometrů dokumentů (tato jednotka se zřejmě používá pro lepší představivost běžného turisty) a některé z nich se musí archivovat až 150 let (poté možná budou zařazeny do prohlídkového okruhu jako historická listina).

Pevnost, na jejíž stavbu více než 300 dělníků údajně použilo asi deset milionů cihel, tedy využívá Fakultní nemocnice Olomouc jako svůj archiv (dost drahá sranda, když si vezmete, že náklady na stavbu fortu nakonec činily půl milionu zlatých) a běžně je turistům nepřístupná. Během Dnů evropského dědictví v roce 2012 se však fort pro více než osm set obránců poprvé veřejnosti otevřel a tato akce by do budoucna neměla být jednorázovou (vedení FNOL by - ve spolupráci s olomouckým magistrátem a krajským úřadem – chtělo fort zpřístupnit nejpozději v roce 2015). Vždyť téměř sedmdesátiminutová prohlídka a kilometrová trasa – včetně průchodu neosvětlenými chladnými hradebními chodbami (v jedné části jsou dokonce dvojpodlažní) - je více než atraktivní návštěvnickou možností, i když dnes Tabulový vrch již nechrání třiadvacet fortovních děl.

A tak na závěr přidám pár informací z olomoucké Radnice. Podle zprávy z dubna 2013 radní města odsouhlasili zpracování investičního záměru na projekt "Zpřístupnění podzemních chodeb fortu Tafelberg" a schválili současně podání žádosti do plánované výzvy k předkládání projektů do ROP Střední Morava, Integrovaný rozvoj cestovního ruchu. Tím by měl vzniknout nový turistický cíl, který by zvýšil návštěvnost metropole Hané. Projekt je zaměřen na úpravu nadzemních i podzemních prostor památkově chráněného objektu na Tabulovém vrchu s tím, že by zde došlo k vytvoření prohlídkové trasy i ke vzniku muzejní expozice. Prohlídková trasa by měla zahrnovat: vstupní informační místo, poternu (výpadové branka), kaponiéry (krytá komunikace spojující různé části pevnosti), střelecké galerie, náslechové chodby a upravenené – převážně betonové - prostory z druhé světové války. Uvažuje se i o formě tzv. zážitkové turistiky, například střelbách v prostorách střelecké galerii.

Celkové předpokládané náklady na tento projekt činí asi 5,3 milionu Korun (více než 80 % této částky by však mohly pokrýt dotace). Realizace projektu je skutečně plánována až na období let 2014 až 2015, ale celkem čilý pracovní ruch zde můžete vidět už nyní. I když spíše ve smyslu zabezpečovacím a udržovacím. A o dalším osudu fortu Tafelberg na Tabulovém vrchu poté údajně rozhodne vox populi, v tomto případě tedy zájem veřejnosti.