Olomouc - historická budova oční kliniky (FNOL - oční, ORL)
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Architektonicky se jedná zřejmě o nejzajímavější historickou budovu celého areálu olomoucké Fakultní nemocnice. Postavena byla s největší pravděpodobností už na přelomu 19. a 20. století a najdete zde „stopové prvky“ končícího klasicismu i nastupující paní secese. Z jedné strany stavba svým členitým průčelím připomíná nějaký pozdně klasicistní Zámeček (někomu možná jen propojené tří samostatné věžovité budovy), z druhé strany je to klasická budova Sanatoria (a zase jsme se smyčkou dostali k oblíbenému tématu šumperské „Sanatorky“) s otevřenými terasovými pavlačemi po těměř celé šířce budovy. Dvoupatrový objekt je dnes označen jako nemocniční pavilon „E“ a najdete ho mezi vstupy z ulic I. P. Pavlova a Hněvotínská.
Jak již bylo naznačeno, o budovu se dělí Klinika otorhinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku neboli ORL (část E1) a původní „majitel“, tedy Klinika oční (E2). Budova velmi zajímavě ladí i kontrastuje s moderní centrální „modrou budovou" (pavilon A s centrálním příjmem, RTG, CT apod.), na jejíž stěně se v různých podobách stále „vlní“ odraz popisovaného objektu (bohužel je však tento jev nenafotitelný při východu nebo západu slunce) . V suterénu budovy se nachází sekretariát kliniky, ambulance a audiologie, v přízemí ambulance obou klinik, zajišťující i pohotovostní službu. První patro pak patří těm „nevidícím“, ve druhém sídlí „neslyšící“ a „nemluvíci“. .Je škoda, že stejně jako ve většině zdravotnických zařízení v ČR, se i ve FNOL do rekonstrukcí a technologického vybavení „starých“ budov již téměř neinvestuje.
Historie budovy je docela zajímavá. Vždyť - od roku 1573 univerzitní - Olomouc měla k lékařství vždy blízko a konkrétně oční lékařství se zde studentům medicíny přednáší od roku 1833. Již v období okolo roku 1895 byla Oční klinika v Olomouci počtem lůžek největší oční klinikou v tehdejším Rakousku - Uhersku a přilehlých německých zemích. Činnost současné oční klliniky, která zde působí od otevření objektu v roce 1904, bude už navždy spojována se dvěma kapacitami očního lékařství: primářem Eduardem Konradem Zirmem (počátek 20. století) a prof. Václavem Vejdovským, který vedl kliniku v letech 1928 - 1970.
ORL oddělení Zemské nemocnice v Olomouci vzniklo až v roce 1928 (nebo 1925) a díky úsilí MUDr. Františka Lédla získalo během několika let celé druhé poschodí budovy (oddělení s osmdesáti lůžky a operační sál). Ve II. polovině minulého století zajišťovala zdejší ORL klinika úkoly nemocnice III. typu pro 820 tisíc obyvatel ze šesti spádových okresů a specializované služby pro celý Severomoravský kraj. K rozsáhlé přestavbě lůžkového oddělení i operačních sálů pak došlo v roce 1980.
Budova, kombinující ve své podobě zdivo s dřevěnými prvky, patří k nejstarším objektům celého areálu a dá se považovat za svědka téměř celé historie olomoucké FN, jejímž přímým předechůdcem byly tzv. Zemské ústavy. Vznik těch olomouckých schválil roku 1892 císař František Josef I. a Zemský sněm v Brně. Tím byla zahájena výstavba areálu na olomouckém Tabulovém vrchu, která ale ve ve skutečnosti započala až o dva roky později. Nová nemocnice byla předána do užívání 19. srpna 1896 a tím nahradila původní nemocnici ve zrušeném Klášteru minoritů v Křížkovského ulici.
Prvními odděleními zde byla interna, chirurgie, oční oddělení, infekce, lékárna, sklad materiálu, byty lékařů, dům úředníků a domov řádových sester. Dále se v areálu nacházela kuchyně, prádelna, kotelna a stáj. V roce 1899 se otevřela nová porodnice a hned poté – tedy v roce 1904 – „náš“ oční pavilon, do jehož prostor se roku 1925 (nebo 1928) nastěhovalo i oddělení ORL.
A na závěr dvě „zajímavosti“, kterých si na tomto objektu všimne snad každý. Ta první je spíše dnešní běžný problém téměř všech měst. Stavební členitost a provedení střešní konstrukce láká k pobytu množství odporných tlustých holubů, jejichž množství a velikost snad předčí i panelákovou letku ze Šumperka. Podle toho ovšem – bohužel – také vypadá fasáda domu i jeho nejbližší okolí. Je to škoda, navíc se jedná o ptáky, kteří už na přítomnost člověka v podstatě nijak nereagují.
Tou druhou je tabulka z roku 2005, umístěná nedle vstupu do objektu, která všem hrdě sděluje, že v tomto pavilonu provedl dne 7.12.1905 dr. Eduard Konrad Zirm první transplantaci oční rohovky na světě. A to si, prosím, uvědomte, že se psal rok, kdy v Praze teprve končil provoz koňky a vznikal tým Bohemians, v USA hledali základní kámen pro budoucí město Las Vegas a u našeho pozdějšího velkého bratra a vzoru se bojovalo na křížníku Potěmkin i v Petersburgu, Armén se bil s Tatarem kvůli ropě a byla zřízena „duma“ …