Opava – Opava (znovuzrozená)

Opava jako město se v listinách objevuje počátkem 13. století, ale již před tím zde zřejmě existovala nějaká osada poblíž brodu přes řeku Opavu. Společný název řeky, která pramení v Hrubém Jeseníku (přesněji se stéká ve Vrbně pod Pradědem ze tří zdrojnic), a města odkazují na starší osídlení. Slovní základ AVA odkazuje na Kelty, je i patrný v německém názvu Troppau (ten odkazuje na ten brod). Město bylo vždy důležitým centrem jihovýchodní části Slezska, od 2. poloviny 13. století i sídelním městem pobočné větve Přemyslovců, později přímo knížectví. Význam Opavy vzrostl i po prusko-rakouských válkách v 18. století, kdy se město vlastně stalo centrem zbytkového Horního Slezska. Význam Opavy sice postupně setřel rozvoj průmyslové aglomerace na Ostravsku, kde nakonec přesídlilo administrativní centrum (Moravskoslezský kraj v současném uspořádání).

Opava si ale uchovala význam jako centrum kulturní, vzdělání i společenské.

Je známo, že město bylo značně poznamenáno průběhem Ostravsko-opavské operace v závěru 2. světové války. Ze zástavby zhruba 60-ti tisícového města byla zničena totálně zhruba třetina budov, další byla více či méně poškozené. Netknutých zůstalo údajně 51 budov.

Po válce byla nahrazena většina původních německy mluvících obyvatel a začala náročná obnova kdysi výstavného města.

Dnes tak můžeme přímo v centru najít střetávání historické a historizující architekturou s novou více či méně povedenou výstavbou zejména z období 50. a 60. let minulého století.

Za určitým završení první etapy poválečné obnovy tak můžeme považovat i takřka „monumentální“ fontánu v centru sadů Svobody (neboli pod Ptačím vrchem). Fontána je umístěna zhruba v centru širší parku mezi Ptačím návrším a Obecním domem.

Fontánu obklopuje zhruba čtvercový bazének se skosenými rohy a obklopujícím květinovým záhonem. Samotnou fontánu tvoří dvoustupňový podstavec s ustupujícími rohy v nižší část. Z vystupujících konzolí v nižší i vyšší části tryskají proudy vody. Vyšší část podstavce tvoří osmiúhelníkový sloup, střední části hran jsou dekorovány žlábky, části pod nárožními konzolami se mírně rozšiřují vzhůru.

Na ustupující osmiúhelníkové podstavě je umístěna perzonifikace Opavy, takřka barokně pojatá ženská postava s nakročením levé nohy a jen decentně zakrytá, spíše nezakrytá látkovou osuškou. Že by se mělo jednat o Opavu naznačuje mezi nohami štít s městským erbem. Znak města tvoří tři červené korokve na stříbrném podkladu v pravé části erbovního pole. Původně levá strana obsahovala stříbrnou orlici na červeném poli. V druhé polovině 18. století byla orlice změněna na korunovanou černou slezskou, aby se zdůraznil význam města jako centra rakouského Slezska.

Fontána byla realizována v roce 1958 podle návrhu Vincence Havla (1906–92). Mimo oficiálního názvu Opava se můžeme potkat i s pojmenováním Znovuobjevená Opava nebo Zrození nové Opavy.