Opawa (něm. Oppau bei Liebau) náleží mezi tzv. ulicové či silnicové vsi. Nachází se na východním úpatí Pomezního hřebene (něm. Kolbenkamm a pol. Lasocki Grzbiet) v údolí stejnojmenného potoka, jemuž dominuje zejména na severozápadě se nacházející vrchol Owczarka (795 m n. m.), k němuž pak opačným směrem patří ještě Kolebki (759 m n. m.) a Pańska Góra (755 m n. m.), naopak jižním směrem nalezneme pouze kopec Wyżni (662 m n. m.), na jehož jihovýchodní stráni nalezneme Růžový palouček, kde se měl Jan Amos Komenský loučit s Čechami při odchodu do exilu.
Podle všeho byla tato obec založena ve 14. století, i když ohledně první dochované zmínky nalezneme rozpory, v jedněch pramenech nalezneme rok 1378, ve druhých zdrojích až rok 1399, ale dlouze je tradovaný právě prvně jmenovaný rok. Z tohoto období má pocházet kupní smlouva vsí Bukówka, Szczepanów, Opawa a Niedamirów, jež se tak dostaly od Johannese Schönvogela a Kunze Hündera, synů Heinko von Seidlitze, do rukou křešovského opata Heinrica de Probischain a tato ves zůstala vlastnictvím křešovských cisterciáků až do roku 1840, kdy došlo do sekularizace církevních majetků v Prusku. V letech 1743-1745 tu několikrát tábořilo vojsko, většinou byla v Opawě vždy ukvartýrována 1 rota. V roce 1747 zde žilo 33 sedláků a 75 zahradníků a chalupníků, vedle nichž bychom tu nalezli ještě kostel a vodní mlýn, protože v dřívějších dobách potok Opawa míval mnohem větší množství vody a mohl tak pohánět mlýnské kolo. Nějakou dobu se v okolních kopcích mělo hledat a kopat uhlí. Roku 1778 došlo u vsi k potyčce rakouských a pruských vojáků. Vojáci se tu objevili rovněž za napoleonských válek. V letech 1831-1832 zasáhla obec cholera. V roce 1840 zde bylo již 111 stavení; ves měla vlastní školu, olejárnu, pivovar a lihovar a vedle toho se tu ve velkém tkalo, čehož důkazem může být 43 tkalcovských stavů, což vyvrcholilo o 12 let později, kdy byla založena Wenzelova továrna na len. Roku 1895 měla Opawa 152 domů a 638 obyvatel. 7. června 1905 uhodil blesk do kostela, takže byl do své pozdější obnovy nějaký čas pouhou ruinou. Velká příkoří a ztráty na životech pak přinesly obě světové války, přičemž z front té první se nemělo vrátit 26 místních mužů. V roce 1929 bychom zde našli: hostinské Alfreda Fichtnera a Eduarda Weisse, pekaře Karla Rascheho, místní kampeličku Spar- und Darlehnskasse, obchodníky s máslem a sýry Josefa Kopetzkého a Franze Schneidera, elektrárenské družstvo Elektrizitätsgenossenschaft, řezníky Josefu Krauseovou a Ernsta Kuhna, obchodníky koloniálním zbožím Vinzenze Güllerta, B. Rose a Hermínu Taubeovou, obchodníka papírem a psacími potřebami Emanuela Spitzera, kováře Karla Exnera, koláře Albína Seacka a truhláře Franze Flegela, Emanuela Lorenze a Friedricha Richtera, z čehož vidíme, že ves byla poměrně samostatná a nebyla tak závislá na dojíždění jinam, jako je tomu dnes. 12. dubna 1931 byla založena místní skupina spolku Der Riesengebirgsverein. Největší změna však nastala právě po 2. světové válce odsunem místního německého obyvatelstva, neboť na základě spojeneckých dohod připadlo toto území k Polsku, takže od roku 1945 se zde zvolna usídlovalo polské obyvatelstvo. V roce 2019 byla v soutěži "Nejpěknější ves Dolního Slezska" vybrána právě Opawa (viz
https://nj24.pl/opawa-kolo-lubawki-najpiekniejsza-wsia-na-dolnym-slasku/). V letech 2020-2021 bylo vybudováno místní komunitní centrum (viz
https://www.youtube.com/watch?v=77iNOICtRWk).
Mezi zdejší pamětihodnosti můžeme zařadit zejména: od 7. září 1981 památkově chráněný filiální kostel sv. Hedviky z roku 1687, jenž byl přestavěn v letech 1794-1795 a nákladně obnoven v letech 1909-1910 (viz
https://www.dokumentyslaska.pl/epitafia/miejscowosci/kamienna%20gora%20opawa.html); k předem zmíněnému kostelu přilehlý a od 15. července 1981 památkově chráněný hřbitov s mnoha umělecky vzácnými náhrobky; od 28. dubna 2000 památkově chráněný šoltysí dvůr čp. 23 (něm. Scholtisei; viz
https://karkonoszego.pl/artykul/dwor-soltysi-w-opawie-n1200033), jenž byl vybudován v roce 1558 jako částečně zděná a částečně hrázděná stavba a na přelomu 18. a 19. století prošel řadou přestaveb či úprav; kapličku Panny Marie Ustavičné Pomoci na návrší Hory Páně (pol. Pańska Góra), která byla vybudována v 19. století, ale po roce 1945 zanikla a současný nový objekt byl posvěcen 26. září 2020 proboštem P. Wiesławem Florczukem z Miszkowic (viz
https://czadrow24.pl/kapliczka-na-panskiej-gorze-w-opawie). Vedle toho nalezneme po obci řadu kamenných či litinových křížů a kapliček, z nichž většinu můžeme datovat do 18. nebo 19. století, ale díky erozi na mnoha z nich je již nečitelné, kdy došlo k jejich vybudování a kým. Nejvýraznější místní osobností byl učitel, varhaník, hudební skladatel, spisovatel a vynálezce Karl R. Titze (* 27. března 1827 Löwenberg), který se zabýval rovněž historií a vývojem hudby v Dolním Slezsku. Kromě toho navštívila Opawu řada významných osobností, z nichž zase jmenujme např. generála Helmutha Johanna Ludwiga von Moltke. Na závěr dodejme, že v posledních letech je obec známá tím, že sem láká běžkaře, když je zde vytvořeno vždy kolem 2-3 km tras (viz
https://powiatowa.info/artykul/opawa-zaprasza-narciarzy-n1472341).