Opawa (gmina Lubawka)


Opawa (něm. Oppau bei Liebau) náleží mezi tzv. ulicové či silnicové vsi. Nachází se na východním úpatí Pomezního hřebene (něm. Kolbenkamm a pol. Lasocki Grzbiet) v údolí stejnojmenného potoka, jemuž dominuje zejména na severozápadě se nacházející vrchol Owczarka (795 m n. m.), k němuž pak opačným směrem patří ještě Kolebki (759 m n. m.) a Pańska Góra (755 m n. m.), naopak jižním směrem nalezneme pouze kopec Wyżni (662 m n. m.), na jehož jihovýchodní stráni nalezneme Růžový palouček, kde se měl Jan Amos Komenský loučit s Čechami při odchodu do exilu.
Podle všeho byla tato obec založena ve 14. století, i když ohledně první dochované zmínky nalezneme rozpory, v jedněch pramenech nalezneme rok 1378, ve druhých zdrojích až rok 1399, ale dlouze je tradovaný právě prvně jmenovaný rok. Z tohoto období má pocházet kupní smlouva vsí Bukówka, Szczepanów, Opawa a Niedamirów, jež se tak dostaly od Johannese Schönvogela a Kunze Hündera, synů Heinko von Seidlitze, do rukou křešovského opata Heinrica de Probischain a tato ves zůstala vlastnictvím křešovských cisterciáků až do roku 1840, kdy došlo do sekularizace církevních majetků v Prusku. V letech 1743-1745 tu několikrát tábořilo vojsko, většinou byla v Opawě vždy ukvartýrována 1 rota. V roce 1747 zde žilo 33 sedláků a 75 zahradníků a chalupníků, vedle nichž bychom tu nalezli ještě kostel a vodní mlýn, protože v dřívějších dobách potok Opawa míval mnohem větší množství vody a mohl tak pohánět mlýnské kolo. Nějakou dobu se v okolních kopcích mělo hledat a kopat uhlí. Roku 1778 došlo u vsi k potyčce rakouských a pruských vojáků. Vojáci se tu objevili rovněž za napoleonských válek. V letech 1831-1832 zasáhla obec cholera. V roce 1840 zde bylo již 111 stavení; ves měla vlastní školu, olejárnu, pivovar a lihovar a vedle toho se tu ve velkém tkalo, čehož důkazem může být 43 tkalcovských stavů, což vyvrcholilo o 12 let později, kdy byla založena Wenzelova továrna na len. Roku 1895 měla Opawa 152 domů a 638 obyvatel. 7. června 1905 uhodil blesk do kostela, takže byl do své pozdější obnovy nějaký čas pouhou ruinou. Velká příkoří a ztráty na životech pak přinesly obě světové války, přičemž z front té první se nemělo vrátit 26 místních mužů. V roce 1929 bychom zde našli: hostinské Alfreda Fichtnera a Eduarda Weisse, pekaře Karla Rascheho, místní kampeličku Spar- und Darlehnskasse, obchodníky s máslem a sýry Josefa Kopetzkého a Franze Schneidera, elektrárenské družstvo Elektrizitätsgenossenschaft, řezníky Josefu Krauseovou a Ernsta Kuhna, obchodníky koloniálním zbožím Vinzenze Güllerta, B. Rose a Hermínu Taubeovou, obchodníka papírem a psacími potřebami Emanuela Spitzera, kováře Karla Exnera, koláře Albína Seacka a truhláře Franze Flegela, Emanuela Lorenze a Friedricha Richtera, z čehož vidíme, že ves byla poměrně samostatná a nebyla tak závislá na dojíždění jinam, jako je tomu dnes. 12. dubna 1931 byla založena místní skupina spolku Der Riesengebirgsverein. Největší změna však nastala právě po 2. světové válce odsunem místního německého obyvatelstva, neboť na základě spojeneckých dohod připadlo toto území k Polsku, takže od roku 1945 se zde zvolna usídlovalo polské obyvatelstvo. V roce 2019 byla v soutěži "Nejpěknější ves Dolního Slezska" vybrána právě Opawa (viz https://nj24.pl/opawa-kolo-lubawki-najpiekniejsza-wsia-na-dolnym-slasku/). V letech 2020-2021 bylo vybudováno místní komunitní centrum (viz https://www.youtube.com/watch?v=77iNOICtRWk).
Mezi zdejší pamětihodnosti můžeme zařadit zejména: od 7. září 1981 památkově chráněný filiální kostel sv. Hedviky z roku 1687, jenž byl přestavěn v letech 1794-1795 a nákladně obnoven v letech 1909-1910 (viz https://www.dokumentyslaska.pl/epitafia/miejscowosci/kamienna%20gora%20opawa.html); k předem zmíněnému kostelu přilehlý a od 15. července 1981 památkově chráněný hřbitov s mnoha umělecky vzácnými náhrobky; od 28. dubna 2000 památkově chráněný šoltysí dvůr čp. 23 (něm. Scholtisei; viz https://karkonoszego.pl/artykul/dwor-soltysi-w-opawie-n1200033), jenž byl vybudován v roce 1558 jako částečně zděná a částečně hrázděná stavba a na přelomu 18. a 19. století prošel řadou přestaveb či úprav; kapličku Panny Marie Ustavičné Pomoci na návrší Hory Páně (pol. Pańska Góra), která byla vybudována v 19. století, ale po roce 1945 zanikla a současný nový objekt byl posvěcen 26. září 2020 proboštem P. Wiesławem Florczukem z Miszkowic (viz https://czadrow24.pl/kapliczka-na-panskiej-gorze-w-opawie). Vedle toho nalezneme po obci řadu kamenných či litinových křížů a kapliček, z nichž většinu můžeme datovat do 18. nebo 19. století, ale díky erozi na mnoha z nich je již nečitelné, kdy došlo k jejich vybudování a kým. Nejvýraznější místní osobností byl učitel, varhaník, hudební skladatel, spisovatel a vynálezce Karl R. Titze (* 27. března 1827 Löwenberg), který se zabýval rovněž historií a vývojem hudby v Dolním Slezsku. Kromě toho navštívila Opawu řada významných osobností, z nichž zase jmenujme např. generála Helmutha Johanna Ludwiga von Moltke. Na závěr dodejme, že v posledních letech je obec známá tím, že sem láká běžkaře, když je zde vytvořeno vždy kolem 2-3 km tras (viz https://powiatowa.info/artykul/opawa-zaprasza-narciarzy-n1472341).
Podle všeho byla tato obec založena ve 14. století, i když ohledně první dochované zmínky nalezneme rozpory, v jedněch pramenech nalezneme rok 1378, ve druhých zdrojích až rok 1399, ale dlouze je tradovaný právě prvně jmenovaný rok. Z tohoto období má pocházet kupní smlouva vsí Bukówka, Szczepanów, Opawa a Niedamirów, jež se tak dostaly od Johannese Schönvogela a Kunze Hündera, synů Heinko von Seidlitze, do rukou křešovského opata Heinrica de Probischain a tato ves zůstala vlastnictvím křešovských cisterciáků až do roku 1840, kdy došlo do sekularizace církevních majetků v Prusku. V letech 1743-1745 tu několikrát tábořilo vojsko, většinou byla v Opawě vždy ukvartýrována 1 rota. V roce 1747 zde žilo 33 sedláků a 75 zahradníků a chalupníků, vedle nichž bychom tu nalezli ještě kostel a vodní mlýn, protože v dřívějších dobách potok Opawa míval mnohem větší množství vody a mohl tak pohánět mlýnské kolo. Nějakou dobu se v okolních kopcích mělo hledat a kopat uhlí. Roku 1778 došlo u vsi k potyčce rakouských a pruských vojáků. Vojáci se tu objevili rovněž za napoleonských válek. V letech 1831-1832 zasáhla obec cholera. V roce 1840 zde bylo již 111 stavení; ves měla vlastní školu, olejárnu, pivovar a lihovar a vedle toho se tu ve velkém tkalo, čehož důkazem může být 43 tkalcovských stavů, což vyvrcholilo o 12 let později, kdy byla založena Wenzelova továrna na len. Roku 1895 měla Opawa 152 domů a 638 obyvatel. 7. června 1905 uhodil blesk do kostela, takže byl do své pozdější obnovy nějaký čas pouhou ruinou. Velká příkoří a ztráty na životech pak přinesly obě světové války, přičemž z front té první se nemělo vrátit 26 místních mužů. V roce 1929 bychom zde našli: hostinské Alfreda Fichtnera a Eduarda Weisse, pekaře Karla Rascheho, místní kampeličku Spar- und Darlehnskasse, obchodníky s máslem a sýry Josefa Kopetzkého a Franze Schneidera, elektrárenské družstvo Elektrizitätsgenossenschaft, řezníky Josefu Krauseovou a Ernsta Kuhna, obchodníky koloniálním zbožím Vinzenze Güllerta, B. Rose a Hermínu Taubeovou, obchodníka papírem a psacími potřebami Emanuela Spitzera, kováře Karla Exnera, koláře Albína Seacka a truhláře Franze Flegela, Emanuela Lorenze a Friedricha Richtera, z čehož vidíme, že ves byla poměrně samostatná a nebyla tak závislá na dojíždění jinam, jako je tomu dnes. 12. dubna 1931 byla založena místní skupina spolku Der Riesengebirgsverein. Největší změna však nastala právě po 2. světové válce odsunem místního německého obyvatelstva, neboť na základě spojeneckých dohod připadlo toto území k Polsku, takže od roku 1945 se zde zvolna usídlovalo polské obyvatelstvo. V roce 2019 byla v soutěži "Nejpěknější ves Dolního Slezska" vybrána právě Opawa (viz https://nj24.pl/opawa-kolo-lubawki-najpiekniejsza-wsia-na-dolnym-slasku/). V letech 2020-2021 bylo vybudováno místní komunitní centrum (viz https://www.youtube.com/watch?v=77iNOICtRWk).
Mezi zdejší pamětihodnosti můžeme zařadit zejména: od 7. září 1981 památkově chráněný filiální kostel sv. Hedviky z roku 1687, jenž byl přestavěn v letech 1794-1795 a nákladně obnoven v letech 1909-1910 (viz https://www.dokumentyslaska.pl/epitafia/miejscowosci/kamienna%20gora%20opawa.html); k předem zmíněnému kostelu přilehlý a od 15. července 1981 památkově chráněný hřbitov s mnoha umělecky vzácnými náhrobky; od 28. dubna 2000 památkově chráněný šoltysí dvůr čp. 23 (něm. Scholtisei; viz https://karkonoszego.pl/artykul/dwor-soltysi-w-opawie-n1200033), jenž byl vybudován v roce 1558 jako částečně zděná a částečně hrázděná stavba a na přelomu 18. a 19. století prošel řadou přestaveb či úprav; kapličku Panny Marie Ustavičné Pomoci na návrší Hory Páně (pol. Pańska Góra), která byla vybudována v 19. století, ale po roce 1945 zanikla a současný nový objekt byl posvěcen 26. září 2020 proboštem P. Wiesławem Florczukem z Miszkowic (viz https://czadrow24.pl/kapliczka-na-panskiej-gorze-w-opawie). Vedle toho nalezneme po obci řadu kamenných či litinových křížů a kapliček, z nichž většinu můžeme datovat do 18. nebo 19. století, ale díky erozi na mnoha z nich je již nečitelné, kdy došlo k jejich vybudování a kým. Nejvýraznější místní osobností byl učitel, varhaník, hudební skladatel, spisovatel a vynálezce Karl R. Titze (* 27. března 1827 Löwenberg), který se zabýval rovněž historií a vývojem hudby v Dolním Slezsku. Kromě toho navštívila Opawu řada významných osobností, z nichž zase jmenujme např. generála Helmutha Johanna Ludwiga von Moltke. Na závěr dodejme, že v posledních letech je obec známá tím, že sem láká běžkaře, když je zde vytvořeno vždy kolem 2-3 km tras (viz https://powiatowa.info/artykul/opawa-zaprasza-narciarzy-n1472341).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.700, 15.893)
Poslední aktualizace: 17.3.2025
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Opawa (gmina Lubawka)

Řeka Bóbr
Fotogalerie
Pár obrázků řeky Bóbr, která pramení nedaleko stejnojmenné osady, jež je dnes součástí Žacléře a teče skrz dolnoslezské a lubušské vojvodství, aby se po 272 km stala největším z levobřežních přítoků Odry. Německy …
2.2km
více »

Turistické rozcestí nad Horními Albeřicemi
Rozcestí
Turistické rozcestí leží na úbočí svahu nad Horními Albeřicemi. Je odtud velmi hezký výhled. Prochází tudy tato turisticky značená trasa:
červená SZ směrem - Horní Albeřice, Lysečinské boudy, Cestník, Malá Úpa, Pomezní Boudy, Svorová hora, Sněžka
červená J směrem - Kutná (u Rýchorské Boudy), Stachelberg, Trutnov
žlutá SV směrem - hraniční přechod, Niedamirów, Bobr, Žacléř
2.6km
více »

Černá Voda – Růžový palouček.
Lapidárium
Žlutá značka nás vede od křižovatky, kde jsme se rozloučili s modrou ke státní hranici. Jdeme po úzké asfaltce, která je lemována různě velkými stromy. Procházíme kolem Nových Domků, kde je…
2.7km
více »

Krkonoše - Horní Albeřice - Lysečinská bouda - Horní Albeřice
Tipy na výlet
Za pekného počasia sme sa rozhodli pre malý výlet z Horních Albeříc na Lysečinskou boudu.
Horní Albeřice sú horskou osadou v severnej časti údolia Albeřického potoka severne od Horního Maršova, ktorého sú Alb…
3.1km
více »

Albeřický lom, jeskyně a vápenka
Tipy na výlet

V údolí Albeřického potoka, asi 4 km od Horního Maršova, pod který katastrálně spadá, se nachází osada Horní Albeřice. V současnosti je zde k trvalému pobytu přihlášeno necelých deset obyvatel, ostatní objekty slo…
3.1km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Muzeum Vápenka, Horní Albeřice
Muzeum

V okolí krkonošských Albeřic se v minulosti těžil vápenec, který bylo třeba zpracovávat. Proto zde kromě lomů vznikaly i vápenky. Jednou z nich je i jednokomorová šachtová Vápenná pec na pálení vápna, kterou najdeme v Horních Albeřicích vedle cesty k Lysečinským Boudám. Vznikla původně před rokem 1836 a patřila Ignáci Lahmerovi.
Koncem 19. století tuto pec nahradila pec no…
3.2km
více »

Přechod Krkonoš 2. den Horní Albeřice Luční bouda
Trasa

Cesta po červené turistické značce z Horních Albeřic přes Pomezní boudy, Jelenku, Svorovou horu a Sněžku na Luční boudu. Výlet byl podniknut při říjnové podzimní inverzi při nádherné vidi…
3.2km
více »

osada Horní Albeřice - vápenka a lom
Osada
Krkonošská horská osada Horní Albeřice v okrese Trutnov leží približne 5 kilometrov severne od Horního Maršova, ktorého je i súčasťou. V tejto osade žije už len málo obyvateľov s trvalým bydliskom. Väčšinu chalúp, ktoré sú v Albeřickom údolí, majitelia navštevujú. Z Horních Albeřic sa dá spraviť pekný výlet Albeřickým údolím k Albeřickému vrchu, k poľskej hranici a na…
3.2km
více »

Královéhradecký kraj – 8. den: Žacléřská NS Po stopách Komenského – cca 10 km dlouhý okruh: osada Černá Voda – Nové Domky - Růžový palouček – ruiny hangáru aeroklubu – osada Bobr – Žacléř – těžní věž - hornický skanzen - Černá Voda
Cestopisy
Středa 23. 8. 2023
Večer jsem nemohla usnout, v noci nepršelo a byl tady klid. Nevím, co mi vadilo. Že by se měnilo počasí? Předpovědi neposloucháme, tak ani nic nevíme. Ráno bych spala. Jsme ve stínu, ani horko nás nebudilo. Teplota klesla jen na 19 stupňů. Vstáváme až v 9 hodin do krásného slunného dne. Jen občas je někde mráček. Proti včerejšku je však výrazně chladněji. V 11 hodin je příjemných 22 stupňů.
Dnes vyrážíme…
3.5km
více »

Výstup na Sněžku.
Trasa

Rozhodli jsme se, že si uděláme pohodový Jarní víkend v Krkonoších. Ubytovali jsme se v penzionu Vinoř v Dolních Lysečinách. Počasí není nic moc, ale během dne se má zlepšovat, tak uvidíme. Vyrážíme po modré turis…
3.5km
více »

Okolo vodní nádrže Bukówka
Tipy na výlet

Při pohledu do mapy Krkonoš se nedá přehlédnout na jejich východním úpatí modré vykreslení vodní nádrže s nápisem Bukówka. Jednoho víkendového dne v září se naskládáme do auta a jedeme se na tu velkou vodu podívat…
3.9km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Žacléřský hřbet
Hřeben

Žacléřský hřbet je nejvýchodnějším masivem Krkonošského národního parku. Na jihozápad od něj, přes údolí Vizovského a Sněžného potoka, se zvedá souběžný hřeben Rýchor. Na druhé straně jeho severovýchodní svah, zv…
4.1km
více »

Žacléř
Městečko

Žacléř leží v Severních Čechách, severním směrem od města Trutnov a nedaleko hranice s Polskem. Město se rozkládá pod východními vrcholky Krkonoš. Až do roku 1992 probíhala v okolí města těžba černého uhlí. V so…
4.2km
více »

Lysečinská bouda
Bouda

Lysečinská bouda se nachází ve východní části Krkonoš mezi Albeřickým vrchem a prameny Lysečinského potoka. Bouda, který dýchá "starou" horskou atmosférou, byla v roce 1926. K Lysečinské boudě je možný přístup po …
4.2km
více »

Žacléř, město pod Žacléřským hřbetem.
Tipy na výlet

Město se také někdy nazývá Bránou východních Krkonoš. Při pohledu do minulosti se dozvíme, že již kolem roku 1300 zde stával hrad. Ten byl v roce 1523 zbořen a o rok později se začalo se…
4.3km
více »

Žacléř - hornický skanzen
Tipy na výlet

Město Žacléř, ležící u polských hranic severně od Trutnova, je známé především svojí hornickou minulostí. První zmínka o dobývání uhlí se datuje z roku 1570, kdy povolení k hledání a těžbě získal Jakob Rabem z O…
4.4km
více »

Horská chata Ozon v Rýchorách
Chata

Horská chata Ozon se nachází v dolní části osady Rýchory v nadmořské výšce 679 metrů. Je usazena v údolí Vizovského potoka, z jihozápadu svíraného Dvorským vrchem a ze severovýchodu Žacléřským hřbetem. Z centra Ž…
4.6km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lysečinská jehla
Skalní útvar

Na samém konci Dolních Lysečin,v blízkosti soutoku Lysečinského a Albeřického potoka, stojí zajímavá přírodní památka – tzv. Lysečinská skalní jehla. Dlouho byla známá i pod názvem převzatým z němčiny jako Latenštejn. Stojí na skalnatém hřbítku, nad který se vypíná do výšky cca 8 metrů. Tento skalní útvar vznikl selektivním zvětráváním okolních vápenců. V Krkonoších se jedná o jev zcela ojedinělý.
Pokud byste chtěli v…
4.7km
více »

Kutná na hřebenu Rýchor v proměnách času (Maxova bouda – vyhlídková terasa – rozhledna)
Bouda

Přímo na hřebeni Rýchor nestála do roku 1892 žádná stavba. Ve druhé polovině 19. století, s rozvojem turistiky v Krkonoších, se začalo přemýšlet, jak zatraktivnit vrchol Rýchor a přilákat návštěvníky. Od rok…
5.2km
více »

Mesto Žacléř
Městečko

Mesto Žacléř leží v najvýchodnejšej časti Krkonošského výbežku blízko Královeckého sedla u česko - polských hraníc. Prvé zmienky o meste pochádzaju z roku 1334. Pôvodný nazov mesta bol Bornwlos, neskôr Berns…
5.3km
více »

Rýchorská bouda
Bouda

Rýchorská bouda, dnes již bývalá horská, byla postavena v r. 1926. Dnes ji využívá České centrum ekologické výchovy. Občerstvení pro návštěvníky je však v provozu. K Rýchorské boudě je…
5.3km
více »

Žacléř - Stachelberg - Rýchory - Horní Maršov
Trasy

Dvorský les na Rýchorách je oblíbeným cílem fotografů, protože tady se mohou opravdu vyřádit. I pro mě je to jedno z nejkrásnějších míst Krkonoš, kam se rád často vracím. Zejména na podzim, …
5.4km
více »

Úsek lehkého opevnění Z1 Rýchory
Pevnost, opevnění

Úsek lehkého opevnění Z1 Rýchory
Po červené turistické značce mezi tur. rozcestníky Kutná a Pod Dvorským lesem se táhne pás lehkého opevnění, nejlepší cesta…
5.6km
více »

Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Pevnost Stachelberg
Ostatní

Dělostřelecká tvrz Stachelberg je součástí stálého železobetonového opevnění budovaného v letech 1935 - 1938 jako obrana proti fašistickému Německu. Díky Mnichovské dohodě v roce 1938 však nebyla dostavěna. V j…
7.4km
více »

Pec pod Sněžkou
Městečko

Horské městečko vklíněné do členitého terénu východních Krkonoš. K založení města došlo zásluhou ložisek kovů v blízkém okolí, která se začala těžit v 16. století. Postupně zde vyrostly…
10.7km
více »

Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Janské Lázně
Lázně

Janské Lázně leží v Severních Čechách, východním směrem od města Vrchlabí. Jak název města napovídá jedná se o lázeňské podhorské město. Janské lázně se rozkládají pod vrcholky Krkonoš. Město je nejenom vyhledáv…
10.8km
více »
Špindlerův Mlýn - Sněžka - Luční bouda - Špindl
Tipy na výlet

Jdeme na jeden z nejčastějších krkonošských výšlapů, cestou Česko-polského přátelství na Sněžku s návratem po úpatí Kozích hřbetů. Cestu k vrcholu Sněžky začneme na autobusové zastávce ve Špindlerově Mlýnu nástupe…
11.2km
více »

Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Sněžka
Hora

Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl…
11.3km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Černá hora
Vrchol

Výrazný vrchol, který se tyčí nad Černým Dolem a Jánskými lázněmi. Vybíhá z masivu Českého hřbetu a Luční hory. Na vrcholu je umístěn televizní vysílač. V letech 1927 - 28 byla postavena kabinková lanovka z Janský…
11.7km
více »

Adršpašské skály
Tipy na výlet

Dojedeme do Teplic nad Metují a odtud pokračujeme asi 2km k městečku Adršpach.
Nejlépe se sem dostaneme autem nebo na kole, jezdí sem ale také autobusová doprava či vlak.Aktuální info 2020
ÚPLNÁ UZAVÍRKA SILNICE M…
15.7km
více »