Osada Mokřiny u česko-polské hranice
Konec světa na kopci, za kterým už je jen les a pak lvi, ... teda vlastně Polsko. Pár vzorně udržovaných chalup, zvonička, křížek, Panenka Maria, lavička, dřevěné vyřezávané cedule, to je osada Mokřiny. Pak taky nádherný výhled do kraje českého i polského, nějaká ta stádečka pasoucích se zvířat a na podzim spousta hub. Ani silnice sem nevede, jen dvě polní cesty. Úžasná oáza klidu. Ze správního hlediska patří osada pod 2,5 km vzdálenou a o 130 metrů níže položenou obec Žďárky. Tam je také k dispozici hlavní zázemí - obchod, autobus, škola, restaurace, kulturák.
Samozřejmě si nemyslím, že bych vás předchozími větami a pár fotkami přesvědčil, abyste se na Mokřiny jeli honem přes půl republiky podívat. Ale pokud byste se ocitli někde poblíž třeba na dovolené, jeden z možných cílů vašich výletů by to být mohl. Proto vám tu pro inspiraci popíšu jednu trasu, jak jsme se na Mokřiny dostali my. Najdete ji na mapce, přiložené k fotografiím. Moc se nám líbila.
1) Přijeli jsme od Hronova, což jsou asi 4 km. Auto jsme nechali ve Žďárkách na návsi. Tam je taky rozcestník cyklotras, ta důležitá cyklotrasa pro nás má číslo 4281, vedoucí do Dolů a k polské hranici. Po půl kilometru se k nám přidává zleva žlutá turistická značka.
2) Na konci obce se značka i cyklotrasa uhýbají vpravo do lesa proti proudu Strouženského potoka. Po dalším kilometru žlutá značka odbočuje vlevo, "naše" cyklotrasa pokračuje rovně kolem penzionu Důl Vilemína. V sezóně tu bývá docela frmol, je to oblíbené místo cyklistů. Za penzionem se stáčí cesta prudce vpravo.
3) Polská hranice. Za ní se cesta s mírným stoupáním klikatí lesem. Krátce poté, co vlevo pod cestou uvidíme první ze tří rybníků, narazíme na cestu se žlutými polskými značkami. Na současných Mapách.cz bohužel spousta příhraničních polských značek vypadla, na mapce ve fotkách jsem je doplnil.
4) Polská žlutá. Zde se přímo vnucuje si udělat půlkilometrovou zacházku do polské Pstraźne. Je tu skanzen (skvělý článek o něm je zde) a nedaleko od něho pstruhová farma, kde je možné si pstruha vlastnoručně ulovit a hned po patřičné úpravě zbaštit. Pak se ten půlkilometr zase vrátíme zpět a dál po žluté značce do docela slušného kopce vylezeme nad les.
5) Trochu nepřehledné místo s několika pěšinami. Žlutá značka odbočuje vlevo, Doprava jde taky jedna pěšina a přímo proti nám je mez s pár stromy a taky pěšina. Nejlepší je tady vylézt na louku nad mezí a vzít to po louce přímo rovnou za nosem. Ztratit se tu nedá. I kdybyste měli nos zahnutý doleva, narazíte na tu žlutou značku a pak na nejbližší odbočce se dáte vpravo. A kdyby vás nos táhl Doprava, narazíte na les, po jehož okraji (a zároveň taky prakticky po hranici) se dáte naopak doleva. Každopádně dojdete k cestě, která překračuje hranici, za ní se stáčí vpravo a z lesa vychází na louku přímo nad první chalupou Mokřin. Nespíš tu na chvilku ztvrdnete, ten pohled do kraje je náramný. Sejdeme kolem té chalupy ke křížku u cesty, od něho vpravo a jsme v centru osady u zvoničky.
6) Jednoduchá etapa, jen pěkně dolů z kopečka.
7) Křižovatka polních cest nám dává dvě možnosti. Ta jednoduchá je odbočit vpravo mírně vzhůru za chvíli být na horním konci Žďárek. Ta malinko složitější je jít rovně z kopce na Zadní Zada. Složitější proto, že narazíte na závoru a cedule Soukromý pozemek a upozornění na volně se pohybující zvířata včetně psů. Jedná se totiž o farmu Mokřiny a pase se tu fakt kdeco, hlavně ovce. Já si ale z mládí pamatoval tuto cestu jako krásnou "výhledovku", tak jsme to riskli a šli tudy. Žádní psi nás neroztrhali a když jsme na jednom dvoře viděli a s úsměvem pozdravili zřejmě spolumajitelku farmy, pozdrav i úsměv nám byl opětován. Za Zadními Zady se cesta stáčí Doprava po úbočí kopce a i když jsme zrovna neměli počasí ideální na daleké výhledy, stejně jsme si je užili. No a za chvíli jsme ve Žďárkách.
Tak to jen tak, kdybyste třeba v Hronově neměli co dělat a dostali chuť na klidnou a nenáročnou procházku. Měří něco přes 6 km (plus případně kilometr zacházka do Pstraźne), ale jak jsme se tak pořád nějak kochali, strávili jsme tu skoro tři hodiny.
Tip: Nejen pro milovníky agroturistiky je k dispozici virtuální prohlídka Farma Mokřiny.