Ostrov Madeira (3): Rabaçal – Levada do Risco, Levada das 25 Fontes

Ostrov Madeira (3): Rabaçal – Levada do Risco, Levada das 25 Fontes  (05/2015)

Rabaçal je první levádová oblast, kterou jsme na Madeiře hodlali projít. Je to jedna z nejnavštěvovanějších lokalit ostrova, tak lze očekávat velké množství návštěvníků, ale vynechat se nám toto průvodci opěvované místo nechce. Jedeme z Funchalu do sedla Encumeada a tady odbočujeme na Rabaçal. Ještě na dohled od sedla však vidíme otáčející se auta, zmatky.

Cesta je směrem na Rabaçal uzavřena, úplně, a nikde o tom ani zmínka, dokonce ani na ukazatelích v sedle není směr Rabaçal přeškrtnut. Při pohledu do mapy vidíme, že musíme objet půlku ostrova, abychom se k cíli dostali. I ostatní roztahují mapy a zřejmě i mění plány. Jedeme do São Vicente, protože vidíme na mapě zakreslenou cestu (ER207) přes kopce ze São Vicente na náhorní plošinu Paul da Serra, kde bychom se napojili na uzavřenou silnici.

Tato komunikace je však pro naše malé auto nesjízdná, je to jen prašná hrbatá lesní cesta, která hned nad městem stoupá do prudkého kopce. Otáčíme se a jedeme k pobřeží. Další dvě auta to zkouší stejně jako my a otáčí se zpět .... A tak se stalo, že jsme místo dopolední návštěvy Rabaçalu projeli kus severního pobřeží ostrova, zastavili se v Ribeira da Janela a v Porto Moníz a obloukem jsme přijeli na Rabaçal až odpoledne kolem 16 hod.

Nakonec to bylo tak správně a děkujeme správci komunikací na Madeiře, že nám pomohl vyhnout se davům na Rabaçalu. Když jsme kolem tohoto místa jeli v jiný den, viděli jsme tu parkovat snad nejvíce aut z celé Madeiry. Ale v tuto podvečerní dobu se už většina návštěvníků odebrala zpět do ubytování a byli jsme tady téměř sami. A ještě bonus navíc - odpolední slunce přálo fotografům zdejších vodopádů.

Rabaçal je hluboké a zalesněné údolí, které se jakoby propadá do ploché náhorní plošiny Paul da Serra. Z parkoviště je vidět úžasně zelenou barvu vavřínových lesů překrytých bílými oblaky. Tady v Rabaçalu začíná hranice chráněného území s původními zachovanými vavřínovými lesy, které se pak táhnou dál severním směrem.

Dříve bylo možné sjet s autem až dolů k hájence Posto Florestal Rabaçal, u které je začátek tras v Rabaçalu. Nyní je cesta pro motorizované turisty uzavřena. Jednak by při tak obrovském počtu aut nebylo dole kde zaparkovat, jednak je cesta tak úzká, že by se protijedoucí auta jen těžko vyhýbala.

Nyní jezdí z parkoviště u silnice od závory dolů k hájence típek s dodávkou. Právě přijel zespodu, chce 5 Euro na osobu za svezení tam i zpět. Upozorňuje nás, že poslední jízda nahoru k parkovišti bude v 18,30 hod. Nechce se nám jít po asfaltce 2 km dolů a pak zase nahoru, navíc nemáme už tolik času. Platíme a jsme vezeni dolů cestou plnou zatáček.

Od hájenky vyrážíme k vodopádu Risco, který je odtud vzdálen jen 1,2 km. Vede k němu pohodlná široká cesta kolem Levady do Risco označená PR 6.1, kterou zvládne opravdu každý. Vodopád Cascata do Risco není příliš vodnatý, ale efektně padá po skalách z výšky asi 100 m.

Leváda vede dál tunelem vytesaným ve skále pod vodopádem, zatáčí po vrstevnici a opět se vynořuje na protějším svahu. Pro turisty je však nepřístupná, u vstupu do skály jsou zamknuté železné dveře. Na vyhlídce u vodopádu se poprvé setkáváme s modrou pěnkavou, madeirským endemitem. Ptáčci čekají na zbytky svačin, turistů tady přes den prošly stovky, tak nouzi nemají.

Vracíme se zpět stejnou cestou a před koncem stezky odbočujeme podle směrníku na 25 Fontes (25 pramenů). Převýšení mezi Levadou do Risco a Levadou das 25 Fontes je překonáno kamennými schody.

Levada das 25 Fontes, označená pro turisty jako stezka PR 6, je už trochu náročnější, ale teprve tady si začínáme užívat vavřínových lesů s vřesovcovým podrostem sklánějícím se až nad vodu a všude visícím lišejníkem provazovkou obecnou. Krásná přírodní kulisa. V některých místech se jde jen po hraně levády, ale úseky nad stržemi jsou zajištěny zábradlím.

Po zhruba 2 kilometrech jsme u vodopádu 25 Fontes. Nádherné fotogenické místo. Tak toto opravdu stálo zato a nejsou tu lidi! jen zase ty modré pěnkavy :-) Kolik se do jezírka pod skálou vlastně stéká těch pramenů, nejde spočítat, bude jich asi víc než 25. Vychutnáváme si místo, ale také myslím na cestu zpět, dodávka nebude čekat.

Vyrážíme. Po cestě míjíme neznačenou vyšlapanou stezku, která míří vpravo prudce dolů na Levadu da Rocha Vermelha. Tato leváda bude jistě hodně zajímavá a podle informací na internetu, úplně bez lidí. Na ni už ale nemáme čas. Vracíme se rychlým krokem k hájence. Dodávka tu již čeká na poslední turisty.

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny články z naší cesty na Madeiru:

• Ostrov Madeira (1): Barevný ostrov – seznámení s Madeirou
• Ostrov Madeira (2): Pico do Arieiro (Pico do Areeiro) – Pico Ruivo
• Ostrov Madeira (3): Rabaçal – Levada do Risco, Levada das 25 Fontes
• Ostrov Madeira (4): Náhorní planina Paúl da Serra – Levada do Paúl, Pico...
• Ostrov Madeira (5): Levada do Caldeirão Verde, Caldeirão do Inferno
• Ostrov Madeira (6): Porto da Cruz - Boca do Risco
• Ostrov Madeira (7): Poloostrov São Lourenço, pláž Prainha