Loading...
Ostrov Madeira (4): Náhorní planina Paúl da Serra – Levada do Paúl, Pico Ruivo do Paúl (05/2015)
Na náhorní planině Paúl da Serra nejsou žádná města ani vesnice. Tento plochý kus země v centrální části Madeiry v nadmořské výšce kolem 1 500 m je již nad hranicí lesa a pro osídlení zřejmě nebyl vhodný. Podle velkého počtu větrných elektráren tady asi hodně a často fouká. Na planině pramení mnoho vodních toků, které odtud stékají k severu i k jihu buď ve vlastním korytu nebo pomocí levád.
Na rovinaté ploše se střídají světle zelené plochy vypasené dobytkem s porosty kapradin, nízkých keřů a klečí. Je tady i pár kopců, převyšujících plochou krajinu, z nichž nejnápadnější je jmenovec nejvyšší hory ostrova, Pico Ruivo do Paúl. Mraky mohou být níže, ale také se převalují přes planinu sem a tam. Počasí je proměnlivé. Pokud je dobrá viditelnost, je možné z planiny přehlédnout jak severní, tak jižní pobřeží ostrova.
Nejčastější dopravní značkou je zde značka Pozor krávy! A opravdu, jsou všude. Pochodují kolem levády, leží u silnice i na silnici. Pohybují se volně po prostoru a pijí vodu z levád. Ohrady se zvířaty, kam pastevci po ránu naváželi krmení, jsme také viděli, ale poskrovnu.
Na planině Paúl da Serra jsou dva významné výchozí body na túry při levádách – velké parkoviště Rabaçal a malá socha Cristo Rei při silnici ER 209 z planiny směrem na jih. Na ostrově je ještě jiný Cristo Rei, a to na pobřeží u obce Garajau - to je ta obrovská známá socha Krista na Madeiře. Tady ta na planině je jen taková nenápadná, ale se stejným jménem.
Nejnavštěvovanější levády planiny Paúl da Serra jsou v údolí Rabaçal (Levada do Risco, Levada das 25 Fontes, Levada da Rocha Vermelha a Levada da Ribeira Grande). Od bílé sochy Cristo Rei vychází Levada do Paúl, Levada da Bica da Cana a Levada das Rabaças. Dvě z levád v oblasti Rabaçalu popisuji v jiném příspěvku. Dnes se vydáváme na odpočinkovou Levadu do Paúl.
Na mapách je v blízkosti sochy Cristo Rei zakreslené parkoviště. Žádné tu není. Je tu jen pár vyježděných míst podél silnice. Na jednom z nich parkujeme. Jdeme kolem ohrady s kravami ležícími pod sochou Krista, až narazíme na levádu. Leváda do Paul vede pastvinami a není na ní žádné obtížné místo. Jde se stále podél svahu téměř ve stejné nadmořské výšce. Voda teče směrem od Cristo Rei, takže nazpět půjdeme proti proudu. Spád je ale tak mírný, že jej skoro ani nepoznáte.
Oblaka se válí nad jižním pobřežím, na planině svítí slunce. Je to moc pěkné, ale pobřeží není skoro vidět. Těm, co píší, že na Paúl da Serra je stále špatné a chladné počasí, musím vzkázat, že my jsme jej tady nezažili. Také se musím smát doporučení v některých průvodcích, že sem má jít pouze s průvodcem. Není důvod, ztratit se nemůžete.
Trasa Levady do Paúl je dlouhá 5,5 km (od sochy Cristo Rei k parkovišti u Rabaçalu), takže tam i zpět 11 km, cca 3 hodiny chůze. Chodník kolem levády je z ušlapané červené hlíny. Občas se ozve žbluňknutí. Jsou to žáby, které sedí na okraji levády a když procházíte kolem, skočí do vody a nechají se unášet proudem. Po chvíli narazíme na první krávu, nechá se pohladit.
Pak přicházíme k místu, kde je celý svah osázen panely fotovoltaické elektrárny. Zvláštní pohled, krajinářsky špatně. Panely jsme viděli už ze silnice, tady se jde těsně kolem nich. Později přicházíme k oplocenému místu, kterým se prochází. Jsou zde vysázeny dřeviny do plastových chrániček, snaha o znovuzalesnění prostoru. Plot je tu kvůli dobytku, uvnitř ohrady nesmí probíhat pastva.
Leváda podtéká úzkou asfaltovou silnici vedoucí z Rabaçalu na jih do Calhety a po chvíli již přicházíme k cíli, k místu u parkoviště Rabaçal, kde se nachází nenápadná kaple Nossa Senhora de Fátima, akumulační nádrž na vodu a na kopci pozorovací věž a vysílač. Tady si chvíli sedneme do trávy. Ovšem vybrat místo, kde by nebyly kravince, to byl opravdu oříšek. Nazpět jdeme stejnou cestou, mraky už postoupily výš, ale pořád jdeme na slunci.
Pico Ruivo do Paúl je hora vysoká 1 640 m n. m., která mělce vystupuje nad planinu Paúl da Serra jako nejvyšší v této oblasti. Je z ní krásný výhled na všechny strany, především na štíty centrálního masivu Madeiry Pico Ruivo, Pico das Torres a Pico Arieiro, na severní pobřeží a na celou planinu Paúl da Serra.
Přístup sem je velmi snadný a rychlý, a nepotřebujete tedy moc času. Proto jsme na vrchol vyběhli až v podvečer na závěr jednoho nabitého dne. Auto zaparkujete přímo pod kopcem, buď hned u silnice ER 110, anebo u hájenky Estanquinhos. Odtud je to na vrchol pouze 15 minut. Opravdu to stojí za to.
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda
Všechny články z naší cesty na Madeiru: