Loading...
Tento pozoruhodný památkově chráněný strom roste u polní cesty nad kostelem Krista Krále a místními je láskyplně nazýván „Planuší.“ Hrušeň obecná tu byla zasazena už někdy na sklonku éry baroka. Po více jak 250 letech růstu dosáhla výše 15 metrů, obvodu kmene tři a půl metru a ještě donedávna se pyšnila nádhernou rozkošatělou korunou. Díky svému vzhledu byla několikrát nominována do finále soutěže „Strom roku.“
Namále měla už na sklonku druhé světové války, ale tou nejrazantnější proměnou hrušeň prošla roku 2022, kdy byla „zdravotně ošetřena,“ čímž ztratila hodně ze své výšky. Já strom na obrázcích viděl ještě v celé jeho původní kráse, ale při pohledu na místě a „naživo“ jsem utrpěl menší šok, protože z hrušně zůstalo po ořezu pouhé torzo. Dobrou zprávou je, že pomalu znovu obrůstá.
Mohutný kmen ve spodní části zaujme zvláštními vybouleninami. Tyto zárosty jsou upomínkou na osvobozování Prakšic, při němž byla hrušeň na mnoha místech poškozena střepinami z dělostřeleckých granátů.
Při osvobozování Uherského Brodu 240.pěší divizí Rudé Armády a 9.pěší rumunskou divizí (za podpory tanků) měli Sověti velký počet obětí, které byly pochovány do společného hrobu. Dalšímu postupu bránily silné německé síly, které se soustředily v úseku mezi Prakšicemi a Pašovicemi a disponovaly tanky a dělostřelectvem. 27.dubna 1945 fašisté podnikli protiútok. Při zteči se jim podařilo proniknout na okraj města, pak byli ale od Brodu zatlačeni nazpět k Prakšicím.
Následující dva dny byly plné urputných bojů a německé tanky na nepřítele střílely od kostela Krista Krále, na jehož věži měli pozorovatelnu. Posléze byla věž zvonice zasažena několika sovětskými dělostřeleckými granáty, jejichž střepiny se zaryly do kmene památné hrušně.
Strom vydržel a 30.duben 1945 se do historie Prakšic zapsal jako den osvobození obce od německých okupantů.