Pánkovy pastviny

Název vyhlídky by evokoval vzpomínku na ondy integrální doprovodnou i samostatnou vokální skupinu, která obstarávala za předními popovými interprety do doprovodné uááááá. Ale Lubomír se se asi zemědělstvím nepřiživoval, a a bohužel divoká rocková forma ze 70. let minulého století se píše s u. Takže nám musí postačit vysvětlení, že přilehlé louky patří snad nějakému soukromému zemědělci někdy z Adolfovic nebo Domašova, Pánkovi.

Důležitější je fakt, že péčí ObÚ Bělé pod Pradědem je tu instalován jeden z mnoha přístřešků při turistických trasách v okolí spojené obce na severní straně hlavního jesenického hřebene.

Přístřešky jsou obvykle umístěny v místech, kde je k dispozici nějaká zajímavost, nejlépe výhledové místo. Platí to samozřejmě o Pánkových pastvinách. Odpočinkové místo je umístěno u průběhu modré+zelené pěší TZ a bílé cyklotrasy 6212. Pěší modrá tu míří od Keprnického potoka k Filipovicím, obrátíme-li ale její průběh, jde o výstupovou trasu na Šerák, zelená je trasa mezi Domašovem (hospoda U Cimbury) a nahoru přes Točník k Červené hoře a na druhou stranu do Koutů. Bílá cyklotrasa je výjezdová trasa k Červenohorskému sedlu od Mlýnek. Výhled od Pankových pastvin je směřován relativně úzkým průhledem směrem k Medvědí hornatině, tedy severní části Hrubého Jeseníku. Relativně zarovnané vrcholky patří zřejmě k hřebeni Velkého Bradla (1050) nebo Hnědého vrchu (1044) Děrné (1099), patrně nejvyšším dohledným vrcholem by mohl být Orlík (1204), pokud popojdeme níže od přístřešku, odhalí se oddělený Lysý vrch (1128), ten díky výrazně homolovitému tvaru působí, že je vyšší než skutečně je.

Podobných vyhlídek najdeme kolem Bělé více, může to být např. ta Pod Krkavčí skálou, nebo Honzova vyhlídka, obě právě v areálu Medvědí hornatiny.

Podle názvu jde o pastviny, přesněji o travnaté podhorské louky. V dávných dobách zde zřejmě jako všude kolem rostl les, s příchodem obyvatel tu ale vznikly pole a louky a ještě relativně nedávnou (do 50. let minulého století) mohla být hranice lesa ještě výš než dnes. Právě kolem modré značky k Filipovicím můžeme občas narazit na nějaké hromadnice, což mohou být buď kameny sbírané na polích, ale i snesené pozůstatky stavebního materiálu ze zbořených stavení, které po válce likvidovali vojáci.