Paříž – Královská kaple neboli Dóm Invalidovny (Paris - Église du Dôme des Invalides)
Pro mnohé návštěvníky hlavního města Francie je zlatá kopule této církevní stavby tou skutečnou a jedinou Invalidovnou. A i když se jedná o objekt z celého komplexu nejnápadnější, nejvyšší, nejzdobnější a svým způsobem i nejkrásnější, je pravda přece jen trošku jinde. Vždyť někdejší Královská kaple - a pozdější císařská hrobka - dokonce vznikla až dlouhá desetiletí po dokončení „domova důchodců“ pro válečné veterány.
Úvodní řádky ovšem nic nemění na faktu, že onen Dôme des Invalides patří se svými 107 metry výšky a 12,65 kilogramy plátkového zlata, které zdobí jeho kopuli, nejen k nejznámějším a nejvýraznějším dominantám metropole nad Seimou, ale řadí se také k důležitým orientačním bodům Paříže. Koneckonců, znáte ještě nějakou další kapli, která by se mohla pyšnit označením Dóm?
Stavba kaple byla oficiálně zahájena položením základního kamene v roce 1681 a dokončena roku 1708 pozlacením vrcholové lucerny. Je přitom zajímavé, že komplex kostela a kaple Invalidovny navrhl Jules Hardouin-Mansart v roce 1676, kdy jej inspiroval projekt jeho prastrýce pro neuskutečněnou stavbu kaple Bourbonů, nebo že konkurenční návrh předložil také slavný italský stavitel Gian Lorenzo Bernini. A jistým paradoxem je fakt, že tato kaple možná vznikla jen a jen proto, aby francouzský král mohl navštěvovat bohoslužby v katedrále Invalidovny (Saint-Louis-des-Invalides), aniž by musel „dýchat společný vzduch“ s invalidními veterány. Docházel sem sice jen výjimečně, ale i tak se tento klenot barokní architektury rychle stal ikonickým symbolem tehdejší francouzské absolutistické monarchie.
Dómská kaple byla stavebně zcela dokončena v roce 1706 a za jednu z jejích posledních tvůrčích etap je považována interiérová výzdoba kopule. Tu vytvořil roku 1705 Charles de La Fosse a jedná se o barokní iluzionistickou nástropní malbu. Přesnější by však bylo tvrzení, že kopule má uvnitř dva stupně, z nichž jeden zdobí postavy světců od Jeana Jouveneta a ten druhý de La Fossovo zpodobnění sv. Ludvíka, který právě - oblečen v královském plášti - předává svůj meč Ježíšovi, obklopenému anděly hrajícími na hudební nástroje.
Někdejší královská kaple je budovou v podobě řeckého kříže vepsaného do čtvercového půdorysu. Dolní část je dvojpodlažní a charakterizuje ji sloupoví s vrcholovým trojúhelníkovým štítem. Celý objekt korunuje kopule dosahující výšky 90 m a tu pak ještě o dalších 17 m zvyšuje lucerna. Kopule je umístěna na vysokém bubnu se dvěma patry zvýrazněnými vysokými okny.
Spodní část kaple můžeme označit za poměrně strohou (neo)klasicistní architekturu, zatímco směrem vzhůru přibývá barokních křivek, zdobnosti a hravosti. V prvním patře bubnu můžeme vidět opěráky, které uvnitř podpírají dvojitou kamennou kopuli. Jejich podoba je inspirována římským chrámem sv. Petra. Vše doplňují dvojice sloupů s hlavicemi a barokní voluty. Samotná kopule vejčitého tvaru je tvořena železem na masivním rámu z dubového dřeva a skládá se z dvanácti zlacených pásů se světlíky. Vrcholem je pak vysoká štíhlá lucerna, která je celá zlacená (resp. několikrát „přezlacená“) a svou podobou spíše připomíná gotický sloh. Tuto lucernu tvoří čtvercový „altán“ zdobený v horní části sochami a štíhlý obelisk zakončený křížem.
Někdejší královská kaple bývá často označována jako kostel a v současné době je odsvěcená.