Pelhřimov – kašna se sochou sv. Jakuba Většího
Turistické cíle • Památky a muzea • Kašna
Historické centrum města Pelhřimov, ležícího v jihočeské části Vysočiny, tedy Masarykovo náměstí, nezdobí jen farní kostel, barokní zámek, budova radnice a množství zajímavých měšťanských domů, ale také pískovcová kašna, v jejímž středu se tyčí socha sv. Jakuba Většího. Tato kašna bývá nejčastěji označována za empírovou, ale můžeme se setkat také s názorem, že se jedná o kašnu raně barokní. Historie této nezbytné součásti středověkých měst se sice zřejmě opravdu píše nejpozději od roku 1546, ale její dnešní podoba ve skutečnosti pochází až z roku 1828 a přesně o šedesát let později se kašna dočkala první velké opravy.
Uprostřed kruhové nádrže kašny stojí osmiboký sloupek se zdobenou římsou, na níž se nachází čtyřboká hlavice se čtveřicí lvích hlav, chrlících vodu. Na vrcholu této hlavice je umístěna socha sv. Jakuba Většího v poutnickém šatu zdobeném lasturami a s kloboukem, spuštěným na záda. V ruce Kuba drží poutnickou hůl, zakončenou křížkem. Umístění sochy sv. Jakuba na centrální městské kašně je navíc zřejmě symbolické, protože Pelhřimov má ve znaku poutníka, kterého tedy můžeme považovat za patrona města. A sv. Jakub je považován za jednoho z hlavních patronů všech poutníků.
Pelhřimovskou kamennou kašnu – respektive její nádrž – vytvořila roku 1828 kamenická dílna Jana Schlesingera ze Světlé nad Sázavou (tedy pokud můžeme věřit nápisu, vytesanému na jednom z pilířů) a její rekonstrukci v roce 1888 provedl Jan Bouda z Jindřichova Hradce. Bez ohledu na věkovitost jednotlivých částí kašny na pelhřimovském náměstí, byla tato zařazena mezi Kulturní památky České republiky již v květnu roku 1958.