Loading...
Kdo se někdy vydal z Moravského Kočova do Meziny po žluté TZ, podle způsobu pohybu (pěšky, na kole) si mohl užít celkem pěkné výhledy do okolní krajiny, byť cesta nevede přímo přes nějaký vrchol. Zmíněná trasa využívá už poněkud obstarožní asfaltovou polní cestu, která překračuje mělké sedlo v masivu kopce s hlavní kótou Návrší (679 m) jižně od zmíněné cesty. Kopec má více vrcholů (další kóta 663 m), severní vrcholky už nevýrazné (cca 630, 611 a méně). I samotná cesta lehce překonává nadmořskou výšku 615 m. Směre na Moravský Kočov je díky polnímu charakteru cesty odkryt široký obzor v převážně západním směru. V mělkém údolí se odvíjí táhlá zástavba Moravského a Slezského Kočova (dohromady spojená obec Moravskoslezský Kočov). Názvy obou částí prozrazují, že tudy probíhá historická hranice dvou zemí Koruny České. Větší část spojené obce leží na Moravě, ten Slezský dodatek vidíme po menší proluce pod kopcem s kostelem. Ten kopec s kostelem je samozřejmě Uhlířský vrch. Kostel samotný je zasvěcen Narození panny Marie a jde o kdysi slavné poutní místo, které poněkud utrpělo díky pochybné správě v době budování socialismu a k tomu i pozdějším pobytem sovětských vojsk v Bruntáli, který leží na druhé straně Uhlířáku.
Uhlířský vrch je samozřejmě bývalou třetihorní sopkou, kterých je v okolí více. Velkou část vzdálenějšího obzoru pak zaujímá hřeben Hrubého Jeseníku, který se táhne od jihu od Skřítku nebo Žďárského potoka (Ostružná, Pec, zarovnané vrcholy od Jeleního hřbetu k Máji. Výrazně se klene Vysoká hole kde se otevírá široký svah velké kotlina. No a hlavní dominantou je samozřejmě Praděd. No a dál dokonce vystupuje nějaký vrchol, který bych přiřadil někam ke Keprníku (snad Šerák?).
Po přechodu sedélka jsme nad vsí Mezina. Tady mají místní upravené malé posezení u výklenkové kapličky s vyhlídkou na blízké kopce Nízkého Jeseníku (Zadní vrch 713). Relativně nenápadně se jihovýchodně objevuje zalesněný vrchol. Tím je Venušina sopka, kde se dokonce uchoval zbytek kráteru s lávovými jeskyněmi.