Podzimní krása parku Cibulka
Turistické cíle • Příroda • Park
Podzimní procházka Cibulkou na máchovské téma:
Stříbrný vítr rozezněl tóniny padajícího listí…
nažloutlé mládí
chladem dech hladí
nahnědlý věk
šat svůj svlék´
rezavé listí ztrácí plod
svou matku kůru, svůj rod
letí vzhůru, stříbrý vítr
ve střechy zámku
po rozpraskaných zdech
v lehkém vánku
padá…ztrácí dech
padá a padá
až v zem suchou
kdež ve chvíli spad´
hned uvadá
ve věky spát…
A věk náš nynější
co listí nažloutlé
věk pozdější
v hnědou zbarví svou tvář
a padá, padá
v rezavou změní se zář…
Kde zůstanou tvé úsměvy?
Tvé polibky horoucí?
Oči žhavé, planoucí?
Tvé věčné úsměvy
promění se ve věčný spánek
vše zahyne
láska pomine
jen stříbrný vánek
v nažloutlé mládí
hladí
hladí dech
ve jiných líbá rtech
nahnědlý věk
i rezavou zář
pohladí věčně usměvavou tvář…
Tvá horká dlaň
touha mých retů
pod námi smíchovská pláň
tisíce vysněných světů
promáčené stopy na cestách
barevného listí zář
Tvá teplá dlaň v zárodku lásky
jak listí nažloutlé
co rezavou má tvář
padá a padá
v chladnou zem
v podzimní krajinu
halí se snem
hned uvadá
ztrácí svou matku
ztrácí svůj rod
opouští život
ztrácí svůj plod
ztrácí svůj plod…
než pokrytý
bílým spánkem
navrátí se jaru
s Teplým vánkem….
K.K.B.