Pohořelická památka číslo 1

Pohořelice na Zlínsku jsou díky své poloze zajímavou a také malebnou vsí. Rozkládají se na jednom z posledních výběžků Vizovických vrchů, jejichž svahy odtud spadají dolů k městu Napajedla a dva kilometry vzdálené řece Moravě. Výběžek má ploché temeno, a tak na něm byly už dávno v minulosti vystavěny první stavení dědiny Uhořelice. Když pak jednou starousedlíci oslavili příchod nejen nového roku, ale rovnou celého století (16-tého!), stali se poddanými pana Jana Onšíka z Bělkovic, který si zde vystavěl tvrz. Později se majitelé tvrze (a vsi, přejmenované už na Pohořelice) často střídali. To už ale feudální sídelko dávno neposkytovalo střechu nad hlavou žádným "pánům," ale změnilo se na obyčejný sklad obilovin (sýpku) a ze žalu nad tímto nevděkem se pomalu rozpadalo... Zvrat přišel před koncem 17.století: to si na místě tvrze nechala vystavět zámeček baronka, pyšnící se jménem Jana Barbora Offredi. Už po 18 letech ale odkoupili ves Pohořelice majitelé malenovického panství Lichtenštejnové - Kastelkornové. Zámeček potom sloužil k jejich občasným pobytům a byl proto celoročně udržován. V následujícím století došlo v areálu zámku s parkem ke dvěma podstatným změnám. V sousedství zámečku skončila r.1740 dlouho se táhnoucí stavba nového kostela. Dílo nakonec stálo za to - kostel zasvěcený Janu Nepomuckému se stal nádhernou barokní stavbou, byť měla jen jednu chrámovou loď a nad vstupem do interiéru jedinou věž.

V těsném sousedství kostela zanedlouho vzniklo zcela nové, větší zámecké sídlo. Toto už bylo jednopatrové, trojkřídlé a obklopoval je také daleko větší park. Navíc zde došlo k velmi pozoruhodnému propojení s kostelem: ve výšce 1.patra zde vedla zastřešená krytá chodba ze zámku do kostela a umožňovala tak i za nepříznivého počasí přístup na mši panstvu suchou nohou. Díky tomuto propojení tak vznikl jakýsi "kostelozámek", jev v našich zemích nepříliš častý a navíc dochovaný až do současnosti. Dnes už ale zámek nastavuje zvenčí očím poutníků strohou fasádu bez ozdob. (Po období, kdy sloužil jako letní sídlo dalšímu panstvu - až do r.1950 (!) Šternberkům, sloužil jako sklad zdravotnického materiálu.) Od převratu je sídlem obecního zastupitelstva, úřadů a jeho interiéry jsou veřejnosti nepřístupné. I tak je ale pohořelický "kostelozámek" velmi zajímavou dominantou centra obce a stojí za naši návštěvu. Fasáda kostela i zámku září po rekonstrukci a s asanací okolního parku už se také začalo.