Loading...
Rozhledna Floriánka nebyla pojmenována podle notoricky známého patrona hasičů svírajícího v ruce neodmyslitelnou puténku, ale podle odrůdy vinné révy vypěstované v Polešovicích. Na katastru městyse s téměř dvěma tisíci obyvateli se také ona výhledovna nachází. Žádná značená tur.trasa k ní prozatím nevede, takže k ní musí pěší turisté z centra Polešovic zmáknout přibližně kilometrové stoupání. Není to ale tak strašné – my k ní zamířili od kostela sv.Petra a Pavla ulicí Pod Skalou. Od posledního domu nás čekalo po polní cestě krátké stoupání k vodojemu, odtud jsme přešli nad výhledovou loukou na polní cestu končící na parkovišti pod rozhlednou a největší fuškou bylo zdolat strmé schodiště z pražců kousek pod výhledovou věží. Samotná stavba stojí na okraji pole a lesoparku Skalka a od severu k ní vede odbočka z pohodlné zpevněné cesty, po níž prochází Bzenecká cyklotrasa.
Volně přístupná rozhledna dosahuje výše 22 metrů a vede na ni 80 schodů. Byla zhotovena z modřínového dřeva, kdežto schodiště a vyhlídkové plošiny jsou ocelové. Stavbu provedla společnost Teplotechna Ostrava. Státní zemědělský fond pokryl 80% nákladů, zbytek zaplatila obec. O vznik Floriánky se nejvíc zasloužil kolektiv pracovníků sdružených kolem Václava Křivánka, jehož jméno připomíná pamětní deska umístěná na kamenném podstavci rozhledny.
Poslední vyhlídková plošina nabízí z výše 18 metrů pěkný kruhový výhled na okolní krajinu. Úžasný je výhled na Polešovice s dominantním kostelem i na část Dolnomoravského úvalu táhnoucího se směrem k jihu až kamsi do ztracena. Hlavním středobodem našeho zájmu pak bude pohled na vodní plochy ostrožských štěrkových jezer a mohutnou modravou hradbu Bílých Karpat vyplňujících celý východní obzor, z nichž vystupuje Velký Lopeník a Velká Javořina.
Na druhé straně zase potěší pohled na Chřiby s jejich nejznámějšími vrcholky – Holým kopcem, HRAdem BUCHLOvem, Modlou s kaplí sv.Barbory a Břesteckou skálou.