Polešovice a rozhledna Floriánka

Jedeme z Přerova do Lednice. Tentokrát se zaměřujeme převážně na rozhledny. Už jsme byli na Rovnině západně od Uherského Hradiště a na Majáku v sousedním Starém městě. Přibližně o 15 km dál naším směrem jsou rozhledny Floriánka a Doubí.

První písemná zmínka o Polešovicích je pochází z r. 1220. Tehdy patřila nově založenému cisterciáckému klášteru ve Velehradě. Právě s klášterem souvisí zdejší vinohradnictví. Nejstarší doložená polešovická vinice se jmenovala Mniška. To bylo r. 1454. Když byl klášter zrušen, byly vinohrady pronajaty podaným, kteří si začali budovat vlastní vinné sklepy, kde by mohli své víno uskladňovat.
R. 1922 byla v obci založena Státní révová školka, která byla až do 90. let 20. století součástí šlechtitelské základny ČR. R. 1996 byla stanice privatizována. Pěstují zde přes 300 různých odrůd, klonů a věnují se novošlechtění. R. 2010 byla do Státní odrůdové knihy zapsána zdejší nová odrůda Floriánka. Právě podle této odrůdy byla pojmenována 22 metrů vysoká dřevěná rozhledna, která je asi 1,5 km na jihozápad od obce. První návštěvníci na ni vystoupali 1. 1. 2014. Je součástí odpočinkového místa v lesoparku Skala (v bývalém sadu). Na vyhlídkovou zastřešenou plošinu ve výšce 18 m vede ocelové točité schodiště s 80 schody. Dřevěné nosné sloupy jsou stylově zdobeny tepanými větévkami vinné révy s hrozny. Z rozhledny jsou vidět Bílé Karpaty s Javořinou, údolí řeky Moravy, pohoří Chřiby s Buchlovem. Polešovice i Uherské Hradiště.

Rozhledna je volně přístupná. Dostanete se k ní ze dvou stran. Snadnější přístup je ze silnice Tučapy – Vážany. Zhruba v polovině odbočuje polní cesta - cca po 200 metrech se dostanete k rozhledně.

My jsme nic netuše zvolili náročnější cestu – z Polešovic, od autobusové zastávky Polešovice - U Marka. Zaparkovat se tam nedalo a tak jsme odvážně autem jeli vzhůru po zarostlé vozové cestě a čekali, kam dojedeme. Po vjezdu do lesíka se najednou před námi otevřelo velké rovné prostranství, silně připomínající parkoviště. Byla tam lavička a tabule s informacemi o lesoparku. Právě odtud vede široké schodiště, na které navazuje šikmo stoupající pěšina k rozhledně. U ní jsou další lavičky, odpočívadla i dřevěné držáky kol.

U rozhledny občerstvení není, Polešovice jsou dostatečně velké, aby se tam nějaká hospůdka našla. Suvenýry se nechají koupit na obecním úřadu v Polešovicích.

Rozhledna a její okolí je moc hezké prostředí pro odpočinek. Nádherné jsou tepané větévky s hrozny. Skutečně typické pro tuto oblast. Jen nás překvapilo, že k rozhledně nevede značená turistická trasa a parkovací plocha je na málo přístupném místě. Snad časem cestu zpevní. Zatím se prakticky nikde pořádně nedá zaparkovat. Alespoň ne z polešovické strany.

R. 2004 bylo v bývalé kotelně v areálu šlechtitelské stanice otevřeno Vinařské informační centrum. Je tam prodejna i velká degustační místnost. Na střeše budovy je vyhlídková terasa s posezením přibližně pro 50 osob. Díky kruhovému výhledu je vidět na polešovické, boršické a zlechovské vinice, na Chřiby, Hostýnské a Vizovické vrchy, na Bílé Karpaty a do údolí řeky Moravy.

Informační centrum je na vinařské cyklostezce Vinař. Přes obec vede i Moravská vinná a Uherskohradišťská cyklostezka.

Ve středu města je nejstarší stavba města - kostel sv. Petra a Pavla. Jeho základy jsou z r. 1320. Nynější barokní podobu má z let 1725 - 1735.