Pomník padlým v 1. světové válce v Třebši

Již krátce po ukončení 1. světové války se objevily první nápady ohledně zřízení pomníku zdejším mužů, kteří se nevrátili z jejích front. Problémem však byly zejména finance, pokud odhlédneme od některých osobních sporů a animozit. Teprve v roce 1920 se začaly pořádat různé kulturní akce a zábavy, jejichž výtěžek byl určen na zřízení pomníku. Po shromáždění potřebné částky o 3 roky později došlo k ustavení komitétu, který nakonec rozhodl, že pomník bude umístěn v zahrádce u školní budovy.

Musíme též zmínit, že tento pomník nakonec nevznikl nákladem obecním, ale největší zásluhu na jeho zřízení mají: Hospodářsko-čtenářská beseda, Sokol a zdejší dobrovolní hasiči, k nimž se též přidali i místní sociální demokraté. Za jeho autora byl nakonec vybrán kamenický mistr Jan Hyk z Pouchova, který ho dokončil v létě téhož roku za 6 486,20 Kč. Obec tak ze své pokladny doplatila pouhých 222,11 Kč.

Vznikla tak vysoká pískovcová členitá stéla, jež byla opatřena od vrchu letopočtem: „1914-1919.“, bronzovým reliéfem T. G. Masaryka a státním znakem s nápisem: „NAŠIM PADLÝM BOJOVNÍKŮM.“ a dole s tabulkou se jmény padlých („DR. BAJER HUGO, ČESÁK JOSEF, HAVRDA VÁCLAV, HAVRDA FRANTIŠEK, HERINK HYNEK, KODÝTEK LUDVÍK, NOVÁK KAREL, OPLÍŠTIL VINCENC, PETERA FRANTIŠEK, SOUČEK VÁCLAV, ŠTĚP FRANTIŠEK, TROJAN JOSEF, TRUBAČ FRANTIŠEK“). Podle obecní kroniky však padlo ve válce ne 13, ale 16 mužů: Václav Souček, František Havrda, František Petera, JUDr. Hugo Bayer, Václav Česák, František Trubač, Ludvík Kodytek, Josef Vlček, Antonín Mikulášek, Jan Sixta, Karel Bárta, Karel Novák, František Stránský, Ludvík Novák, Leopold Herynek a Josef Kašpar. K nim bychom měli ještě připočítat trojici padlých ze Lhoty pod Strání (Josef Lorenc, František Vodička, Arnošt Dušek) a trojici padlých z Kopce sv. Jana (František Píša, František Macháček, Emil Halounek), neboť tehdy obě osady patřily k Třebši.

Slavnostní odhalení se uskutečnilo v srpnu 1923. Po známé vichřici 4. července 1929 musel být drobně opraven. Bronzový reliéf prezidenta T. G. Masaryka zde (s přestávkou let německé okupace, kdy byl sňat) zůstal až do roku 1965. Po osvobození zde byly navíc dotesány: letopočet „1938-1945“ (nahoře) a jméno zdejšího rodáka, který byl popraven Němci: „PODPL. GEN. ŠT. DĚDIČ FR. POPRAV.“ (dolní část pomníku). V roce 1968 byl navrácen reliéf prezidenta T. G. Masaryka a roku 1970 opět sňat. SPŠ kamenická zhotovila znak ČSSR, kterým byl chybějící reliéf v roce 1972 nahrazen. K zrestaurování pomníku došlo roku 2000 a o 2 roky později bylo na něj navráceno poprsí prezidenta T. G. Masaryka.

Pomník padlým v 1. světové válce v Třebši na mapě