Loading...
Turistické cíle • Příroda • Jeskyně
O Postojenské jeskyni (Postojnska jama) tady už je napsáno. Popíšu tedy své osobní dojmy.
V jednom průvodci jsem se dočetla, že jeskyně jsou zprůmyslněné a a komerční, že je lepší je vynechat.
Co mi vadilo? Davy lidí, přímo armádu turistů jsem čekala, slyšela jsem, že to u vchodu vypadá beznadějně, ale nakonec se všichni vejdou. Vláčky ale jezdí docela rychle a není čas si prohlížet výzdobu při jízdě. Při pěším okruhu nás byly zase davy, což vadí víc, než ve vláčku. Průvodkyně nás hnala a nepopisovala vše, jak jsme zvyklí u nás. V té rychlosti jsem si představovala, že tohle je vodopád, tu zase domeček, bylo nělolik šikmých věží v Pise, Minarety, mešity, houby, záclony a závěsy, trpaslíci, dokonce i moskevský Kreml jsem našla.
Několikrát jsme byli upozorňovaní na zákaz focení, vždycky se našel někdo, kdo to porušoval.
Už v autobuse jsme slyšeli povídání o živočichu, kterému se v češtině říká macarát jeskynní neboli lidská ryba. Je to obojživelník, proteus anguinus, který je slepý a má tak světlou pokožku, že ho jakékoliv světlo usmrtí. Kvůli neukázněným turistům ho , vlastně je, ono je jich víc, přestali ukazovat. Bydlí v akváriu ve tmě jen se slabým červeným světlem.
Letos macaráty ukazovali! Viděla jsem dva, velkého a malého. Jsou roztomilí! Co jsem ale nemohla pochopit, je to, že je zase lidi fotili! V obrovských davech se těžko určuje, kdo. Stojí nějaká fotka za to, aby vzácní macaráti vyhynuli? Lidi jsou nepoučitelní! A tak mi bylo macarátů líto...
Průvodce také píše, že je dobré si navodit náladu přečtením Dantova Pekla. Peklo by zasloužili ti, kteří se podílejí na umírání macarátů!