Potůčník – Bailey bridge
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Most
Malá ves Potůčník je dnes součástí sousedních Hanušovic, těch stálých obyvatel je tu poskrovnu, většina dnes přebývá v několika bytovkách v údolí říčky Branné. Zřejmě většina projíždějících z Potůčníku zaznamená zejména výrobnu dřevěných roubenek a vedle stojícího závodu na výrobu koloběžek zn. Kostka, které dnes zaplavují více a více nejen naše silnice. Nicméně původní Potůčník neboli Lauterbach se rozkládal více v lůně hor, tedy spíše kopců Hanušovické vrchoviny. V té horské části osady dodnes zůstalo pár chalup, které v převážné míře slouží jako rekreační. Aby se rekreanti do svých objektů dostali, musí překonat zmíněnou říčku Brannou a poněkud rozbitou silničkou ke svým objektům dorazit. V roce 1997 ovšem most vzala velká voda a bylo potřeba komunikaci něčím nahradit. Zafungovaly armádní zásoby.
Jak se říká, druhá světová válka byla válkou v pohybu a k tomu bylo potřeba i prostředků k překonání přírodních překážek. Jedním za takových vynálezů byla konstrukce skládacích mostů systému Donalda Baileyho z Velké Británie.
Základním modulem mostu je svařovaný díl z U a I profilů celkového rozměru cca 3150x1550x180 mm, díly se dají spojovat nad sebe i vedle sebe pro zvýšení nosnosti, podélně se spojují čepy 48mm. Z nosníků se daly sestavit i mostní podpěry. Kostru mostovky tvoří příčné I profily výšky 254 mm a podélné výšky 76,2 mm. Samotná mostovka může být kovová, dřevěná (plech, trubky, klády, prkna). Systém doplňují prvky pro krajní pole, výztuhy, ložiska, montážní nástroje atd. Vcelku zajímavý je fakt že ne všechny díly mostů ač britského inženýra nevychází důsledně z palcového systému, který Britové s oblibou užívají neustále.
Baileyho systém byl natolik dobrý, že jej ve velkém vyráběly v USA, po válce se spousta těchto stavebnic dostala do našich skladů v rámci výpomoci UNRRA.
Jen u nás se udává, že zde po válce zůstalo 12 000 tun těchto souprav a dlouho vydržely ve skladech armády a CO.
Most v Potůčníku není nijak gigantický, díky známému modulu a počtu dílů je patrné, že délka mostu je nějakých 12 m, šířka asi 6 m, nosnost udávaná 22t, mostovka je asfaltová.
Jak je známo, v Británii se za zásluhy udělují šlechtické tituly a nebylo tomu jinak i u Donalda Colemana Baileyho, který 1.ledna 1946 obdržel rytířský titul. Maršál Montgomery prohlásil, že bez Baileyho mostu by nikdy spojenci válku nevyhráli. A v podobném duchu hovořili i další významní vojevůdci.
Ještě malá poznámka: Bailey bridge není žádná historicky uzavřená kapitola, dodnes se vcelku úspěšně vyrábí i prodává, samozřejmě v patřičné modernizaci. (viz např. http://www.cnbailey.com/)