Praha – náhrobky českých králů a knížat ve svatovítské katedrále

Mezi nejvzácnější poklady, skrývající se v kaplích gotické chórové části hradní katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, patří kamenné náhrobky českých králů a knížat, které doplňují místa posledního odpočinku dalších významných osobností českých dějin, např. biskupů a prvních stavitelů katedrály. Není se, ovšem, co divit, protože většina z těchto náhrobků pochází z II. poloviny 14. století a vznikla v rukou samotného Petra Parléře.

A hned na úvod je potřeba uvést, že v tomto článku se o královském pohřebišti z I. třetiny minulého století opravdu psát nebude. Jednak autor článku považuje krále Přemysla Otakara II. za panovníka „vyšší třídy“ než byl „taťka vlasti“, jednak mu krásné gotické sarkofágy českých králů – navíc s pozoruhodnou figurální výzdobou - přijdou podstatně zajímavější než „novodobé naleštěné pozlátko“ Lucemburků a Habsburků (Jiřík z Poděbrad jistě promine).

Jména těch, kteří jsou pohřbeni v katedrálním chóru, budí i dnes úctu a hrdost. Jedná se totiž o patrona české země sv. Václava, česká knížata Břetislava I., Spytihněva II., Břetislava II., Bořivoje II. a krále Přemysla Otakara I. i Přemysla Otakara II.

Budeme-li postupovat po směru hodinových ručiček, tak nás zaujme už chórová kaple sv. Vojtěcha, která byla ve své historii i Starou kaplí arcibiskupskou, Perštejnskou kaplí, kaplí sv. biskupa Materny, kaplí Kinských, kaplí sv. Agáty, Moravskou kaplí nebo kaplí Cyrilometodějskou. Právě zde je totiž pohřben mj. nejvyšší kancléř Vratislav II. z Pernštejna zvaný Nádherný (+ 1582).

Poté jednu kapli přeskočíme a přichází na řadu kaple Nejsvětější Trojice a Panny Marie neboli též kaple Císařská, Berkovská, Svatého Kříže či sv. Ludmily. V ní se nachází dva knížecí hroby - Břetislavaa I. (+ 1055) s manželkou Jitkou ze Svinibrodu (+ 1058) a Spytihněva II. (+ 1061). Náhrobky vznikly v letech 1375 až 1378. Jedná se o tesané opukové tumby, které vytvořil Jindřich Parléř z Gmündu. U severní stěny je hrob Spytihněva II. s jeho postavou, lvem ležícím u jeho nohou a svatováclavskou i slezskou orlicí.. U jižní stěny je pak hrob jeho rodičů s postavou Břetislava I., kterému se přezdívalo Český Achilles. I jemu u nohou leží lev, i zde můžeme vidět zmíněné orlice.

Dále se zde nachází renesanční náhrobek nejvyššího purkrabího Zdeňka Lva z Rožmitálu a Blatné (+ 1535) a bronzové náhrobky nejvyššího kancléře Království Českého Jana Pfluga z Rabštejna (+ 1537) a Lva Buriana Berky z Dubé a z Lipé (+ 1626). Naproti této kapli se pak nachází oltář a hrob sv. Víta a 14 pražských biskupů působících v období od I. třetiny 11. století po počátek 14. století.

Následuje kaple sv. Ostatků (též Saská nebo Šternberská). Právě tady se kromě tříkrálovské nástěnné malby Mistra Theodorika nachází královské hroby. Jeden patří českému králi Přemyslu Otakarovi I., druhý jeho vnukovi Přemyslu Otakarovi II. A také zde svého času byly pohřbeny vnitřnosti císaře Rudolfa II.

A vynechat nemůžeme ani kapli sv. Máří Magdaleny neboli Valdštejnskou. Zde totiž najdeme hrob prvního stavitele katedrály Matyáše z Arrasu i jeho následovníka Petra Parléře.