Praha - Vyšehradský hřbitov se Slavínem
Turistické cíle • Památky a muzea • Hřbitov
Ve druhé polovině 19. století byl v novogotickém slohu přestavěn Chrám sv. Petra a Pavla. Tehdy také vznikla myšlenka zřídit na Vyšehradě v místě farního hřbitova národní pohřebiště. Svou dnešní podobu získal hřbitov v roce 1869 a dnes patří k nejvýznamnějším pražským hřbitovům.
Myšlenka společné hrobky zemřelých osobností české literatury - panteonu - se uskutečnila ale až koncem 80. let 19. století, kdy na její zřízení věnoval z vlasteneckých pohnutek potřebné prostředky Petr Fischer, obchodník dřívím a svého času starosta města Smíchova. Pro Slavín byl vybrán hřbitov na Vyšehradě, opředeném nejstaršími českými pověstmi a slávou dávného sídla knížecího a královského. Hřbitov, rozšiřovaný od 60. let, se postupně stával národním pohřebištěm.
Ve Slavíně jsou například pohřbeni:
Julius Zeyer (1841 - 1901), básník, spisovatel a překladatel; Sládek Josef Václav (1845 - 1912), básník a překladatel; Vrchlický Jaroslav (1853 - 1912), básník a překladatel; Myslbek Josef Václav (1848 - 1922), sochař, autor pomníku sv. Václava na Václavském nám.; Lauda Jan (1898 - 1959), sochař; Křižík František (1847 - 1941), elektrotechnik a vynálezce; Marvan Jaroslav (1901 - 1974), herec ND; Nedbal Oskar (1874 - 1930), dirigent a hudebník; Pujman Ferdinand (1899 - 1961), režisér ND; Gočár Josef (1880 - 1945), architekt; Mucha Alfons (1860 - 1939), malíř