Pranýř ve Velkém Vřešťově

Toto městečko, z něhož se později stala pouze ves, bylo poprvé zmíněno v roce 1348. Nejvíce známé se stalo díky zdejšímu šlechtici a husitskému hejtmanovi Alši Vřešťovskému z Rýzmburka, který již v 15. století vykonával na svém panství hrdelní právo, což by měl připomínat též název Šibeničního kopce, nacházejícího se na západ od obce.

Spolu s ním býval spojen rovněž pranýř, místo veřejné hanby. K němu byli za lehčí přestupky poutáni na stanovenou dobu různí provinilci, mezi něž náleželi: drobní zloději, přechovávači zločinců, překupníci, nactiutrhači, klevetníci a zejména ti, kteří se provinili proti mravopočestnosti, neboť čest tehdy skutečně něco znamenala a nebyl to prázdný pojem jako dnes, když se jí zaštiťují ti, kteří ve skutečnosti již dávno žádnou nemají. Původní sloup však byl dřevěný a několikrát změnil svoje místo. V roce 1720 při požáru města lehl popelem, a tak byl později zhotoven z kamene, o čemž hovoří ve svých pamětech milčický rychtář František J. Vavák:

"Odtud po čisté rovni přijde se do vsi Vřešťova, ač někdy městečko svými dosti pěknými svobodami obdařené bývalo. Německy jmenovalo se Bürglitz. Nad ním jest kopec kulatý, z té rovně dosti vysoký, ale pro okolo ležící mnohem vyšší vrchy z daleka nepatrný. Tam od starodávna stával hrad týmž jménem Vřešťov řečený a byl hnízdo rodu panského, jenž se psával z Vřešťova, jakož pak věku 15. Aleš z Vřešťova velmi slovutně v Čechách rytířoval. Rod ten vyhynul, prve než Paprocký kroniku svou psal a protož o něm nic nepíše. Na témž vrchu dosti vysoké kusy zdí ještě v sedmiletou vojnu stálo, když jsem já tudy jezdíval, ano r. 1761 když jsem jel přes ten Vřešťov a na poledne tu stál, pranýř, vůbec planýř, tam stavěli, kterýž tu až posud stojí."

V rozporu s tím jsou však jiné prameny, jež ho dělají o století starším, např. Antonín Cechner o něm píše ve své knize "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXXI. Politický okres Novopacký" z roku 1909 toto: "PRANÝŘ, druhdy stál na náměstí, nyní v postranní ulici. Pochází ze XVII. stol. K čtyrbokému hranolu, 3.20 m vyokému, opatřenému římsou a kamennou stříškou, byli přivazováni provinilci ku dvěma kruhům železným. (Obr. 199.)"

Pravdu však má milčický rychtář, neboť na hlavici pranýře je ze čtyř stran vyryt datovací nápis "Ao 1761" (každá číslice je na jiné straně pilíře), ale v té době již mělo hrdelní právo své dny sečtené, navíc roku 1789 byl Velký Vřešťov zmíněn jako municipiální městečko, jemuž nemůže být pro jeho nepatrnost přikázáno vlastní neodvislé soudnictví, a tak zůstal spolu s okolními vesnicemi podřízen vrchnostenskému soudnictví.

Vznikl tak čtyřboký pilíř s profilovaným soklem a dříkem s profilovanou hlavicí, jež je ukončena odlomeným křížkem, jenž byl po renovaci nahrazen praporkem. Na soklu, který je situován na čtvercové ploché základně, můžeme dodnes vidět zbytky geometrických polí a starých nápisů. Dřík je naopak ozdoben geometrickými výplněmi s tečkováním. Na východní straně je ve výši krku otvor po okovu, k němuž byl přidělán železný obojek, a po stranách o něco výše železná oka, aby mohly být k čemu připoutány ruce. Takže tu neprobíhala pouze obyčejná veřejná zostuzení, nýbrž také veřejná bičování a při některých proviněních snad i vypalování cejchů. Potupa byla tehdy o to větší, že se pranýř nacházel nejen uprostřed náměstí, ale také zároveň přímo před kostelem, kudy směřovaly proudy věřících z celého okolí, o to větší, když se zde konaly týdenní a výroční trhy, o jejichž udělení Věněk Kordule ze Sloupna žádal císaře v letech 1610 a 1612.

V letech 1877-1907 byl dočasně přemístěn pod školu (v této souvislosti byl rovněž opraven) a teprve následně byl přenesen zpět na původní místo, kde ho nalezneme dnes. Již od dávných dob náležel mezi ty pamětihodnosti, jež byly brány za vřešťovské "taháky", např. v souvislosti s výstavou v Hořicích v roce 1903. Do státního seznamu kulturních památek byl zapsán 22. dubna 1964. K jeho poslední opravě došlo poměrně nedávno, protože ji zastupitelstvo městyse schválilo 27. června 2017. Tehdy se hlasovalo rovněž o jeho přemístění, ale s tím nebyl vysloven souhlas. Oprava byla provedena kamenickou firmou Zdeňka Lengera z Velkého Vřešťova, jež krásně zrenovovala řadu drobných památek po celém okolí (viz https://kamen-lenger.webnode.cz). Více se o pranýři ve Velkém Vřešťově lze dozvědět zde: https://pamatkovykatalog.cz/pranyr-2344927. Na závěr musíme ještě dodat to, že se pranýř dostal i na obecní symboly, které Velký Vřešťov získal v roce 2015, což je vidět na stránkách REKOSu: https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/56ace9ff-fe47-4381-a47e-2bf8966e3935.