Zaniklá tvrz Malý Vřešťov

Tento zalesněný kopec o nadmořské výšce 305,1 m n. m., který je ze severu obtékán bezejmenným přítokem říčky Trotiny, na němž vznikl Lesní rybník, býval podle všeho prvním opevněným místem vřešťovského panství. O jeho historii nevíme vlastně vůbec nic. Nebýt dochovaných pozůstatků příkopů a valů o výšce až 2,5 m, tak ani nevíme, že zde něco dříve stávalo. První opevněné místo se zde však nacházelo již v pravěku, a to nejspíše v období slezskoplatěnické kultury (viz https://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Velky%20Vrestov). Můžeme uvažovat, že opevněné sídlo se na tomto místě nacházelo rovněž v době hradištní a v raném středověku bylo proměněno v jakýsi hrádek (či spíše tvrz), jehož základem byly právě příkopy a hliněné valy a většina objektu byla vybudována ze dřeva.

Podle některých autorů měl zde sídlit Mutina (či Mutyně) Vřešťovský, jinak zvaný jako Mutina z Vřešťova, který byl zmíněn v kronice tzv. Dalimila, a to v souvislosti s tehdejšími protiněmeckými náladami a tím, že v roce 1280 svedl vítězné boje s braniborskými vojáky u Hořiněvsi. Však Josef Šusta ve své knize "České dějiny. Dílu II. část 1. Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví" o tom píše následující: "Nejostřejšího výrazu dostalo se tomuto protiněmeckému zaujetí asi o třicet let později v rozhorlených verších, jimiž t. zv. Dalimil bolestnou kapitolu českých dějin vylíčiti se snažil. U něho závodí ovšem prudké útoky na německé měšťanstvo v Čechách usedlé s žalobami na braniborské posádky, takže původní podnět jest tu silně zbarven zkušeností doby potomní; a stejně nelze se ve všem spolehnouti ani na jeho chlubivé zmínky o tom, jak prý tehdy někteří čeští páni znamenitou udatností svou v boji s poručenskou vládou dovedli vnášeti hrůzu do houfů německých. Zejména Hynek z Dubé jest tu vylíčen jako kladivo nepřátelské lebky drtící, jehož jménem prý podobně jako Dětřichem Veronským německé matky děti strašily. A podobné se vypráví pak i o Jaroslavu z Jablonné, synu Havla z Lemberka, o Ctiborovi Lipenském z Cimburka, jehož jsme poznali ovšem spíše jako předního škůdce kláštera litomyšlského, o Tasovi z Vizmburka u Úpice, o Paltramu Zebínském, erbu trubky, a Mutinovi z Vřešťova, erbu třmene, o Drslavici Mutinovi Skuhrovském."

Z této osobními animozitami a autorovými sklony ovlivněných veršů se dozvídáme, že tento drobný šlechtic patřil k odpůrcům braniborské intervence do Čech, k níž došlo po smrti krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli 26. srpna 1278. Kdy však tento odboj narostl, tak o tom se historici dodnes přou, neboť Josef Šusta ho datuje před jednání braniborského markraběte a poručníka nezletilého Václava II. Oty V. Braniborského (Dlouhého) s římskoněmeckým králem Rudolfem I. Habsburským, naopak podle Josefa Žemličky můžeme jeho živelné vypuknutí hledat po květnovém sněmu v roce 1281.

Jaké byly následné osudy jeho tvrze, tak o tom nevíme také vůbec nic. Ani co se stalo s Mutinou a kdo převzal vládu nad Vřešťovem po něm, neboť další zmínku o držitelích Vřešťova máme až roku 1348, kdy se hovoří o patronech kostela Nanebevzetí Panny Marie na Chotěborkách - Vojkovi z Vřešťova a Albertu z Rýzmburka, kteří tehdy při tomto chrámu Páně založili oltář a kaplanství a spolu s plebánem Janem k němu prezentovali kněze Bartoloměje. V té době je však prokázáno, že majitelé Vřešťova sídlili již na novém hradě na ostrohu mezi Velkým a Malým Vřešťovem. Z toho můžeme klást zánik výše jmenované tvrze do období mezi lety 1280 a 1348, což není na období, z něhož se nedochovalo mnoho pramenů, příliš špatné.

Nevíme ani to, proč tento objekt zanikl. Zda šlo o to, že se nacházel v místech, jež byla špatně hajitelná, nebo se tak stalo z jiného důvodu, např. kvůli požáru či jiné živelní katastrofě. Nemůžeme však vyloučit ani to, že byla jeho tvrz zničena braniborskými silami nebo jejich českými přívrženci, což by nebylo v našich dějinách ojedinělým krokem. Ale to jsou všechno jen teorie, jež nemůžeme nijak pramenně či hmotně doložit. Nepomohl ani průzkum v roce 1978, kdy byla navštívena trojice zdejších lokalit, kde se uvažovalo o tom, že se tam nacházelo jakési opevnění. Od něj se však hovoří o tom, že žádná tvrz se zde nejspíše nenacházela a jde pouze o pozůstatky starého hradiště. Naopak zmíněná tvrz je kladena do jiné lokality, jíž se říká hradiště Starý Vřešťov (GPS: 50.3501833N, 15.7648667E). Právě tam měla během 13. století vzniknout tvrz, k jejímuž opuštění došlo počátkem 14. století, kdy se vřešťovská vrchnost přestěhovala na hrad Velký Vřešťov. Vzhledem k nedostatku hmotných i písemných podkladů se však nedá vyloučit, že Vřešťov mohl mít původně dvojici tvrzí, jež zanikly již v raném středověku a díky pozdějším událostem se z nich do dnešní doby nic nezachovalo. Z praktického hlediska je totiž nepředstavitelné, že by tak malý objekt byl mnohdy dělen ve dví a v této situaci by na něm fungovali 2 majitelé a spoluvládci. Jak tomu však bylo doopravdy, tak to se již sotvakdy dozvíme.