Přerov a jeho kostely
Přerov leží v 22 km jihovýchodně od Olomouce na řece Bečvě, přibližně 210 m nad mořem. Má bohatou historickou tradici, řadu památek v historickém centru, zámek, krásně opravené hradby. A k tomu samozřejmě neodmyslitelně patří i následující duchovní památky.
Kostel sv. Jiří
Je to nejstarší z přerovských chrámů - ale jen svým původem, nikoli nynější podobou. Dnes je to malá zastrčená barokní stavba se zachovalými gotickými prvky na východní straně Horního náměstí. Pod dlažbou kaple jsou tři hrobky, nejstarší byla pro biskupa Matěje Kunvaldského, který zemřel r. 1500.
Je to jednoduchá stavba, která byla několikrát přestavována. Není přesně známo, kdy byl zasvěcen patronu rytířstva - sv. Jiří, ale má se za to, že se tak stalo záhy po jeho vystavění v pol. 11. stol., kdy stavba sloužila jako hradní kostel. Ve starých pramenech je dokonce nazýván královskou k aplí. Údajně na tomto místě stával kostelík již v 9. stol. založený sv. Cyrilem a Metodějem.
Až koncem 14. století kaple na kopci pozbyla svého významu, fara zde zanikla a veškerá duchovní správa se přenesla na větší kapli sv. Vavřince pod kopcem.
V roce 1423 byl nejspíše do základů vypálen husity a obnoven byl až za Pernštejnů po roce 1480. V této době - při pernštejnské výstavbě Horního města - byl zlikvidován i zdejší hřbitov.
Během Třicetileté války kostelík opět zpustnul. Obnoven byl díky rodu Přepyšských z Rychmburka, kteří jej předělali na pohřební kapli své rodiny.
Roku 1760 byl kostelík velice poškozen velikým požárem Horního města , dnešního Horního náměstí, ale byl znovu opraven, a to posledním mužským potomkem rodu Přepyšských, Janem Václavem (jeho je 2. hrobka v kostele). Kostel ještě jednou lehl popelem. Kaple byla zase obnovena, ale zachovala z původního románského slohu jen čtvercový půdorys a polokruhovoou oltářní apsidu.
Ve třetí hrobce je pochován Jan Václav Želecký z Počenic, bývalý přísedící manského soudu, který roku 1735 byl povýšen do panského stavu a posléze i do stavu hrabského.
Původní vchod do kostela byl zrušen roku 1870 (dnes je tam výklenek se sochou P. Marie) a byl nahrazen původním vedlejším vchodem s dochovaným gotickým ostěním.
V letech 1910-1912 dal opraviti celou kapli farář Ign. Zavřel nákladem dobrodinců. Byla vyměněna chátrající střecha, opravena věžička. V 70. letech 20. stol. byl kostelík ze strany Žerotínova náměstí zacloněn novostavbou - betonovým kvádrem tehdejšího kina.
Kostel sv. Vavřince
Je pravděpodobně 2. nejstarší kostel v Přerově. Stojí v centru města - kousek jižním směrem od Náměstí T. G. Masaryka (Kratochvílovou ulicí).
Farní kostel sv. Vavřince byl původně postaven někdy po roce 1256 jako kostel nově založeného Dolního města. Nic bližšího se o něm neví až do roku 1324, kdy existuje první písemná zmínka: papež Jan XXII. povolil pražskému kanovníkovi Mikuláši Meinhardovi podržeti si prebendy kostela sv. Prokopa na Starém Brně a kaple sv. Vavřince v Přerově a kostely dáti spravovati způsobilým prokurátorem.
Roku 1525 byl původní kostel podstatně přestavěn. Farní kostel i fara vyhořely 16. června 1642, kdy švédská vojska dobyla Dolní město a celé je vypálila, tehdy se roztavily i zvony na věžích.
Během dalších deseti let byl farní kostel opraven. Klenutý zůstal pouze presbytář, loď měla jen jednoduchý trámový strop. V kostele byly tři oltáře. Věž téměř nepřesahovala výši zdiva, ale byl v ní konečně zavěšen první nový zvon.
V roce 1716 (po strašné morové epidemii) bylo započato s další podstatnou přestavbou kostela, která byla koncem 18. stol. dokončena.
Vrchol věže byl obnoven r. 1895 a pokryt měděným plechem. R. 1915 na rozkaz vojenských úřadů měla být měď vydána pro vojenské účely. „Ústřední komise pro péči o památky" ve Vídni r. 1916 potvrdila jeho uměleckou hodnotu a tím věž kostela zachránila. Bohužel už ne zvony. Byly odvezeny poprvé v první světové válce, nahrazeny roku 1924 a opět odebrány roku 1942. Do dnešního dne se nepodařilo je nahradit. Místo nich visí na věži jeden ze zvonů zrušeného biskupského kostela sv. Petra a Pavla v Olomouci, který se k nám dostal ze zničeného kostela sv. Anny ve Staré Vodě.
Před kostelem sv. Vavřince stojí kaple Sedmibolestné Panny Marie, dříve kaple Božího hrobu. Původně to byla márnice na hřbitově kolem farního kostela. V polovině 18. století byla přeměněna na kapli a v ní umístěna socha Piety. Počátkem 20. století byla zrekonstruována a barevně sladěna s kostelem.
Kostel s v. Michala na Šířavě
se nenachází daleko od obou zmíněných kostelů. Ulička z Horního náměstí okolo kostela sv. Jiří vás dovede na Žerotínovo náměstí. Když pokračujete ve stejném směru, dojdete na hlavní Komenského třídu – za ní hned v malém parčíku zahlédnete tento kostel se štíhlou věží.
U tohoto kostela se přesně neví, kdy vznikl. Prý to byl původně malý kostelík na začátku vesnice, jejíž náves byla pokračováním přerovského tržiště.
Sv. Michael Archanděl je ochráncem duší zemřelých. Byly mu zasvěcovány hřbitovní kostely, a proto i kolem tohoto kostela se za hradbami města rozkládal městský hřbitov, až do roku 1695 v Přerově největší.
Kostel sv. Michala přestál mnoho pohrom, a proto se často měnil obnovami a přestavbami. Roku 1643 vydrancovali jej Švédové, ale naštěstí ho zcela nezničili.
Důkladně byl kostel obnoven až roku 1682, kdy byl rovný rákosový strop nahrazen klenbou.
Roku 1718 byl zbourán, ale po čtyřech letech znovu zbudován., ale stavba byla těžká, v klenbách se objevovaly trhliny. Roku 1787 jej poškodil blesk. Proto bylo nutno r. 1791 kostel opět opravit. Stěny byly opatřeny opěrnými pilíři, postavena nová věž, popraskané klenby v presbytáři a lodi byly nahrazeny r ovnými stropy. Při těchto opravách byly použity náhrobní kameny, jež by nám jistě mohly vypravovat leccos zajímavého z minulosti Přerova. Tehdy už byl kostel používán výlučně k pohřbům, neměl ani sakristii, jen malou umrlčí kapli. Přestalo se zde pochovávat v roce 1832.
Pohromou byl požár Šířavy r. 1868, kdy kostel vyhořel a jeho mobiliář byl zničen, věž s hodinami a zvony se zřítila. Zvony se žárem roztopily.
Zásluhou faráře Arnošta Vychodila byl kostel po roce zase opraven. Kromě čtyř hlavních zdí bylo pořízeno a vystavěno vše ze samých dobrovolných příspěvků, jež farář Vychodil vyžebral. Aby ušetřil, opravoval věž i kostel sám, bez mistra.
V kostele je řada vzácných řezbářských prací tyrolských. Pozoruhodná je i socha P. Marie lourdské, zhotovená v Paříži z papíroviny. .
Synagoga - Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje.
Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje se nachází na jižním okraji městské památkové zóny Přerov, na rozhraní Wilsonovy ulice a Žerotínova náměstí. V současnosti k němu vede pouze úzký průchod z pěší zóny, a tak je chrám v rušném centru města snadno přehlédnutelný.
Stojí v místech, kde se dříve nacházela původní synagoga, pravděpodobně ze 16. století, která byla v roce 1832 zničena požárem. Při tom shořela většina protokolů a zápisů o založení a dějinách synagogy. Zachoval se však protokol, který podle znaleckého odhadu je z. r. 1532.
Po necelých třiceti letech byla obnovena a posléze opět ohněm v roce 1868 poškozena.
Současná budova v secesním slohu je již výsledkem přestavby v období r. 1893 – 1898 podle projektu přerovského rodáka židovského vídeňského architekta - Jakoba Gartnera (stavitel olomoucké a kroměřížské synagogy). Jsou zde sloučeny gotické prvky s orientálními.
Další stavební úpravy proběhly ještě v letech 1932 a 1937. Za 2. světové války byla většina příslušníků židovské komunity odvlečena do koncentračních táborů, synagoga však zůstala uchráněna a za války sloužila jako sklad. Byla však ve velmi špatném stavu.
R. 1951 zakoupila budovu od Židovské náboženské obce v Olomouci Pravoslavná církevní obec v Přerově a upravila ji pro potřeby pravoslavné církve a pro bohoslužby. Vysvěcena na chrám svatých učitelů slovanských Cyrila a Metoděje byla vysvěcena před vánoci r. 1953.
V 60. létech měl být chrám v důsledku rozšiřování teplovodní sítě zbořen. Proto neprobíhaly žádné větší renovační práce.
V r. 1996 začala pravoslavná církevní obec spolupracovat s městským úřadem v Přerově na záchraně chátrajícího objektu. Chrám byl prohlášen za kulturní památku. Díky finančním příspěvkům města i ministerstva kultury se do poloviny r. 1999 podařilo opravit vnitřní prostory chrámu, venkovní stavební práce – oprava fasády, výměna střešní krytiny a krovu – o dva roky později. Po šestileté rekonstrukci byl chrám vysvěcen 15.9.2002. Na opravený chrám byly instalovány dvě pamětní desky židovským a pravoslavným obětem II. světové války.
Dnes je využíván pro účely pravoslavné církve jako chrám sv. Cyrila a Metoděje. Konají se tam i výstavy a díky výborné akustice i koncerty, a to nejen duchovní hudby.
Hřbitovy
Současný městský hřbitov za Šíravou byl posvěcen 1 listopadu 1877. Dojdete tam snadno ulicí Šířava od kostela sv. Michala, která plynule přechází do ulice Svisle. A když budete pokračovat podle zdi hřbitova ulicí Lančíkových, dojdete i ke starému židovskému hřbitovu, který je pravděpodobně po rekonstrukci ve velmi udržovaném stavu.