Přerov leží v 22 km jihovýchodně od Olomouce na řece Bečvě, přibližně 210 m nad mořem. Město je důležitou dopravní křižovatkou. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků - Precheza, Přerovské strojírny, Meopta, Kazeto a další. Má vlastní pivovar Zubr, kde si pivo vaří již od r. 1872. V současnosti je město Přerov s téměř 50 tis. obyvatel hospodářským, administrativním a kulturním centrem regionu. Část historického jádra města je od roku 1992 městskou památkovou zónou.

Z historie:

Návrší, dříve Horní město bylo osídleno již od pravěku. Jako první - závěrem starší doby bronzové (okolo r. 1500 př. n.l.) zde vzniklo hradisko. R. 400 př. n.l. - v době laténské kultury bylo návrší znovu osídleno.

Vznik Přerova souvisí se vznikem strážní tvrze na skalnatém kopci nad brodem přes řeku Bečvu, kudy procházela stará obchodní stezka spojující Pobaltí s Podunajím. Dokonce byly odkryty z té doby i zbytky dřevěných hradeb mezi domy na Horním náměstí.

Tvrz byla postupně přestavěna na knížecí hrad. První ověřená písemná zmínka o Přerově pochází z r. 1131 – v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Pojmenování Přerov souvisí se staroslovanským výrazem pro mokřinu, bažinu, které byly dříve při řekách častým jevem.

V r. 1225 byl Přerov trhovou vsí se třemi sty obyvatel. Na město byl povýšen 28. ledna 1256 králem Přemyslem Otakarem II. za hrdinství a oddanost Přerovanů v bitvě s vojskem uherského krále Bely IV. Do městského znaku Přerov dostal dvě věže.

Jako většina královských měst se však i Přerov stal městem zástavním. Do historie města se nejvíce zapsaly rody Pernštejnů, kteří byly jeho majiteli od r. 1487 více než 100 let. Došlo k hospodářskému, stavebnímu i kulturnímu rozvoji města. Vilém z Pernštejna vybudoval nové opevnění, do kterého začlenil fragmenty původního hradu. Zaniklý hrad nahradil pozdně gotickým hradem s kaplí na nejvyšším místně návrší. Jádrem nového hradu se stala okrouhlá věž, která měla obrannou funkci. Okolo města vybudoval ze všech stran mohutné hradby s patnácti půlkruhovými věžemi, parkánem a vnější hradbu s hliněným valem a hlubokým příkopem. V hradbách byly dvě městské brány na jižní a severozápadní straně a fortna pro pěší vedoucí k řece Bečvě.

Za Vratislava z Pernštejna byl hrad přestavěn v renesanční zámek. V této době vznikla i převážná část renesančních domů, které jsou dodnes zachovány na Horním náměstí. Památkou na období Pernštejnů je i černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách, kterou má Přerov v městském znaku.

Novými majiteli zámku a města se stali r. 1596 Žerotínové. Karlu staršímu ze Žerotína zámek nevyhovoval, rozhodl se přistavit 2. patro a věž opatřil hodinami se zvony.

Pohromu pro město znamenala třicetiletá válka (1618-1648). Město, které mělo 1500 obyvatel, většinou řemeslníků a obchodníků, bylo poničeno, vyrabováno, přišlo minimálně o 1/3 obyvatelstva. Byly poničeny i hradby. V dalším desetiletí přišly morové epidemie, požáry. Město se jen pozvolna zotavovalo.

V 18. století se majitelé města rychle střídali a následně se měnil i vzhled zámku. R. 1772 za Arnošta, svobodného pána Petráše, byla snesena kuželová střecha věže a její horní patro upraveno na rozhlednu.

V 19. století byly zbořeny obě brány, které byly vybudovány v hradbách. Příkop byl prodán měšťanům, kteří strhli val a část vnějších hradeb. Příkop byl zasypán a na jeho místě vznikly nové parcely.

Pro rozvoj města bylo důležité zavedení železnice v r. 1841. Koncem 19. století bylo přerovské nádraží největší v českých zemích a stalo se důležitým železničním uzlem. Došlo k rozmachu potravinářského, chemického a kovozpracujícího průmyslu, školství (r. 1865 zde vznikla první česká rolnická škola na Moravě a v r. 1870 třetí české gymnázium – po Brně a Olomouci)

Rekonstrukce:

V letech 1927 – 1930 město Přerov provedlo generální opravu zámku a zřídilo zde muzeum. Kuželová střecha se na věž vrátila ale až r. 1997. Od r. 1994 probíhá průběžně obnova té části městských hradeb, které zůstaly v poměrně zachovalém stavu. Zejména se staticky zajišťují a konzervují. Opravena byla i fortna.

Ze současnosti:

Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí nepravidelného tvaru. Lze zde nalézt domy z 15. století, které jsou zrekonstruovány.

Nejvýznamnějším je renesanční dům, tzv. Korvínský. Údajně v tomto domě pobýval uherský král Matyáš Korvín. Jádro domu pochází z r. 1518, nádherný vstupní pískovcový portál z r. 1616.

V jednom z domu na severovýchodě žil a tvořil svá díla i spisovatel Jiří Mahen (1908-1910) a akademický malíř Marcel Krasický (1958-1968), jak nás na to upozorňuje tabule s portéty.

V jižní části náměstí stojí zmiňovaný renesanční zámek, ve kterém je umístěno Muzeum Komenského, které rozhodně stojí za shlédnutí. Úvodní expozice je věnována Janu Blahoslavu. Jsou zde samozřejmě unikátní sbírkové předměty i z doby, kde zde vyučoval v letech 1614 -1618 Jan Ámos Komenský. Nachází se zde i jeho svatební smlouva s Mandalenou Vizovskou z 19. června 1618. Můžete shlédnout, jak se postupně vyvíjeli třídy i učební pomůcky. Naleznete zde expozice z archeologie Přerovska, výstavu minerálů, motýlů a hmyzu a řadu dalších zajímavých expozic ze zdejší oblasti. Můžete si vystoupat i na zámeckou věž a podívat se na město shora. V mezipatře pak uvidíte zajímavou sbírku zvonů. Určitě za pozornost stojí i to, že za prohlídku celého muzea, vč. sklepení i věže jsme zaplatili 30,- Kč za dospělou osobu.

 

Uprostřed náměstí - před zámkem je pomník Jana Blahoslava, autora české gramatiky, který se roku 1523 v jednom z domů na zdejším náměstí narodil. Vyučoval i na zdejší bratrské škole, mimo jiné v letech 1608-1611 i Jana Ámose Komenského. Pomník pochází od architekta Františka Bílka z r. 1922.

Dominantou náměstí je i několik do kruhu vysazených lip.

Na východě náměstí je Kaple sv. Jiří – drobná sakrální stavba. Patrně byla postavena v r. 1525.

Severním směrem můžete z náměstí vyjít opravenou fortnou až k řece Bečvě a podívat se od řeky na opravené hradby a nejen to. Místy si můžete i na hradby vystoupit. Pokud se projdete městem a budete se pozorně dívat, zjistíte, že v řadě míst jsou k hradbám přistaveny domky.

Na závěr:

Město Přerov doporučuji navštívit, a to nejen kvůli tomu, co jsem zde popsala, ale je zde řada dalších opravdu zajímavých a hezkých míst, vč. opravdu zajímavé naučné stezky.

Navíc je zde možnost i řady zajímavých výletů a cyklovýletů, např. na Svatý kopeček, na Bouzov nebo do Olomouce.