Loading...
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Pokud si po prohlídce nejatraktivnějších míst, nacházejících se na temeni Příčného vrchu v okolí Hornické NS, vyberete k dalšímu pokračování své cesty červenou značku, směřující do Heřmanovic, určitě neprohloupíte, neboť se dostanete ještě k jednomu zajímavému místu. Po kilometrovém sestupu po zpevněné cestě přijdete k rozcestníku se jménem Hornické skály. Dobře viditelná stezka vás po chvilce přivede pod úpatí nepříliš vysoké, ale velmi dlouhé skalní hradby, pod jejímiž strmými svahy (a místy i na nich) se válí spousta balvanité suti. Možná již něco takového znáte z jiných míst jesenických hor. Pokud napovím, že z naprosto stejné horniny jsou „vystavěny“ třeba i mnohem známější Ztracené kameny nad Skřítkem na hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku, jistě se někteří dovtípí, že stavební materiál Hornických skal tvoří kvarcit. Tahle tvrdá hornina je podobna křemeni (někde i mramoru) a její rozpad se děje formou právě takovéto suti, tvořené z hranáčů, balvanů a velkých kamenů.
(Co se týče tvrdosti kvarcitu, můžu z vlastní zkušenosti potvrdit, že pád na něm je mnohem bolestivější než třeba na mnohem měkčím pískovci...)
Přerušovaná skalní hradba Hornických skal dosahuje celkové délky asi 150 m, ale v neprostupném terénu není třeba hledat její pokračování, neboť to nejhezčí máte právě před sebou. No nejhezčí... za tím nejzajímavějším musíte po strmém chodníčku až nahoru na samotný hřeben. Zde si určitě všimnete, že na obou stranách z vrcholu hradby vystupují jakési nádstavby v podobě skalních věžiček. Za těmi nejbizarnějšími musíte pod stěnou přejít víc k severu, nejvyšší uvidíte na nejjižnějším konci Hornických skal. Tahle místa jsou i dnes obklíčena tak neporušenou přírodou, že se zde budete cítit jako ztraceni v lůně mnohem rozsáhlejších hor daleko od civilizace.
(Podle některých údajů na netu nejsou skály tvořeny jenom kvarcitem ale i zelenou břidlicí, ale zřejmě se jedná o pokračování skalního pásu, které jsem neviděl. Tady se jedná pouze o kvarcit. Stejně tak se vám v některých článcích dostane informací, že se v okolí skal nacházejí stopy po staré hornické činnosti. Tak to nevím, protože pod západní stěnou jsem na nic takového nenarazil. Možná je něco takového pod tou protilehlou... ale spíš si myslím, že se všechny informace vztahují k úplně jinému místu, také nazývaným Hornickými skálami. Ale tyhle „spodní“ jmenovkyně jsou odsud vzdáleny přes půl kilometru a nacházejí se ve strmém svahu nad známou propadlinou Žebračky.)