Přímka vítězných oblouků v Paříži (Carrousel, Etoile et Grande Arche de Paris)

Lineární propojení a různé pospojování některých pařížských památek či zajímavých staveb je dlouhodobou „kratochvílí“, kterou k dokonalosti dovedl Dan Brown ve svém bestselleru Šifra mistra Leonarda. Jednou z nejznámějších variant je přímka, na které se nacházejí tři slavné vítězné oblouky. Dva z nich budou navždy spojovány s érou Napoleona, ten třetí je moderní stavbou považovanou za průhled z 20. do 21. století.

Občas se můžeme dočíst, že je dělí vzdálenost pouhých několika kilometrů a že tuto trasu bez problémů zvládneme pod dvě hodiny. Skutečnost je ovšem trošku jiná; těch kilometrů je téměř deset a ve stále přeplněném centru Paříže příliš vysokou rychlost také nenasadíme. Navíc lze předpokládat, že se u každého oblouku chvíli zdržíme, protože si je budeme chtít alespoň krátce prohlédnout. Vždyť se jedná o stavby, které svým způsobem představují určitou epochu dějin města nad Seinou.

Nejstarší - a současně i nejmenší - z těchto tří oblouků je Carrousel (Arc de Triomphe du Carrousel). Byl dokončen v roce 1809 a stojí solitérně západně od Louvru, tedy na počátku Tuilerijských zahrad. Postaven byl jako připomínka Napoleonových vítězství a svého času tvořil monumentální vstup do Tuilerijského paláce, který však v roce 1871 shořel. Oblouk Carrousel, který byl navržen podle římského oblouku Septimia Severa, je tak jeho poslední připomínkou.

Carrousel navrhli architekti Charles Percier a Piere-François-Léonard Fontaine a jeho součástí se staly basreliéfy zobrazující slavné Napoleonovy bitvy (Ulm, Slavkov), Napoleonův vstup do Mnichova a Vídně nebo obraz Setkání dvou císařů. Vidět zde můžeme také osm sloupů z červenobílého mramoru nesených osmi muži zastupujícími vojáky jednotlivých divizí Velké armády. Celému oblouku pak dominuje bronzové čtyřspřeží. Původně sem bylo instalováno to z baziliky sv. Marka v Benátkách, ale protože je musela Francie v roce 1815 vrátit, je zde dnes osazeno čtyřspřeží z dílny Françoise Josepha Bosia. Jeho součástí je zosobnění Míru a dvě pozlacené bohyně vítězství.

Polohou na přímce i velikostně stojí uprostřed asi nejslavnější pařížský Vítězný oblouk, tedy L'arc de Triomphe de l'Étoile. Jeho stavbu nařídil v roce 1806 sám Napoleon a ta pak trvala tři desetiletí. Podoba oblouku vychází tentokrát z římského Titova oblouku a je spojována s architekty Jean-François-­Thérese Chalgrinem a Jean­Arnaud Raymondem. Nejznámější vítězný oblouk s vyhlídkovou terasou na vrcholu se nachází na konci bulváru Champs-Élysées a jeho stavba byla v roce 1815 na několik let přerušena.

Mezi nejvýraznější zdobné prvky tohoto oblouku patří basreliéf Odchod a návrat francouzské armády. Na jednotlivých alegorických výjevech můžeme najít např. Napoleonova vítězství, Odchod dobrovolníků v roce 1792, Obranu a Mír nebo Bitvu u Slavkova. A je zajímavé, že s obloukem je spojován nejen Napoleonův život, ale i jeho smrt. Právě odtud totiž vyšel v polovině prosince roku 1840 smuteční průvod s jeho ostatky. A proběhl zde i velkolepý pohřeb spisovatele Victora Huga.

Posledním obloukem je Velká Archa (Grande Arche), známá také jako Velký oblouk. Nachází se ve futuristické pařížské čtvrti La Défense, kde oblouk vznikl v rámci oslav 200. výročí Velké francouzské revoluce. Grande Arche se rychle stala poznávacím znakem La Défense i jedním ze symbolů Paříže. Autorem projektu je dánský architekt Johan Otto von Spreckelsen, který zvolil v podstatě „děravou“ jednoduchou krychli představující okno do budoucnosti. Stavbu pak realizoval francouzský architekt Paul Andreu.

Archa byla slavnostně otevřena 14. července 1989, stojí na základech hlubokých třicet metrů a každá její strana je dlouhá 110 metrů. Tvoří ji betonová konstrukce pokrytá carrarským mramorem a sklem. Je tedy pochopitelné, že i zde najdeme vyhlídkovou terasu nabízející nádherný výhled na Vítězný oblouk, egyptský obelisk na Náměstí Svornosti nebo Louvre. V Arše také sídlí např. muzeum výpočetní techniky nebo restaurace.

Ke všem obloukům se dá dostat pěšky i metrem. Arc de Triomphe du Carrousel má nejblíže zastávku Palais Royal Musée du Louvre, Arc de Triomphe de l'Étoile zastávku Place Charles-­de-­Gaulle a Grande Arche zastávku La Défense (z pohledového hlediska je ale asi lepší vystoupit na stanici Esplanade de la Défense).

Na závěr ještě krátká omluva za kvalitu fotogalerie k článku. Je tvořena pouze skeny fotografií 13 x 9 cm z kinofilmu, které doplňuje pár snímků věnovaných kolegyněmi, jejichž drahé polovičky už v té době digitály vlastnily. Vše z roku 2005.