Přírodní park Velký Kosíř

Turistické cíle • Příroda • Přírodní park

Velký Kosíř je s nadmořskou výškou 442 m.n.m. nejvyšším vrcholem rovinaté Hané a bývá humorně nazývaný Hanácké Mont Blanc. Nachází se 13 km od Olomouce nebo 10 km severně od Prostějova na okraji Hornomoravského úvalu. Své jméno má podle tvaru kopce, který má podobu srpu, čili kosíře. Je porostlý smrkovými a dubovými porosty, místně s vtroušenou jedlí a akátem.

Velký Kosíř od dávných dob přitahoval zájem obyvatelstva ze širokého okolí a proto na něm i v jeho těsné blízkosti archeologové vykopali a nasbírali úctyhodné množství artefaktů a objektů. Prvními známými obyvateli Kosíře byli paleolitičtí lovci a sběrači, později se zde žili lidé v době bronzové i železné. Zůstalo zde po nich množství mohyl i hrobů, výšinné eneolitické hradisko a další hradisko zatím blíže neprozkoumané. V roce 1972 byla na poli, v místě zvaném U tří dubů, nalezena unikátní Kosířská Venuše. Část ženské sošky je zdobena kobercovitým pokrytím vpichů. Ve středověku zde kupodivu nikdo nepostavil žádný hrad, zřejmě kvůli jeho plochému vrcholu.

Jižní svahy Velkého Kosíře byly od 15. století využívány k pěstování vinné révy ve vinohradech, jenž zanikly v 19. století. Během 1.světové války zdejší podzemní dutiny na severozápadním úbočí po speciálních stavebních úpravách sloužily k uskladňování chemických zbraní. Za 2.světové války objekt posloužil z téhož důvodu nacistům, poté československé armádě a také sovětským vojskům po roce 1968.

S Velkým Kosířem se také spojuje velké množství bájí, pověstí a pohádek, např o spletitých podzemních chodbách či o místním strašidle Fajermonovi. Mimo jiné se také tvrdí, že na Kosíři se nachází zlatý poklad. Skutečností je, že zlatý písek se kdysi objevoval v potoku Zlatá stružka při severních svazích Kosíře. V blízkosti tohoto místa stával při okraji lesa osamělý velký balvan tvaru koňské hlavy, proto se zde říká "Kobylí hlava".Místní rolník František Tichý, inspirován pověstmi o pokladu, v minulém století balvan rozrušil trhavinou, avšak zlato nenašel.

Na jeho jihovýchodním okraji se nachází ostrůvek devonských vápenců, které byly již od středověku těženy. Bylo zde nalezeno takové množství zkamenělin, že této lokalitě věnovali svou pozornost i geologové zvučných jmen jako R. I. Murchison nebo J. Barrande.

Na vrcholu Velkého Kosíře stávala od roku 1927 dřevěná rozhledna. Měřila 26 metrů, ale pro svůj špatný stav byla roku 1939 stržena. V roce 2012 byla zahájena stavba nové rozhledny.

Vyrazíte-li do přírodního parku Velký Kosíř, máte by výběr mnoho výchozích míst. Nabízí se Drahanovice, Čelechovice, Stařechovice, Čechy pod Kosířem či Slatinice se svými lázněmi.

Pokud přijedete vlakem, od železniční zastávky v Čelechovicích vyrazíte po žluté nebo zelené značce KČT až na rozcestí Bunička. Zde začíná NS Velký Kosíř, která vede přes vrchol s novou rozhlednou ve tvaru šišatého oválu zpět na Rozcestí Bunička, které je již na úbočí Velkého Kosíře. Můžete si tedy vybrat, kam vyrazíte nejdříve.

Po žluté značce dojdete kolem Růžičkova lomu a obce Stařechovice do Čech pod Kosířem. Tento úsek se také nazývá Mánesova cesta, které místní neřeknou jinak než Hraběnka. Projdete kolem Andělovy zmoly do Čech pod Kosířem, kde si můžete prohlédnout zámek s parkem, ve kterém se nachází další rozhledna, dále je zde muzeum kočárů a naproti němu hasičské muzeum.

Po prohlídce zámku a parku se vrátíte na žlutou značku a vystoupáte na plošinu s polem, kde kdysi stával hospodářský dvůr Gabrielov. Relikt ohrazeného dvora je rozeznatelný na severním okraji plošiny.

Po zpevněné lesní cestě, stále do kopce po žluté značce dojdete až na vrchol Velkého Kosíře, který není nijak výrazný a člověk si možná ani nevšimne, že je na nejvyšším bodě Hané. Plochý a zalesněný vrchol neumožňuje žádné rozhledy, takže nová rozhledna stojí na správném místě.

Potom se vrátíte zpět na asfaltku a po zelené značce vyrazíte zpět směr Bunička. Po asi 1,5 km dojdete na výraznou křižovatku u Antoníčka. Toto místo bylo také eneolitickým pohřebištěm, bylo zde prozkoumáno množství mohyl, některé jsou ještě dnes v terénu čitelné.

Pokud na křižovatce odbočíte ostře vlevo a opustíte zelenou značku, dojdete po lesní asfaltové silničce až do Slatinek. Asi 300 m za posledními domy odbočíte na polní cestu vpravo. Odbočka vypadá na prvý pohled jako skládka stavebního odpadu vesnice. Po 20 minutách přijdete k přírodní památce Vápenice - musíte odbočit vlevo do svahu po pěšině k tabuli, vyznačující přírodní památku. Stále po pěšině procházíme mezi bývalými lomy, až přijdete k památníku Palackého, kde se napojíte na zelenou značku KČT, dále kolem další paleontologické lokality Státního lomu až k rozcestí Bunička a již po známé cestě zpět na železniční zastávku.

Pokud u Antoníčka neodbočíte, sejdete postupně po zelené značce také k památníku Palackého, u kterého můžete odbočit vlevo a přijdete ihned na okraj Státního či Čelechovického lomu. Ve zdejší lomové stěně se nachází významné naleziště zkamenělin devonské fauny. Územní ochrana této lokality o rozloze 0,62 ha byla vyhlášena v roce 1974.

Velký Kosíř a přilehlé oblasti o rozloze 940 ha byly vyhlášeny za přírodní park. Zde uvedenou trasu lze absolvovat pěšky, na horském kole a v případě příznivých sněhových podmínek i na běžkách.

http://www.treking.cz/treky/velky-kosir.htm