Kostelec na Hané - barokní kostel sv. Jakuba Staršího (Většího)
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Dominantou malého městečka, ležícího v prostějovském okrese na říčce Romži je bezesporu monumentální Kostel Sv. Jakuba Staršího. A je to tak asi správné, protože název města vznikl úpravou latinského slova castellum, které se překládá jako chráněné místo (myšleno zděnou nebo dřevěnou hradbou), ale dá se chápat i jako opevněný kostel. Koneckonců má město zajímavou polohu (téměř pod velehorou Velký Kosíř, na rozhraní Hornomoravského úvalu a Drahanské vrchoviny), a tak mezi jeho majiteli najdeme i různé významné rody, ať už to byli páni z Kravař, Mikuláš I. Opavský, Pernštejnové nebo Lichtensteinové.
Podle názoru archeologů zde stával původně mnohem menší románský kostel, který se nacházel v místě věže dnešního chrámu. Kdy byl původní románský kostel postaven dnes už nevíme, ale určitě zde stál již v první polovině 14. století. V roce 1407 existovala v Kostelci již i budova fary. Tento starý kostel, který zřejmě prošel i částečnou renesanční přestavbou byl zbořen jako nevyhovující v roce 1754.
V té době se již v jeho těsné blízkosti 14 let stavěl kostel nový. Tento kostel, zasvěcený sv. Jakubovi Staršímu (nebo Většímu) byl dokončen a vysvěcen roku 1772; jeho věž však pochází až z roku 1848. O jeho stavbě se přitom uvažovalo již od konce dvacátých let 18. století, protože „starý“ kostel byl již příliš malý a navíc ve velmi špatném technickém stavu, Kostel byl původně hřbitovní, o čemž dodnes svědčí ohradní zeď kolem něj. Tento hřbitov byl zrušen v roce 1912.
Současný barokní kostel byl vybudován podle projektu vídeňského architekta italského původu Anton(i)a Erharda Martinelliho z roku 1737. Martinelli v něm přitom vycházel ze staršího projektu mistra Matyáše Kniebalda z Olomouce, který měl původně jen posoudit. Martinelli využil toho, že se Kniebaldův plán nelíbil knížeti Liechtensteinovi a upravil ho. Dnešní podoba kostela sv. Jakuba st. je tedy kombinací obou projektů.
Stavba kostela tedy započala roku 174o, kdy se slavnostně položil základní kámen a vykopaly základy presbytáře. Poté stavbu přerušují Slezské války a při pokračování v letech 1754-1756 dochází ke změnám v Martinelliho návrhu, takže jeho projektu dnes vlastně odpovídá pouze půdorys, systému zaklenutí a celkové hmotové řešení stavby, která částečně využívá renesanční věže staršího kostela.
Mobiliář kostela je převážně barokní a chloubou chrámu jsou pozdně barokní sochařská díla Františka Hirnleho z Olomouce a několika děl Jana Michaela Scherhaufa (rakouský sochař, tvořící především v Kroměříži a na Olomoucku). Oltářní obrazy pochází z konce 19. století nebo jsou dokonce ještě mladší.
Kostelecký chrám je dnes chráněnou památkou I. stupně a patří k zajímavým a hodnotným pozdně barokním stavbám, vynikajícím svou slohovou jednotností. Což ovšem také naznačuje, že z původního kostela se nám toho moc nezachovalo. Můžeme zmínit snad jen později přistavěnou renesanční věž s pozdně renesančními reliefy, křtitelnici, jeden gotický náhrobník a kryptu, ve které bylo pochováno deset nejvýznamnějších kosteleckých farářů a občanů. Kostel Sv. Jakuba Většího měl původně tři zvony, ale dva z nich byly v roce 1916 odevzdány pro vojenské využití v rámci I. světové války.
Kostel sv. Jakuba Staršího stával ve městě Kostelec na Hané již v době jeho založení ve 14.století. Původní románský kostel byl však menší než ten současný a kromě odkrytých základů a reliéfů na později přistavěné renesanční věži se z něj nezachovalo nic.
Od konce dvacátých let 18. století se uvažovalo o stavbě nového svatostánku, neboť původní stavba byla příliš malá a ve velmi špatném stavu. A tak roku 1740 byly položeny základy kostela nového. Starý kostel byl roku 1754 zbořen a zachovala se z něj pouze věž s pozdně renesančními reliéfy a úmrtní nápisy v její omítce. Kromě hlavního oltáře měl ještě jeden boční oltář Nanebevzetí Panny Marie. Původní je i dnešní krypta v novém kostele, ve které bylo pochováno deset zasloužilých kosteleckých farářů a občanů.
Nový Kostel Sv. Jakuba Staršího byl vysvěcen 18. října 1772 olomouckým biskupem Václavem, svobodným pánem z Freinfelsu. Věž byla ovšem dostavěna až roku 1848. Architektem stavby byl knížecí lichtensteinský stavitel Antonio Martinelli.
Na hlavním oltáři je obraz sv. apoštola Jakuba Staršího - bratra apoštola Jana. Nad svatostánkem je umístěn obraz Panny Marie s Ježíškem z 18. století ze zrušeného kláštera v obci Kaple. Další čtyři oltáře jsou zasvěceny Sv. Janu Nepomuckému, Sv. Anně, třetí boční oltář tvoří Ukřižování a čtvrtý Pieta. K zajímavostem patří socha sv.Isidora Madridského v hanáckém kroji, na bočním oltáři Socha sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Metoděje křtícího knížete Bořivoje nad novou křtitelnicí.
Původní středověký kostel připomíná pozdně gotická křtitelnice a náhrobní kámen s nečitelným nápisem u bočního oltáře sv. Anny. Kamenné fragmenty lze najít i v původní hřbitovní zdi. Varhany z roku 1760 byly zničeny červotočem, proto byly nahrazeny roku 1899. Z původních zvonů zůstaly zachovány jen dva - velký zvon faráře Jana Jiřího Pernohy z roku 1691 zasvěcený Panně Marií a sv.Jakubovi a umíráček věnovaný P. Karasem. Ostatní byly sejmuty během válek.
Kolem kostela býval hřbitov, který byl roku 1912 zrušen a připomíná jej pouze socha Panny Marie z roku 1709 u vchodu do kostela. V roce 1936 byly odtud všechny kříže a pomníky odstraněny a převezeny na hřbitov nový. Vstupní železná brána byla ukována roku 1747, v její blízkosti stojí barokní socha sv. Valentýna.
Hřbitovní kaple na novém hřbitově je zasvěcena sv. Františku z Assisi a byla postavena roku 1931.
Sv. Jakub Starší je patronem poutníků, Španělska, bojovníků, dělníků, horníků, kloboučníků, lékárníků, je vzýván za dobré počasí a na ochranu před revmatismem. Mezi jeho atributy patří: kniha / svitek evangelia, poutnická hůl s mušlí hřebenatkou („Svatojakubská mušle“), bývá zobrazován jako apoštol s knihou (svitkem), jako poutník s holí, poutnickým kloboukem a brašnou nebo jako rytíř Maurobijec. Dalšími jeho atributy jsou meč a kůň.
Bohoslužby ve farním kostele Sv. Jakuba Staršího
úterý - 7.00 hod.
pátek - 18.00 hod. (v zimním období v 17.00 hod.)
neděle - 9.00 hod.
http://www.dpv.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=26020
Drtivá většina návštěvníků druhého největšího města prostějovského okresu, tedy třítisícového Kostelce na Hané, většinou ihned zaregistruje památky dominantní, tedy monumentální Martinelliho farní kostel a neogotickou budovu radnice. Ty ostatní pak zůstanou často zcela přehlédnuty. Je to sice – do jisté míry – logické a pochopitelné, ale hlavně je to škoda. Proto si pár těchto méně viditelných artefaktů v následujících řádcích alespoň pár slovy přiblížíme. Zejména nejbližší okolí kostela sv. Jakuba Většího nabízí drobných – ale o to zajímavějších – památek hned několik.
Zdejší kostel obklopoval až do roku 1912 hřbitov. Dnes z něj sice téměř nic zachováno nezůstalo, ale i těch několik fragmentů je určitě památkami zaznamenáníhodnými. Tou první je Krásná železná kovaná brána u kostela, kterou vstupujeme do areálu bývalého hřbitova. Bývá bohužel – z obavy před vandaly – často uzavřena a pochází z roku 1747. Je tedy o čtvrtstoletí starší než současný pozdně barokní kostel a zhotovil ji kostelecký kovář Pospíšil.
Vedle brány s barokní „mříží“ se nachází – u nás relativně vzácná – socha sv. Valentýna. Jedná se o mistrovskou barokní práci z 18. století. Oblíbený patron zamilovaných býval původně zřejmě knězem a v souvislosti s jeho postavou je třeba zmínit, že jedna z jeho cenných svatých relikvií se nachází i u nás. Lopatku sv. Valentýna totiž schraňují v bazilice sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě.
Po zrušení hřbitova v roce 1912 byly následně – ale až roku 1936 - všechny kříže a pomníky odstraněny a převezeny na hřbitov nový. Starý hřbitov tak připomíná pouze velmi pěkná socha Panny Marie, pocházející z roku 1709, kterou najdete vedle vchodu do kostela. Barokní Immaculata stojí na vrcholu Sloupu, v náručí drží Ježíška a proti povětrnostním podmínkám ji kryje plechová „stříška“.
Poslední památkou, nacházející se nedaleko kostela (směrem k radnici) je zajímavý pomník obětem I. světové války. Z 544 odvedených kosteleckých občanů jich 42 padlo přímo na frontě, 15 zemřelo na následky zranění, 12 zůstalo nezvěstných a jeden byl popraven. Dne 10.9.1922 jim byl – z popudu místní Československé obce legionářské - postaven před školou pomník. Jeho autorem je moravský akademický sochař Julius Pelikán (1887-1969) a pomník představuje československého legionáře na francouzské frontě; s helmou v sepjatých rukou nad křížem na podstavci. Po obou stranách jsou desky z umělého mramoru, na nichž jsou uvedena jména padlých a nezvěstných. Na čelní straně je vytesán nápis: Hrdinové! Vzpomínky naše za vámi spějí
tam - kde těla vaše tlejí. 1914 - 1918
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Kostelec na Hané
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Kostelec na Hané - barokní kostel sv. Jakuba Staršího (Většího)
