Kostelec na Hané – radnice (neogotická budova)
Turistické cíle • Památky a muzea • Radnice
Kostelec na Hané je jedním z měst prostějovského okresu a jako správné město musí mít pro svou radnici. Vždyť městečko na říčce Romži má přibližně tři tisícovky obyvatel a je druhým největším městem v okrese Prostějov. První písemná zmínka o Kostelci pochází z roku 1273 (nebo 1347 ?), současný název z roku 1918 a statut města získal Kostelec na Hané až v roce 1970. A ať máme veškeré základní informace pohromadě hned na začátku - historickou budovu radnice najdete na zdejším Jakubském náměstí.
Budova radnice působí historickým dojmem, ale jedná se v podstatě o „novostavbu“. Její nejstarší části je totiž věž, pocházející z roku 1771, ale samotná budova pochází až z roku 1895, kdy byla původní barokní radnice novogoticky přestavěna. O areál, jehož je radnice součástí, se dělí kostelecký Městský úřad a místní hasiči. Původně však v budově bylo možno najít i tak významné provozovny, jako byl hostinec a taneční sál, ale v přízemí se nacházela také četnická stanice a v patře kanceláře místních úředníků.
Věž radnice zdobí erb města a pamětní deska, připomínající "kompletní modernizaci" budovy v roce 1895. V blízkém okolí budovy radnice se nachází i ostatní památky tohoto městečka. A jen tak mimochodem, název Kostelec vznikl z latinského slova castellum.
V městečku Kostelec na Hané se u kostela nachází budova radnice z roku 1771. Přestavěná byla v roce 1895 zhruba do dnešní podoby. Na věžičce budovy se nad vchodem s podloubím nachází erb města a pamětní deska na obnovu radnice z roku 1895.
První zmínka o existenci Kostelce je v listině datované rokem 1347, kdy byl součástí majetku Voka z Kravař. Další osudy vsi, později městečko, jsou od roku 1490 spojeny s pány z Pernštejna, kdy vnučka Petra z Kravař Johanka se přivdala do rodiny Kunštátských a odkázala panství Vratislavovi z Pernštejna. Vratislav Eusebius prodal celé panství roku 1599 Karlovi z Liechtenštejna.
Jako většina měst a panství na našem území, i Kostelec utrpěl mnoho škod během třicetileté války. Opuštěné usedlosti tenkrát hojně osídlovali němci. Proti těžkým poddanským poměrům se kostelečtí sedláci spolu s určickými a domamyslickými roku 1738 vzbouřili.
Liechtenštejnové vlastnili toto panství až do roku 1848.
Po zrušení patrimoniální správy se v roce 1850 stal Kostelec samostatnou obcí.
Již roku 1315 se zde připomíná mlýn, později zde byly mlýny dva, bývaly zde až tři cihelny - též výroba keramiky - mezi léty 1911 až 1948 fungovala parní pila, rolnická družstevní pekárna, ve dvacátých letech vznikly dvě továrny na konzervaci ovoce a zeleniny, také dva menší strojírenské podniky na výrobu šicích strojů a bicyklů, z méně obvyklých živností zde byla (1898) výroba zápalek apod. Větší průmysl zde však nezakotvil.
Škola byla v Kostelci známá již v 16. století, od roku 1909 zde byla i škola měšťanská. Pošta vznikla roku 1869. Také doklady lidového stavitelství ( č. p. 17, 201 a 202). V sousedních Bílovicích se zachoval původní hanácký žudr.
V starších dobách se obec jmenovala Kostelec nad říčkou Romží blíže Prostějova, potom Kostelec u Prostějova a od roku 1912 Kostelec na Hané.
Jeho jméno je odvozeno od latinského castellum, od toho pochází název kostel a z toho Kostelec. Kostelec na Hané leží v oblasti pradávného osídlení, o čemž svědčí četná archeologická naleziště, ať již v místě nebo v nejbližším okolí. Rozsáhlá pohřebiště Germánů z prvních staletí našeho letopočtu u Kostelce ukazují na jejich kulturu i styky s římskou říší. Potom již byl Kostelec osídlován slovanskými kmeny. Patří k nejstarším obývaným místům na prostějovském okrese.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Kostelec na Hané
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Kostelec na Hané – radnice (neogotická budova)
