Přistání na Madeiře.
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Technická památka
Už samotné přistávání na letiště v Santa Catarině je zážitkem. Měl jsem štěstí, že jsem místo u okénka a mohl celý manévr sledovat. Letiště na Madeiře je vklíněno mezi Hory a Atlantik. Při přistání musí být proto piloti velmi přesní a k tomuto přistávacímu manévru speciálně vyškoleni. Unikátní projekt pomohl dráhu prodloužit na 2 743 metrů, i přesto je přiblížení na legendární RWY5 pořád velmi adrenalinové. Pilot musí směřovat letoun přímo do hor a na poslední chvíli ho stočit na přistávací dráhu.
Původní přistávací dráha, která byla zprovozněna v roce 1964, byla 1600 m dlouhá. Po letecké nehodě roku 1977 byla o 200 m prodloužena. Později byla s finanční pomocí Evropské unie, nákladem 520 milionů Euro, prodloužena a v roce byla tak dána do provozu dráha s asfaltovým povrchem o celkové délce 2777 a šířce 45 m, umožňující provoz všech současných typů letadel. Dráha leží 59 m nad hladinou moře. Přistání je povoleno jen letadlům, jejichž piloti zde absolvovali školení a test. Přibližovací manévr totiž není jen klesáním v přímém směru, ale v jeho závěru je nutné se v malé výšce vyhnout části města Funchal. V prostoru letiště jsou trvalé turbulence a nebezpečí střetu s ptáky.
Prodloužení dráhy je tvořeno železobetonovým mostem o délce 1020 m a šířce 180 m, je na něm i část odstavné plochy. Začíná nad strmým svahem a v počátcích stavby pokračovalo nad mořem. Je uloženo na 180 válcových sloupech. Některé z nich byly při zakládání stavby uloženy na dně v hloubce až 60 m, takže jejich celková výška je až 120 m.
Po přistání jsme byli na přímo v letištní hale přivítání přípitkem pravým madeirským vínem