Prostějov - zámek a informační centrum
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Zámek v Prostějově byla naším jediným turistickým cílem, když jsme si to jeden zimní den namířili do Brna. Auto jsme nechali v uličce na dohled od zámku a vydali se k němu. Zasněžené střechy a zmrzlé okolní stromy dodávaly zámku zimní atmosféru a tak jsme rádi vstoupili dovnitř a ohřáli se v informačním centru.
V době naší návštěvy byly z celého bývalého šlechtického sídla přístupné jen některé místnosti východního křídla. V informačním centru jsme si koupili turstickou známku, pohled a získali jsme také jedno razítko do památníku. Poté jsme si prohlédli fotky místních fotografů z norskou tématikou. Jelikož více toho zámek k prohlídnutí nenabízel, tak jsme se seznámili s jeho historií.
Prostějovský zámek byl postaven v letech 1522 - 1526 Janem z Pernštejna, jemuž se přezdívalo Bohatý a který si zvolil Prostějov jako jedno ze svých sídel. Dočetli jsme se, že zámek měl zpočátku charakter pevnosti, neboť byl součástí městských hradeb, které byly pro tento účel z části odkoupeny a proraženy.
První přestavba zámku proběhla v letech 1568 - 1572, kdy jej dal přebudovat další z rodu Pernštejnů Vratislav. Přečetli jsme si, že v těchto letech byly vybudovány renesanční arkády a upraven vstupní portál, ale konec 16.století znamenal pro zámek změnu majitele a začátek neradostného období.
Nepřekvapilo nás, že se novými majiteli se stal mocný rod Lichtenštejnů, kterým patřila skoro celá Morava, ale zaujalo nás, že v té době zámek sloužil i jako vězení. Následkům třicetileté války se nevyhnulo ani město se zámkem, protože Švédové nechali zámek v roce 1643 vypálit a po tomto zásahu byly provedeny pouze nejnutnější opravy. Zámek byl využíván jako sýpka, skladiště a ubikace pro vojáky či vězení.
V 18.století zámek fungoval jako textilní manufaktura a byla zde plánována výstavba pivovaru, k čemuž naštěstí nedošlo. S potěšením jsme se dozvěděli, že po tomto období úpadku zámku nastalo šťastnější období, protože jej koupila rodina Chmelařových a s nimi se do zámku vrátil kulturní život.
V roce 1893 zámek koupil Úvěrní spolek Záložna a zastavárna Prostějov, který budovu zámku opravil a dal provést další architektonické úpravy. V této době vznikla tolik obdivovaná sgrafita Jano Köhlera na fasádě zámku, které jsme si později prohlédli při obchůzce okolo sídla, stejně tako sluneční hodiny.
Dále jsme se dozvěděli, že od roku 1948, kdy spolek zanikl, se na budově zámku, mimo opravy fasády, neodehrály žádné významnější rekonstrukce. Později se majitelem zámku stalo Město Prostějov, které zde umístilo regionální informační centrum a výstavní sály.
Když jsme se seznámili s historií zámku, vyšli jsme ven a obešli si jej kolem dokola. Nejzajímavější byl vstupní portál, který je skutečným skvostem architektury. Prohlédli jsme si mužskou a ženskou postavu po stranách portálu, které představovaly Vratislava z Pernštejna a jeho španělskou ženu Marii Manriquez da Lara. Na štítu jsme pak viděli znaky obou stavebníků a rodu Lichtenštejnů. Na vratech jsme pak spatřili znaky rodu Pernštejnů a Šelenberků. Sgrafity na fasádě byly opravdu úžasné. Líbil se nám i kovový plot, obíhající částečně zámek či sluneční hodiny na nároží. Během procházky jsme si uvědomili, že zámek je vlastně čtyřkřídlá budova, uzavírající nevelké obdélníkové nádvoří.
Když jsme celý zámek obešli dokolečka, tak jsme se vrátili k autu, kterým jsme odjeli do Brna do obchodu IKEA.
http://www.strednimorava-tourism.cz/cil/zamek-prostejov
adresa:
Pernštýnské nám. 176/8
796 01 Prostějov
(východní křídlo prostějovského zámku)
provozní doba:
pondělí - pátek 9:00 - 17:00 hod.
sobota, neděle 9:00 - 12:00 hod.
Fotogalerie
Při západním okraji Smetanových sadů, na Pernštýnském náměstí v Prostějově, byl vybudovaný v letech 1522-26 Janem z Pernštejna renesanční zámek. Zámek byl zasazen do městských hradeb, které byly pro tento účel prolomeny. Čtyřkřídlý zámek, který měl z počátku charakter pevnosti, byl za Vratislava z Pernštejna, kancléře Českého království v letech 1568-72 přestavěn za účasti stavitele Gaspara Cunea, kameníka a sochaře Michaela Kramera a jeho tovaryše Stanislava Ludwiga na reprezentační panské sídlo. Byl vybudován renesanční vstupní portál, považovaný za jeden z nejkrásnějších na Moravě, okenní ostění a nádvorní renesanční arkády s reliéfní výzdobou. Na přelomu 16. a 17. století byl Karlem z Lichtenštejnska používán jako vězení pro nekatolíky. V r. 1643 byl zámek vypleněn švédským vojskem a sídlem knížete se stal palác naproti zámku. Zámek od té doby pozbyl funkci panského sídla a byl jen provizorně udržován. V 18. století v něm byla sýpka, byty úředníků a židovské vězení, později také textilní manufaktura. V r. 1851 tu chtěl zřídit Fortunát Hofmann, který zámek koupil ve veřejné dražbě, pivovar. V r. 1868 koupila zámek vlastenecká rodina Chmelařová a udělala ze zámku středisko českého kulturního života. Zkoušelo se zde divadlo, cvičil Sokol a vzniklo tu ženské pěvecké sdružení Vlastimila. V r. 1893 koupil zámek úvěrový spolek Záložna a zastavárna v Prostějově, který provedl celkovou rekonstrukci zámku, fasádu nechal v letech 1900-06 vyzdobit romantizujícími sgrafity podle návrhu Jano Köhlera. V té době bylo na zámku Muzeum. Dnes je zámek v majetku města, který jej postupně opravuje. Přístupné je nádvoří a výstavní sály a výstavní síň Muzea Prostějovska.