Loading...
Krásný, pozdně gotický, farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednoznačnou dominantou třítisícového hornorakouského městečka Rainbach im Mühlkreis. Máme zde před sebou poměrně neobvyklou – a o to pozoruhodnější – stavbu, kterou charakterizuje kostelní věž s klínovou střechou, nejstarší žebrová klenba v regionu, moderní – a vysoce ceněné - okenní vitráže a několik stavebních částí i úrovní z různých epoch. V podstatě se ale jedná o dvojlodí, jehož interiér lze většinou navštívit jen při bohoslužbách. Ty se zde většinou konají brzy ráno (Po, Čt, Pá a So v 7.00 hod.), výjimkou jsou pouze úterní večery (19.30 hod.) a nedělní dopoledne (hlavní bohoslužba v 9.30 hod.).
Gotický farní kostel Maria Himmelfahrt je poprvé písemně zmiňován již v roce 1335 (dokončen byl snad o pět let dříve) s tím, že za jeho založením nestála moc církevní (pasovský biskup), ale světská (princ). V té době byl ovšem kostel ještě zasvěcen sv. Jakubovi Většímu, což jistě souviselo s tím, že zde původně – a na místě současného karneru – stávala stejnojmenná dřevěná kaple (Jakobskapelle). Tu později nahradila románská kaple kamenná. Tato věžovitá stavba vznikla ve 13. století na místě dnešní křestní kaple a dodnes se z ní i něco málo zachovalo (kamenné bloky základů, žulová hlava na jižní stěně). Ve 14. století pak byla kaple přebudována do podoby gotického kostela. Nejprve vzniklo kněžiště, poté chrámová loď i žebrová á klenba a na závěr byl dokončen 5/8 závěr presbytáře.
Během husitských válek byl kostelně – hřbitovní areál poškozen, a proto dochází k jeho postupné přestavbě. Nejprve v roce 1460 vznikne jižní vstup, poté je v letech 1470 až 1498 postavena současná loď, chórová okna a chrámová věž. Předpokládá se přitom, že tuto úpravu pravděpodobně řídil stavební mistr Klayndl z Freistadtu. Celá přestavba byla definitivně uzavřena dokončením západní věže s velkým zvonem. Po této přestavbě však ještě rychle následovala další dostavba komplexu. Roku 1506 totiž byly postaveny sakristie a kostnice (karner).
Další změny už jsou pouze romanticky historizující nebo novodobé. V letech 1877 až 1880 byl chrámový interiér vyzdoben v neogotickém stylu a získal také neogotický mobiliář. V letech 1962 až 1963 dostal kostel nová – a velmi ceněná - okna, která byla vyrobena v dílnách Schlierbachského opatství podle návrhů Margret Bilger (tuto významnou rakouskou umělkyni celosvětově proslavily nejprve její expresionistické dřevoryty, později malba na sklo a kostelní vitráže). V letech 1969 a 1970 je kostel rozšířen směrem na sever (novou budovu projektoval architekt Anton Zemann z Freistadtu, její okna vytvořil Rudolf Kolbitsch a bronzové plastiky přidal Peter Dimmel). Původní dvojlodí se tak stalo presbytářem a staré kněžiště křtitelnicí (křestní kaplí). Nové varhany kostel získal v roce 1989 a postavil je jihotyrolský varhanář Paolo Ciresa.