Ratiboř - evangelický kostel

Hlavní signál k obnově a reformě církve vyslali k místním už kališníci za husitských válek a brzy poté se obyvatelé této valašské dědinky, vyznávající luteránství, tajně scházeli k bohoslužbám.

Z lidových kazatelů vynikl charismatický Jan Maniš. Ten byl ale zatčen a po věznění v Brně odeslán k nucenému pobytu do Uher, kde nakonec i zemřel.

Po vydání Toleračního patentu (13.10.1781) se téměř všichni občané Ratiboře přihlásili k víře svých předků a o rok později vznikl luteránský sbor a byl vystavěn dřevěný kostelík. Ten v následujícím devatenáctém století (LP 1861) po dlouhých devatenácti letech výstavby nahradil chrám zděný, zbudovaný dle plánů Franze Forstera, architekta z Vídně.

Největší raritou kostela je kámen zasazený za oltářem. V dobách náboženské intolerance a útisků se v jeho dutině ukrývaly náboženské knihy, z nichž kázával Jan Maniš.

 

Kostel se nachází v centru obce, poblíž hlavní silnice spojující Ratiboř se 7 km vzdáleným Vsetínem.

 

Roku 2011 oslavil místní sbor 150- tileté výročí od vysvěcení chrámu, ale ten sám nebyl už v moc dobrém stavu. Původní lesk mu vrátila až rozsáhlá rekonstrukce realizovaná o čtyři roky později, kdy vypomáhali i místní občané, ale která sbor i obec přišla na velkou finanční částku.

Tato hlavní dominanta Ratiboře je sice v majetku evangelického sboru, ale kromě mší svatých se v něm pořádají i koncerty, jichž se účastní široká veřejnost.