Ravenna – na hrobu Božské komedie (Danteho hrobka, La Tomba di Dante Alighieri)
Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky
Největším políčkem do tváře hrdých občanů Florenciem je fakt, že „jejich“ básník Dante Alighieri je v tamním chrámu San Croce pohřben jen naoko a skutečným místem jeho věčného spánku je Ravenna, tedy severoitalské město, ve kterém strávil závěr svého života. Původně byl Dante, který zemřel v září roku 1321, pohřben ve zdejším chrámu sv. Františka. Ke stavbě jeho současného místa posledního odpočinku došlo až v roce 1780. Příkaz ke stavbě básníkovy hrobky vydal kardinál Luigi Valenti Gonzaga – vzdálený potomek znalce umění a postavy známé z románu Petera Dempfa Caravaggiův odkaz Ferdinanda Gonzagy – a postavil ji architekt Camillo Morigia. Ostatky velkého básníka a předchůdce renesanční filozofie Dante Alighieriho jsou tedy uloženy v sarkofágu s jemným basreliéfem Pietra Lombarda z roku 1483, který zobrazuje rozjímajícího Danta. Vše je ukryto v drobné nenápadné jednoduché stavbě v neoklasicistním stylu. Hrobka má čtvercový půdorys a korunuje ji malá kopule. V průčelí stavby vidíme znak s erbem kardinála Gonzagy a překlad nad vstupem s latinským nápisem : Dantis Poetae sepulcrum.
Interiér hrobky je tvořen mramorem a štuky a najdeme zde římský sarkofág s básnickým epitafem Bernarda Canaccia z poloviny 14. století, který vzpomíná i básníkovo vypovězení z rodné Florencie. Na sarkofágu se – kromě již zmíněného basreliéfu – nachází také bronzový věnec, darovaný v roce 1921 veterány z první světové války. V hrobce neustále hoří - na stropě zavěšené - votivní lampy z 18. století. Ty jsou plněny olivovým olejem z toskánských kopců, které sem věnuje každoročně na den výročí básníkova úmrtí (14. září) Florencie. Na pravé stěně se nachází mramorová deska, připomínající všechny renovace hrobu. V současné době je hrobka národní kulturní památkou a kolem ní byla zřízena zóna klidu a ticha, tzv. Zona Dantesca. V letech 2006 až 2007 byla kompletně obnovena fasáda stavby.
Dante byl pohřben den po své smrti a do hrobky na západní straně kláštera sv. Františka nechal jeho tělo přemístit benátský podestà, pocházející z Ravenny, Bernardo Bembo již v 15. století. Několik let poté začínají Florenťané projevovat zájem o svého rodáka, což je pro Ravennu velmi nebezpečné, neboť papežský stolec v té době připadne Medicejským z Florencie. Na příkaz papeže Lea X. mají být Dantovy ostatky v roce 1519 z Ravenny odvezeny, ale delegace z Florencie najde jen prázdnou rakev. Zkrátka a dobře: nejednalo se o Hitchcockův horror, to jen ravennští františkánští mniši byli rychlejší. Ostatky velkého básníka jsou následně uschovávány v sarkofágu, dobře ukrytém za zdmi kláštera. V roce 1677 jsou uloženy v „kazetě“, která je roku 1781 umístěna v dnešním mauzoleu, které bylo nedílnou součástí kláštera. Počátkem 19. století jsou ostatky ukryty znovu, tentokrát před Napoleonem Bonaparte. V té době byly zazděny do přilehlé modlitebny v ambitu Braccioforte, kde je objeví v roce 1865 - zcela náhodou – restaurátoři. V té době se právě slaví šestisté výročí narození Danta. Básníkovým ostatkům však zřejmě nebylo souzeno nalézení klidu. Nejprve byly veřejně vystaveny, poté umístěny v původním sarkofágu uvnitř chrámu. Odsud se stěhují 23. března 1944, aby unikly bombardování města. Vrací se 19. prosince 1945 a jsou pohřbeny nedaleko mauzolea pod bujnou vegetací. Ve Florencii mezitím žijí v bláhové naději, že jim ostatky byly vráceny a od roku 1829 tam mají svůj vlastní – tedy Dantův - neoklasicistní náhrobek v Santa Croce.
Vedle hrobky - na pravé straně – se nachází malá starobylá klášterní prostora, zvaná Quadrarco di Braccioforte, ve které se konal Dantův pohřeb a kde byl básník původně pohřben. V této bývalé kapli můžeme vidět dva starověké sarkofágy.
Danteho hrobka bývá přístupná v úterý až pátek od 10:00 hod. do 16:00 hod. Kromě všech pondělků je tento památník uzavřen také 25. prosince. Vstup do hrobky na pěší zóně v centru města je volný. V blízkosti hrobky na konci ulice Via Dante najdeme nejen autobusovou zastávku pro všechny linky MHD a parkoviště, ale také bazilikální kostel San Francesco, Dantovo muzeum a kryptu šlechtického rodu Rasponi.