Rejvíz – hřbitov

Hřbitov na Rejvíze  •  Fotografie (35)  • Foto: Bobkart

Vstoupit do fotogalerie (35 fotografií)

Zimní procházka

Vstoupit do fotogalerie (35 fotografií)

Za nejvýše položenou osadu českého Slezska bývá považován Rejvíz a asi o tom není třeba polemizovat. Klimaticky poměrně drsné místo bylo osídleno poměrně nedávno (pomineme-li nějaké přechodné osídlení). Trvalé sídlo bylo založeno podle zpráv v roce 1794 v osídlovací akci biskupa z Vratislavi, Philippa Gottfrieda von Schaffgotsche. V letech 1808-9 byl postaven kostel a fara a dá se předpokládat, že ve stejné době musel vzniknout i hřbitov. Původní osadníci sice v převážné většině hovořili česky, ale velmi záhy na Rejvíze převládla němčina a bylo tomu tak až do roku 1945, kdy byla drtivá většina obyvatel přesídlená. Rejvíz později ztratil samostatnost, zrušená byla i fara a dnes je součástí Zlatých Hor.

Zdejší hřbitůvek se ale stále používá. Leží malebně uprostřed louky na severní straně průjezdní komunikace, a přístup k němu je pěšinkou právě od místního kostela. Podle dohody mezi Českou republikou a SRN se i staré hroby, o které už nikdo nepečuje ponechávají na původních místech a udržují se podle možností. Kde se hroby již nedochovaly, má být zřízeno z trosek zaniklých hrobů pietní místo (podle místních podmínek). Archívní dokumenty by měly být uchovány v prostorách zřizovatele hřbitova (v tomto případě tedy MěÚ Zlaté Hory).

Foto: Bobkart

Rejvízský hřbitov má takřka čtvercový tvar 37,5 m x 37,5 m. V severozápadním rohu byla márnice o půdorysu 5,5 x 5,5 m, dnes jev rozvalinách. Na západní straně hřbitova byl i pomník padlých z 1. světové války. Měl to být dřevěný kříž s obrazem padlého vojáka, kterého anděl vede do nebe. Padlých rejvízských obyvatel bylo 11. Poblíž vstupu do hřbitova jsou hroby kněží. Na pěšině k hřbitovu je lavička s textem, kde se vzpomíná na jednoho z kněží, Jeronýma Pavlíka. Pocházel ze Starého Jičína a paradoxně velkou část svého působení coby kněze prožil v německy mluvících oblastech, přes svůj český původ. Jako kněz začal svou kariéru ve Skorošicích (u Žulové). Do Rejvízu přibyl v roce 1894, později mu byla přidělena i správa Horního Údolí (za kopcem). Pavlík se podíle na kulturním životě, mj. napsal i dvě publikace o Rejvíze. Za jeho působení mimo jiné vznikla Lurdská jeskyně u Starého Rejvízu (1908).

Autor: Bobkart

Další články autora: 2546

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli