Rejvíz - Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu
Turistické cíle • Poutní místo
Skalní jeskyně Panny Marie Lurdské na Starém Rejvízu je zajímavým poutním místem s kamenným oltářem, nacházející se pod Josefovou skálou. Jeskyně, která vlastně jeskyní ani není, vznikla jako součást mariánského kultu. Ten totiž díky pověstem o zázračných uzdraveních v nově vzniklém poutním místě v Lurdech na přelomu 19. a 20. století prudce zesílil i na Jesenicku. Díky tomu také byla v roce 1908 postavena Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu a její součástí se okamžitě stala i socha Panny Marie.
K Lurdské jeskyni se nejjednodušeji dostaneme z Rejvízu po červené a modré turistické značce, na které poměrně nenápadně naváže červená významovka (ti vytrvalejší mohou ale vyrazit např. ze Zlatých Hor, odkud to je nějakých 12 km) a mnohé jistě potěší, že nás zde kromě poutního místa čekají také zajímavé útvary Josefových skal i místa odpočinková a vyhlídková. Jen někdejší sochu Panny Marie Lurdské nahradil její obraz a doplnil skalní kříž. Ten od roku 2009 připomíná stoleté výročí vynášení původní, 80 cm vysoké, mariánské sochy.
Vraťme se však ještě do historie. Slavnostní otevření rejvízské Lurdské jeskyně proběhlo až v roce 1909 a říká se, že to bylo u příležitosti 100. výročí posvěcení kostela na Rejvízu. Od tohoto roku se stalo vynášení sošky Panny Marie k Lurdské jeskyni tradicí. Vzhledem k drsným klimatickým podmínkám se tato pouť konala vždy až 1. května, kdy rejvízský farář vyzvedl sošku z kostela Panny Marie na Rejvízu a v procesí ji vynesl k Lurdské jeskyni, kde ji umístil na kamenný oltář. Tam byla soška umístěna do 31. října, kdy ji farářem vedené procesí věřících odneslo nazpět do kostela.
Tato procesí se na Rejvízu konala až do roku 1944. Po válce pak došlo k odsunu původního německého obyvatelstva a následně i k nástupu komunistů k moci, takže s rokem 1948 tradice zanikla a na poutní místo pod Josefovou skálou se v podstatě zapomnělo. K jeho znovuobjevení za pomoci starých fotografií a kronik došlo v 90. letech minulého století, i když mnohdy (a mnohde) se uvádí rok 2003. Pravdou ovšem zůstává, že teprve na počátku nového tisíciletí vzniklo občanské sdružení „Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku“, a právě členové tohoto sdružení začali rejvízské poutní místo v květnu roku 2006 znovu vytvářet. Byla opravena přístupová cestu a vybudován nový oltář, do jehož parapetu byly symbolicky zazděny dva kusy bílého mramoru z dlažby zaniklé kaple sv. Anny v Horním Údolí. Nad oltář byl umístěn nový obraz Panny Marie Lurdské, který údajně namaloval jeden ze členů sdružení.
Současné poutní místo bylo dne 28. září 2006 slavnostně otevřeno a vysvěceno Msgr. Antonem Ottem. A je docela neobvyklé, že údajně snad v těchto místech nikdy k žádnému zázraku nedošlo, ale místní zřejmě jen využili vhodného prostoru v nedalekých skalách.
Poutní místo Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu se nachází na úbočí Zámeckého pahorku, v nadmořské výšce 758 metrů.