Nepojmenovaný Rejvízský potok (původní Černá Opava – Schwarze Oppa)
Vlastně je to zajímavý geografický problém, čím to, že poměrně zajímavý vodní tok nemá v mapách žádné pojmenování. Ačkoliv potok protéká mokřadem kolem Velkého Mechového jezírka i poblíž menšího mokřadu u Malého mechového jezírka, kartografové se nenamáhají potok nějakým způsobem označit. Je tedy faktem, že při pohledu do mapy je území kolem Rejvízu protkáno poněkud záhadně modrými čárami, které znázorňují vodní toky. Území je totiž poměrně ploché a mimo přirozených vodotečí bylo území s močály protkáno i několika umělými strouhami k odvodu vody z hospodářského lesa. Náš potok pramení patrně na jižním úbočí hory Bleskovce (871 m) v nadmořské výšce cca 835 m. Potok teče zhruba jihovýchodním směrem, kde jej přejíždí silnice 453 od Jeseníku. Po té se potok dostává do ploššího území v oblasti u zmíněného Velkého Mechového jezírka, kde občas teče takřka po plochém území bez výrazného proudu. Asi pohledově nejzajímavější fáze dosahuje na odlesněné louce jižně od Rejvízu, kde vytváří pěkné meandry, viditelné zejména z nadhledu. K potoku se tedy jen tak nesmí, protože tady jde o území rezervace, kde je pohyb možný jen ve značených trasách (modrá TZ k Velkému jezírku, případně žlutá TZ k Jestřábské silnici. Za loukou potok opět míří do lesního porostu, asi po půl kilometru se z lesa přiblíží k silničce od údolí Černé Opavy a od Vrbna pod Pradědem se značenou dálkovou cyklotrasu 55. Ještě cca dalšího 0,5 km zbývá potoku do soutoku s Černou Opavou.
Někdy se můžeme setkat s pojmenováním potoka jako Bublavý, ovšem to bychom mu ukřivdili, zdrojnice od Bublavého pramene je dlouhá tak 0,7 km, kdy už má hlavní tok délku minimálně 2 km. Někdy se potok označuje jako vedlejší zdrojnice Černé Opavy (ostatně díky vodě z rašelinišť je tato Opava černá). Samotná Černá Opava ale pramení o něco výše pod severozápadním svahem Orlíku v Medvědí hornatině.
Náš potok má délku necelých 5 km. Pokud se budeme držet informací z Wikipedie, mělo by jít skutečně o Bublavý potok (neplést si z Bublavou v Krušných horách). Podle encyklopedie je nepojmenovaný potok skutečně původní Černou Opavou (německy Schwarze Oppa), ta současná Černá od Orlíku měla označení Weifse Oppa, což samozřejmě není ta slavná Bílá Opava pod Pradědem.
Na závěr můžeme ovšem dodat, že takových názvoslovných záhad máme u nás více. Problémy vznikly převážně v pohraničí s vysídleným německým obyvatelstvem. U původních názvosloví musely vzniknout české ekvivalenty, pokud neexistovaly. Takže není divu, že se na řadu původních názvů zapomnělo. Současná praxe se ustanovila v tom smyslu, že hlavní zdrojnice se považuje u řek ta nejdelší. Tady tedy vychází ta z Orlíku. U nás v Jeseníkách to není ojedinělý případ. Např. říčka Branná je původně ta, co teče pod Keprníkem, dnes se nazývá Klepáčský potok, ta nová Branná pramení pod Smrkem v Rychlebských horách, ačkoliv i místní pojmenování je známé jako Černý potok.