Rusek (Hradec Králové)

O pravěkém osídlení ruseckého okolí svědčí nálezy nádob z období lužické kultury, např. z roku 1918. Královéhradecké muzeum objevilo v roce 1923 "Na Břehách" dvě sídelní hradištní jámy se střepy a otisky proutí. Jiné nálezy (primitivní nástroje z doby kamenné) byly vyorány na polní trati při melioraci zdejších pozemků roku 1909.

Na vznik názvu vesnice panuje několik názorů. Jeden tvrdí, že je odvozen od kmene "rus", který ve slovanských jazycích znamená vodu (Rusalka - vodní víla, v ruštině rusko značí tok řeky). Snad tedy Rusek dostal své jméno od vodnaté, mokré krajiny nebo od potoka, jehož jménem bylo Rusek. Jiný názor vychází z domněnky, že jméno obce bylo zdrobnělinou k osobnímu jménu Rus. Jména národů se stávala příjmeními přistěhovalců a často i domácích lidí, kteří pobyli v cizině (Rusek bylo asi příjmení usedlíka ve dvoře, lidé brzy zapomněli na původ jména a pak z pojmenování dvora Rusek utvořili jméno obce). Toho se drží rovněž prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř":

"Rusek (lid. ten Rusek, v, do Rusku, ruseckej), ves 5 km sev. od Hradce Králové: 1454 in Chotieliczych mun. .. in Rusku curia arature .. in Przinczy, DD. 16/11; 1479 poručnice zbožie mého, jmenovitě vsi mé Rusky k městu Hradec nad Labem šosem příslušné, AČ. 28/198; 1547 Jan z Pernšteina klade vsi Skalička a Rusko, t. 20/515; 1623 do vesnic Piletic, Ruska, AMV.-C 215/610; 1627 Dorf Rusegk, t.; 1636 s vesnicemi kralohradeczkymi, jenž slují Rusek, Skalicžky a Pileticze, DZ. 145 D 24; 1654 Rusek ves, BR. 12/976; 1790 Hft Smiržicz: Ruszek von 25 N., Schal. XV, 250; 1836 Ruszek, Rusek 1 1/2 St. von Smiřitz, Som. IV, 60; 1848 PalP. 137 a úř. 1854 Rusko, 1886 Rusek.

Jm. Rusek bylo demin. k Rus i Rous (v. tato příjm. v Adr., a též hojné příjm. Rousek). Jména národů se stávala příjmeními přistěhovalců a často i lidí domácích, kteří pobyli v cizině, na př. Němec, Polák, Turek, Uher a j. Rusek bylo asi příjmení usedlíka ve dvoře. Lidé brzo zapomínali na původ jmen a pak k výrazu dvůr Rusek utvořili ves Ruska a v 16. stol. také jm. Rusko (místo), které splývalo se jménem Rusko = ruská země."

Další názor odvozuje původ jména od slova "růžek" - růžek od zlatého prutu. Za panování císaře Josefa II., kdy se prosazovala němčina bylo jméno Růžek pozměněno na Rusek. V okolí Ruseku byly lesy. Na západní straně byla velká dubina, na severozápad "Roháj" (též Rozháj), na severu "Meslice" a na východě "Ouliště". Roháj byl vykácen v letech 1860-1868. Zbytek byl vykácen v roce 1906. Kolem obce Rusek se rozkládaly tyto rybníky: Piletický, Rozkoš, Kuchánek, Nový, Dlouhý, Hluboký a Bukovský. Prvních šest bylo vysušeno roku 1730 a poslední Bukovinský v roce 1863.

Od roku 1490 náležel Rusek městu Hradec Králové. V roce 1509 byl přifařen ke kostelu sv. Antonína, ale už od počátku 16. století se pohřbívalo u nového kostela sv. Pavla. Město v Ruseku zřídilo pravděpodobně již v roce 1490 rybník zvaný Ruský nebo též Rozkoš. Roku 1520 hradecká obec asi stavěla rybník Kochánek, protože tohoto roku byla ruseckým dána tráva od rybníka u Lochenic v náhradu za trávu, která jim při dělání rybníka byla zatopena. V roce 1547 byl Rusek zkonfiskován a roku 1553 Hradečtí koupili od rytíře Bernarda z Nestajova a Rýzmburka, purkrabího kraje hradeckého, jakožto poručníka Kateřiny, vdovy a sirotků po Jakubu Kadrmanovi z Kelče a na Hořiněvsi, vsi Rusek, Piletice a Skaličku s rybníky Skalickým, Kochánkem, Ruským, jinak Rozkoší, a Piletickým za 3 050 kop grošů. K další konfiskaci vsi došlo v roce 1620, o 3 roky později ji královská komora zastavila Marii Magdaléně Trčkové, rozené z Lobkovic, která 2. května 1627 koupila vesnici Rusek s dvorem poplužním, Skaličku a Piletice s 27 poddanými (19 s koňmi a 8 domkářů) za 8 649 kop grošů míšeňských. 12. dubna 1636 bylo smiřické panství darováno císařem Ferdinandem II., včetně Ruseka a Piletic, Matyáši hraběti z Galasu. Roku 1645 místní obyvatelstvo poznalo hrůzy při švédském tažení a Rusek byl takřka zničen. V roce 1651 zde bylo 29 obyvatel a téhož roku byla ves prohlášena hejtmanem smiřickým za rebelantskou, protože se vzpírala přestoupit na katolickou víru. Místo zbořených chalup bylo sice po roce 1654 vystavěno 7 nových chalup, ale obyvatel přibývalo pomalu. Roku 1713 se ve vsi napočítalo 13 stavení, o 17 let později 16 (6 selských a 10 chalup). Z roku 1718 je zmínka o silnici, jež vedla z Hradce Králové k Ruseku. V roce 1745 zaplavilo vesnici a okolí vojsko pruského krále Bedřicha. Roku 1780 vyhořel zdejší panský dvůr. V roce 1787 byl Rusek přifařen k Pouchovu. Původně patřil ke kostelu sv. Antonína v Hradci Králové, později ke kostelu sv. Ducha. Roku 1804 se k náboženské sektě, založené sedlákem Václavem Grillem z Černilova, hlásilo 8 osob s 10 dětmi. V roce 1813 táhli vesnicí ruští vojáci na pochodu do Lipska. Několik jich v místě zemřelo a občané je pochovali u obecního kříže. 5. prosince 1826 vyhořely 2 rolnické usedlosti, hospoda a pastouška. 7. prosince 1826 došlo k požáru 2 rolnických stavení a myslivny. Roku 1836 byla postavena obecní chalupa. V letech 1840-1863 vznikly tzv. "Velké" a "Malé famílie" (Velké famílie 9 stavení - čp. 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35 a 4 ; Malé famílie - čp. 36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45). Na místě, kde stojí nynější škola, stál zemanský dvůr s 200 korci polí (po 200 let na něm hospodařil rod Dušků). V roce 1843 měla ves 45 domů a 327 obyvatel. O 3 roky později byl po povodni, která odnesla dřevěný most, vystavěn kamenný most. Roku 1847 vyhořelo ve Velkých Familiích 7 domů.

V roce 1849 se Rusek stal samostatnou politickou obcí. Roku 1856 vyhořelo v Malých Familiích 12 domů. V prusko-rakouské válce v roce 1866 se v Ruseku vystřídali oba protivníci. Prusové rekvírovali koně a vozy a obyvatelé před nimi prchali do třebechovických lesů. Roku 1878 byly na návsi vysázeny lípy. 5. března 1891 došlo k rozlití Piletického potoka. 25. září 1895 vypukl požár u Josefa Hodka čp. 32. V roce 1897 byla založena TJ Sokol, která brzy po založení zanikla. Později v obci působila odbočka pouchovského Sokola. Téhož roku zasáhla obec povodeň. 13. prosince 1897 došlo k požáru Pourova hostince. V roce 1898 vznikl sbor dobrovolných hasičů a postavena zbrojnice. Vedle toho c. k. místodržitelství království Českého potvrdilo stanovy TJ Sokol, která zanikla "na lenost" roku 1902. V roce 1904 bylo Ruseku povoleno odškolení od Pouchova, o které bylo neúspěšně žádáno již v letech 1879 a 1897. Od následujícího roku se začalo vyučovat. 14. února 1904 došlo k požáru stodoly Josefa Poura. V roce 1905 byl založen Spořitelní a záložní spolek v Ruseku. 5. října 1906 vyhořelo Šerákovo stavení. Roku 1908 byla vysázena jubilejní lipová alej. 10. září 1909 došlo k požáru u Josefa Poura. V roce 1912 vzniklo Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly. Roku 1913 byla provedena elektrifikace obce. V roce 1914 došlo k založení okrašlovacího odboru. O rok později proběhla stavba silnice do Předměřic nad Labem a Správčic. Za 1. světové války padlo 6 místních mužů.

Roku 1919 byla založena TJ Sokol. V květnu 1924 zapálil blesk stodolu V. Lochmana. V říjnu 1924 vyhořely stavení Jana Holečka, Josefa Hodka a J. Kouby. V roce 1925 byla otevřena obecní knihovna. 17. července 1927 zasáhla obec velká bouře. 4. září 1927 došlo k slavnostnímu otevření školy (7. února 1927 počátek stavby, kolaudace 25. srpna 1927). V letech 1929-1939 probíhala postupná výstavba vojenského letiště. V roce 1932 ministerstvo veřejných prací schválilo zřízení a používání veřejného státního civilního letiště „Hradec Králové“ a nádražní budovy na něm. 23. března 1934 havaroval severovýchodně od Ruseka letoun četaře Josefa Doležala, který zahynul.15. prosince 1936 lehla popelem stodola rolníka Josefa Frynty. 21. července 1937 hádka Marie Špačkové, Anny Hozové a Boženy Haláškové se zvrhla v řež s kosou, srpem a cepem, z níž vítězně vyšla jen třetí z nich, zbylé 2 musely vyhledat lékařské ošetření. 6. října 1937 si srážka vojenských letadel vyžádala 2 lidské životy. Vojín Josef Blabolil do polí u kapličky sv. Václava mezi Správčicemi a Rusekem, vojínu Jaroslavu Marholdovi se padák zachytil za zadní směrové kormidlo letounu a dopadl i s ním přímo na silnici z Věkoš do Správčic. Roku 1939 byla založena místní organizace Národního souručenství. O 10 let později se ustavil z malých zemědělců oddíl sokolské jízdy. V roce 1952 bylo založeno JZD, jež bylo roku 1961 sloučeno s JZD Pouchov, Věkoše a Piletice. V roce 1968 byla v akci Z vybudována samoobslužná prodejna potravin. V letech 1968-1970 působila v obci Juvena. 25. května 1971 byla bleskem zapálena stodola pana Formánka u čp. 113. 26. listopadu 1971 byly k Ruseku připojeny Piletice. O 3 roky později byly dokončeny chodníky po jedné straně hlavní silnice. 30. dubna 1976 byla obec sloučena s Hradcem Králové. Téhož roku byla uzavřena ZDŠ v Ruseku a rusecké děti začaly dojíždět do pouchovské školy. V budově bylo zřízeno několik oddělení podnikové MŠ a jedno oddělení mikrojeslí. V roce 2001 vznikl Východočeský klub přátel vojenské techniky Hradec Králové, který sídlí v bývalé radiolokační základně ČSLA nedaleko Ruseku. 30. června 2008 byla ukončena činnost pobočky městské knihovny. V letech 2009-2010 byla vybudována kanalizace.

Nejvýznamnější místní pamětihodností je kamenný kříž od hořického sochaře Ferdinanda Kofránka z roku 1875, který vznikl na místě původního dřevěného kříže z roku 1856 a opraven byl v roce 1900. Vedle něj byla roku 1875 vztyčena dřevěná vidlicovitá zvonička. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: první český misionář v jižní Africe Karel August Pácalt (7. října 1773 Rusek - 16. listopadu 1818 Hoogekraal) a František Mervart (1887-1961), profesor střední školy hospodářské v Přerově, národohospodářský, zemědělský a vlastivědný spisovatel.