Dotřelův háj

Z přírodních krás Správčic jsou nejvíce známá Ornstova jezera, ale dříve byl velkým pojmem rovněž tzv. Dotřelův háj, což byl rozsáhlý dubový porost, který navíc ukrýval řadu vzácnějších dřevin i rostlin. Ne nadarmo býval jedním z výrazných výletních míst Hradečanů a cílem botanických vycházek různých škol. Ale ještě někdo měl tyto dubové háje rád, a to kočující cikánské skupiny, jež tu často měly svá tábořiště, do nichž vyráželi četníci již za časů c. k. monarchie. Zatýkáni zde však byli i mnozí jiní, např. roku 1929 šlo o milence A. Karlovskou z Trenčína a K. Vlka ze Strakonic, kteří přespávali několik dní ve zdejší boudě a onen muž navíc nenastoupil na vojenské cvičení a raději se několik týdnů potuloval po Čechách.

Původní rozsah tohoto lesa je zaznamenán v indikační skice stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Karla Ružka a geometra 4. třídy Vinzenze Wildnera z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA532018400). U jeho počátků stál již Adolf Grill (značněji totiž rozšířil místní dubinu), který svůj zdejší dvůr prodal v roce 1850 Václavu Dotřelovi z Jeníkovic. Ten od roku 1865 náležel s částí pozemků jeho synovi Janu Dotřelovi a zbytek pozemků byl rozdělen mezi dvojici jeho sester a bratra Václava. V roce 1881 koupil Václavovy pozemky Jan Dotřel a roku 1916 nabyl celý dvůr s veškerými pozemky jeho synovec Jaroslav Dotřel, mlynář v Třebechovicích pod Orebem. O 2 roky později ho vlastnila jeho manželka Marie Dotřelová, od níž ho v roce 1924 zakoupil Josef Ornst a později ho vlastnili František, Josef a Václav Ornstovi.

Když se roku 1923 stavěla silnice z Věkoš do Správčic, přišli dělníci při vykopávání staré cesty u Dotřelova háje na 3 popelnicové hroby z období lužické kultury. Nalezené nádoby rozbili a naházeli na silnici. Jen jedna nádobka a střepy ze spodku popelnice se dostaly do královéhradeckého historického muzea. To následně nechalo prokopat sousední pole č. parc. 188, kde byly odkryty 3 kulturní jámy z téhož období. V téže době se konaly v Dotřelově háji různé společenské a kulturní akce, např. měsíční slavnosti Volné myšlenky.

Jak vypadal Dotřelův háj v době své existence, tak o tom nám podává podrobnou zprávu K. Prokeš ve "Věstníku Královské české společnosti nauk. Třída mathematicko-přírodovědecká" z roku 1944, kde se píše:

"V Polabí a v Poorličí nalézaly se dříve houštiny a rázovité lužní háje s bohatým podrostem jak křovinným tak i bylinným. Tyto lužní háje jsou již z větší části vykáceny. Z nich na Královéhradecku je jen jediný dobře zachovalý Dotřelův háj u Správčic. Jiný Prales u Třebše byl zničen vichřicí r. 1929. Jiné o něco menší lužní hájky jsou Dubiny mezi Smiřicemi a Vlkovem. V Dotřelově háji u Správčic jsou v stromovém patru zastoupeny Quercus robur, Ulmus campestris, Populus nigra, Tilia cordata, Acer campestre, Carpinus betulus, Alnus glutinosa, Salix fragilis a Salix alba.

V podrostu jsou Ulmus campestris, Tilia cordata, Acer campestre, Corylus avellana, Carpinus betulus, Alnus glutinosa, Salix fragilis, Salix alba, Salix viminalis, Prunus padus, Cornus sanguinea, Euonymus europaeus. V bylinném patru najdeme Gagea minima, Gagea pratensis, Gagea lutea, Omphalodes scorpioides, Melampyrum silvaticum, Corydalis rara, Anemone ranunculoides, Adoxa moschatellina, Pulmonaria obscura a j. Zde nalezla útulek také z vyšších poloh splavená Centaurea pseudophrygia."

Zdejší flóru prozkoumal rovněž Antonín Hansgirg, autor velmi známé knihy "Květena okolí Hradce Králové". Později se zdálo, že má háj své dny sečtené. V roce 1931 totiž požádal jeho vlastník Josef Ornst, aby mohl tento listnatý les vykácet. Protože však památkový úřad nechtěl toto vykácení připustit, byla jeho žádost královéhradeckou městskou radou zamítnuta, ale Josef Ornst na tomto kroku trval. O 2 roky později byla městskou radou ustavena zvláštní komise, aby se vynasnažila zachovat Dotřelův háj nebo alespoň jeho význačné stromové skupiny a ojedinělé památné stromy. Jejími členy byli: radní Jan Houžvička, Josef Novotný, prof. Josef Louda, vrchní lesní rada Ing. Josef Lázňovský, vrchní technický rada Ing. Karel Friedrich a vrchní zahradník Jaroslav Votava. Ta spolu s majitelem prohlédla stav háje a podala návrhy nadřízeným úřadům.

Později byla jeho část vykácena, ale tak, aby byly mnohé staré stromy zachovány. Vidět je to např. na leteckém měřicím snímku z roku 1937, ale k největšímu kácení došlo až na přelomu 40. a 50. let 20. století, kdy se hospodářství Josefa Ornsta dostalo po pozemkové reformě v roce 1948 do rukou státu a hospodařit na něm začaly Čs. státní statky. Při jednání zástupců státní moci s majitelem o znárodnění pozemků s výměrou vyšší než 50 ha došlo ke třem požárům, po nichž byli Josef a Václav Ornstovi zatčeni a pro podezření z úmyslného založení požáru zajištěni ve vyšetřovací vazbě. Celé hospodářství bylo nakonec znárodněno roku 1949.

Na závěr dodejme, že dnes je vzpomínkou na tento háj jen několik starých dubů v okolí čp. 10, 72, 418, 489 a socha sv. Jana Nepomuckého, jež byla u Dotřelova háje vystavěna roku 1806 kameníkem Janem Hlavatým, v roce 1860 ohražena plotem a k její obnově došlo roku 1906.