Když se vysloví jeho jméno, tak snad není nikoho z Hradce Králové a jeho širého okolí, kdo by ho neznal, ať se jedná o milovníky vodních sportů a koupání, nebo o rybáře a rozličné nadšence přírody všeobecně. Jeho název byl odvozen od toho, že vznikl nedaleko osady Správčic, které se původně jmenovaly jako Pravčice, o nichž nalezneme první zmínku v latinském berním rejstříku z let 1390-1403, kdy zde vlastnil louku a borový les královéhradecký měšťan Bertlin Ringwert. V průběhu času se však rozšířil až do dnešní podoby, kdy se rozkládá na katastru trojice obcí - Hradce Králové, Předměřic nad Labem a Lochenic.
Dříve se v těchto místech, jež byla pravidelně zaplavována blízkou řekou Labe, nacházela pouze zamokřená pole, pastviny a zprvu rovněž lesy, což lze vidět jak z mapy I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096). Ty byly postupně vykáceny během 18. a 19. století, aby se mohla zdejší lokalita více zemědělsky využívat. Nejde nezmínit zejména les Roháj. Uvedené změny tak můžeme zaznamenat např. v indikačních skicách stabilního katastru z roku 1840 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA532018400,
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA367018400 a
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA272018400).
Na tomto stavu se nic nezměnilo až do 50. let 20. století, i když již dříve si mnozí všimli, že tato místa ukrývají velký poklad v podobě kvalitních písků a štěrkopísků. S jejich těžbou se začalo až na počátku 50. let 20. století. Důkazem budiž letecký měřicí snímek z roku 1951 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1951.JARM68.01241&bz=-640503.24,-1036859.83), v němž je krásně vidět úplný počátek zdejší těžby štěrkopísků. Ty byly používány při stavbách jak v obci samé (nový most přes Labe nebo nový školní areál), tak po celém okolí, zejména však v Hradci Králové, kde v této době nastal postupný stavební boom. Většinu produkce však využívala zdejší panelárna Prefa, původně Čs. stavební závody n. p., do nichž byl písek přepravován přes Labe dopravníkovým mostem s gumovými pásy, k jehož spuštění došlo roku 1964.
V 80. letech 20. století došlo k útlumu těžby. V té době sem již mířili rybáři i řada plavců, kteří porušovali tehdy existující zákaz koupání, jenž byl zdůvodňován zejména různými spodními víry (za léta existence písníku se zde utopilo několik plavců a rybářů, naposledy se tak stalo v roce 2010). V téže době se objevily zprávy o tom, že konzumace ryb z písníku by nemusela být bezpečná, ale hygienici prokázali, že lidé mohou být bez starostí. Oddíl kanoistiky TJ Slavoj Předměřice nad Labem zde zase hodlal zřídit vodáckou dráhu, kde se konaly první velké závody 18. června 1983, přičemž šlo o krajský přebor v rychlostní kanoistice. Ale předtím se tu závodníci objevili již roku 1976. Vedle toho byla voda z písníku využívána k závlahám okolních polí, ale již v roce 1994 byly tyto závlahové systémy využívány oproti minulosti pouze ze třetiny. K definitivnímu ukončení těžby pak došlo počátkem 90. let 20. století, o čemž hovoří zápis obecní kroniky za rok 1994: "Po několika letech útlumu obec iniciovala jednání s báňským úřadem Turnov a Prefou Předměřice o likvidaci pozůstatků těžby písku u správčického písníku. Prefa již začala s likvidací těžební konstrukce a vodní plocha by měla být vyňata z kategorie důlní voda. Snahou obecního úřadu stále je, aby byl tento prostor v budoucnu využíván pro rekreační účely."
K rekreačnímu využívání bývalého písníku opravdu došlo a uskutečnila se zde řada různých kulturních a společenských podniků, z nichž můžeme jmenovat např. akce místního SDH (dětské dny, pálení čarodějnic, oslavy založení sboru), různá cvičení IZS a dokonce technoparty (3.-4. srpna 2001). Ale již v roce 1995 byl ohrazen plotem jak areál Prefy, tak pláž u silnice, čímž de facto vznikl kulturní a občerstvovací areál Hawaii (známý zejména diskotékami), z něhož se stal dnešní soukromý sportovní, volnočasový a zábavní areál Správčák (viz
https://spravcakhk.cz a
https://www.spravcak.cz), jehož spoluvlastník Jaroslav Horák se roku 2000 dostal do sporu s rybáři, neboť je podezříval z toho, že zde dělají nepořádek a ničí oplocení. Později se nakonec rozšířil plot až k areálu královéhradeckého letiště, takže bylo zamezeno přístupu k písníku od Správčic. V červenci 2002 uhynulo v písníku několik desítek kusů kaprů o průměrné hmotnosti 1,5 kg, jež uhynuly díky vysokým teplotám a nedostatku kyslíku ve vodě. V roce 2018 se na písníku zase uskutečnilo soustředění Expedice Monoxylon III (viz
https://www.monoxylon.cz/monoxylon-iii/). V současné době má písník, který je veden jako mimopstruhový revír (viz
https://www.najdirevir.cz/o/451034-labe-31-pisnik-spravcicky), výměru 63,26 ha a pozemky pod ním náležejí řadě majitelů, zejména Davidu Horákovi z Černilova, Ing. Pavlu Provazníkovi z Prahy a Tomáši Suchánkovi z Hradce Králové.