Rybník Na Obci (Obecní, Věkošský)

Původně se v těchto místech nacházely obecní pastviny, od toho se zde říkalo "Na Obci". Vodní plochy bychom museli hledat na severozápad a jihovýchod od tohoto položení, což nám dokládá I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096). Na jihozápad odsud byl obecní les, který byl posléze vykácen a na jeho místě zřízen písník, přičemž konkurenční písečník na severozápad od dnešního rybníka měl rovněž Matyáš Černý z čp. 28, což můžeme vidět z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Karla Růžka a geometra 4. třídy Vinzenze Wildnera (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA532018400). V tomto stavu bylo toto území obhospodařováno až téměř do konce téhož století, přičemž např. písečník Františka Desenského proslul jako významná archeologická lokalita, v níž byl nalezen bronzový kroužek se zúženými a přes sebe přeloženými konci z mladší doby bronzové a v roce 1927 odkryty sídelní jámy z období slezskoplatěnické kultury. Kromě toho tu byl objeven keramický hrnek z doby hradištní a obdobný nález se dochoval i z nedalekého písníku Boh. Křídly.

Přestože byly Věkoše situovány blízko řeky Labe, což kolikrát pocítily řadou povodní, chyběla jim voda přímo v obci, ať již na hašení požárů, tak na další účely, i když původně tato ves svoje vodní plochy měla, čehož příkladem může být rybník, který roku 1455 prodala královéhradecká městská rada Machně Remišové, a to se zdejším dvorcem, 2 lány pole a lukami. Později zmínky o zdejším rybníku mizí, buďto zanikl nebo nebyl vzhledem ke své velikosti a výnosu z něj zajímavým. Zda stával právě v místech dnešního rybníka, tak to není možné ani odhadnout, natož důvěryhodně potvrdit, protože v té době byly Věkoše pouhými roztroušenými dvory a každý z nich většinou nějaký ten rybník měl.

První nápady o zřízení vodní nádrže se objevily již za starosty Jana Havránka, pokud ne již dříve, ale o tom se žádné zmínky nedochovaly. Znovu byly tyto plány oprášeny po vzniku místního SDH v roce 1884, ale i toto skončilo jinak, než se předpokládalo, neboť roku 1887 František Hrnčíř z čp. 18 daroval obci svůj dolík, aby v něm byla udržována voda pro případ požáru, a to pod podmínkou, že obec ho svým nákladem prohloubí a bude o něj řádně pečovat.

Časem se i toto "prozatímní" řešení přestalo vedení obce zamlouvat, a tak se v roce 1899 v obecním výboru objevil návrh na zřízení obecního rybníka, který byl odsouhlasen rovněž na zasedání obecního zastupitelstva. Pro jeho vybudování byla vybrána lokalita "Na Obci" (ještě v roku 1781 nazývaná jako Věkošská obec a teprve v josefinském katastru se objevuje pod současným jménem), plně náležející obci. Aby bylo toto místo lépe připravené k výstavbě rybníka, byly zdejší břízy, olše a další dřeviny prodány v dražbě a peníze z ní byly využity k zřízení obecní vodní plochy.

Tehdy se nejednalo o nějaký velký rybník, což potvrzují také Ludvík Domečka s Františkem Ladislavem Sálem ve své knize "Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého", když píší: "V samých Věkoších je též jezírko, hájkem zarostlé, v místě, kde říká se Na obci." Spolu s výše zmíněným dolíkem byla tato vodní plocha od svých počátků nebeským rybníkem, protože vznikla na místě bez jakéhokoliv přítoku i odtoku, což se změnilo až později, když díky regulaci řeky Labe v letech 1909-1911 začal zůstávat bez vody, o čemž vypovídá opět citace z výše jmenovaného Domečkova a Sálova díla: "Regulací Labe klesla hladina spodních vod v půdách katastru věkošského, zejména na straně severní. Aby škodlivé následky toho byly odstraněny, založil poslanec inž. Jan Černý z V. Vodní družstvo Věkoše-Hradec Král. Dle projektu a za vedení technické kanceláře Zemědělské rady družstvo toto provedlo stavbu náhona z Labe nad jezem předměřickým ke Správčicům, kde ze starých labských řečišť vodou naplněných vznikly rybníky a kde mohou se zavlažovati louky. Náhon prochází Věkošemi až do kanalisace v Hradci Král. a ve V. napájí uměle upravený rybník, zvaný Obcí, kde byla zřízena i dvě koupaliště. S prováděním projektu technické kanceláře Zemědělské rady bylo počato r. 1928 a zhruba dokončen byl r. 1929."

K další úpravě rybníka došlo již v roce 1930, kdy byly jeho břehy osázené smutečními vrbami, břízami a okrasnými keři a při výtoku z něj byl zřízen parčík s olšemi a břízami. V tomto stavu ho můžeme krásně vidět z leteckého měřického snímku z roku 1937, kdy již existoval i uměle vytvořený ostrůvek, jenž známe i dnes. Aby vznikla dostatečná zásoba vody pro případ požáru, věnovalo zdejší zelařské družstvo v roce 1933 pozemek, na němž byla vybudována požární nádrž. V tomto stavu vydržel rybník až do 50. let 20. století.

V květnu 1955 Rybářský klub v Hradci Králové požádal MNV Věkoše o pronajmutí rybníka pro rybí násadu, což bylo schváleno a ještě téhož roku do něj byla vysazena násada. V roce 1961 byly zahájeny práce na úpravě rybníku, aby se z něj stalo koupaliště. Došlo k pročištění přítoku i odtoku i k vyčištění dna rybníku, jehož maximální hloubka tehdy činila 1,3 m. Největší změnou se však stala jeho proměna v požární nádrž a s ní spojené koupaliště. Pouchovská obecní kronika, kam později Věkoše patřily, o tom hovoří toto:

"Koupaliště ve Věkoších.

Místní organisace požární ochrany ve Věkoších za účelem získání nezávislého vodního zdroje pro svoji obec uspořádala přesvědčovací akci k získání občanů pro tuto věc. Pět dvojic požárníků navštívilo věkošské občany, aby jim vysvětlilo důležitost této akce. Občané ve velké většině dobře pochopili tuto věc a společně s našimi členy uzavřeli závazky na 5.404 hodin brigádnické práce. Na podkladě těchto závazků vyhověla rada MěstNV v Hradci Králové naší žádosti a uvolnila na tyto práce 192.000 Kčs. S pracemi bylo započato 15. září 1973. Bylo nutno vyklidit ze stávajícího rybníka 400 m3 různého materiálu. Pak bylo navezeno 80 m3 šutru a 40 m3 oblázků. Pak bylo přikročeno k betonování rybníka i jeho hrází a ostrůvku. Bylo položeno a uhlazeno 360 m3 betonu. Tyto práce byly dokončeny v neděli dne 7. října 1973 a později v nadplánu bylo vybetonováno také dětské brouzdaliště a na ně se spotřebovalo dalších 20 m3 betonu. Beton byl míchán v betonárně ve Spravčicích a byl dovážen auty Pozemních staveb i jiných podniků.

Úspěch této akce je tím cenější, že řada organisaci se o obnovu koupaliště pokoušela v předcházejících létech, ale vždy bezvýsledně.

Na těchto pracích odpracovalo 39 členů ZO SPO 972 hodin a 121 místních občanů 1.200 hodin.

Poněvadž přítok vody otevřeným příkopem z jezu ze Správčic ma obhospodařovat Oblastní meliorační správa z Hradce Králové, byl touto organisací poslan bagr i s jeho řidičem a dva členové ZO SPO pracovali pouze jako pomocníci 126 hodin. Práce na čištění přítoku vody, který je 1.800 m dlouhý, trvala 14 dní a 7. prosince 1973 již plným proudem tekla voda do velice pěkného koupaliště."

Od té doby se s rybníkem i s jeho přítokem dlouho nic nedělo, pokud nepočítáme přibývající počet návštěvníků. V roce 2014 bylo v komisi místní samosprávy konstatováno, že je Věkošská svodnice zanesená a kvůli zvýšené hladině v rybníce dochází z zaplavování sklepů domů v jeho okolí. Následujícího roku byla Věkošská svodnice předána do správy Technickým službám Hradec Králové. Koryto bylo značně zanešené sedimentem, náletovými dřevinami a vzrostlým rákosem, což výrazně měnilo odtokové poměry. Projekt její rekonstrukce byl zhotoven firmou Agroprojekce Litomyšl, s. r. o. Zároveň s ní byl opraven rovněž rybník, zejména jeho výpustné zařízení. Dále došlo k odtěžení nánosů z nádrže, vykácení různých náletů, zrušení někdejšího brouzdaliště a vybourání železobetonových břehů. Tyto práce byly provedeny společností POPR spol. s r. o. v letech 2016-2017, přičemž 22. září 2016 převzal zhotovitel staveniště a 4. července 2017 došlo k ukončení prací a předání dokončeného díla investorovi. Díky tomu rybník i se svým okolím po mnoha letech opět prokoukl.