Mokřady za Písníkem pod Ornstovými jezery

Jedná se o lokalitu, která byla od dávných dob spojena s řekou Labe, která ji s železnou pravidelností zaplavovala. Původně těmito místy teklo několik ramen výše jmenovaného vodního toku, což je ještě vidět v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), ale vzhledem k výstavbě královéhradecké pevnosti došlo k řadě změn, kdy bylo ponecháno pouze meandrovité hlavní rameno a jeho drobný přítok, na němž se nacházela tzv. Ornstova jezera. Tento stav je k nalezení v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA532018400) a v jeho reambulaci z roku 1875 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_8055_3), kdy bylo její okolí obděláváno jako pastviny a louky.

Další změna pak nastala v souvislosti s regulací řeky, kdy byly zdejší meandry několika průpichy narovnány a právě jeden z meandrů se stal základem současných mokřadů za Písníkem pod Ornstovými jezery. František Ladislav Sál a Ludvík Domečka nám ve své knize „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“ představují labskou regulaci takto: „V l. 1909-1911 provedena byla regulace Labe, jež na západní straně tvořilo hranici katastru věkošského. Při tom prokopány byly tři záhyby starého řečiště labského pro nové řečiště, jeden u železničního mostu a dva proti Plotišťům. Při tom postavena byla i návodní zeď v levostranném podjezdu pod železničním mostem a sjezd k němu byl upraven.“ Ještě v 60. letech 20. století byly zdejší mokřady rozsáhlejší, což nám naopak představuje vojenská topografická mapa v měřítku 1 : 10 000 z roku 1968 od kpt. J. Hanouska (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-B-c-2).

Od té doby byla tato místa postupně zanášena sedimenty a pouze jejich horní část byla několikrát upravena a odbahněna. Voda odsud se totiž hodila k závlahám přilehlých polí, což se děje dosud, přičemž na západním konci nad „Šidlinkami“ je toto odstavené rameno částečně zasypáno, zúženo a s novým labským korytem spojeno pouze potrubím, nad nímž vede od roku 2013 cyklostezka do Kuksu (viz https://www.ladronka.cz/in-line-brusleni/in-line-trasy/cyklostezka-hradec-kralove-kuks.html). Sama lokalita odstaveného labského meandru zahrnuje lužní flóru s řadou dochovaných staletých stromů, jež po vývratech nebo vylomeních korun zůstávají na místě a stává se tak jakýmsi lužním pralesem, kde nalezneme vedle vodních živočichů též řadu mnohdy vzácnějších hmyzích druhů. Komu nevadí občasný zápach bahna a plynů v něm vznikajících, tak ten si zde může odpočinout v klidu a ani nepozná, že kousek odtud je situována živá silnice z Hradce Králové na Správčice a Předměřice nad Labem. Není nad to, když se sem dá zavítat v období páření obojživelníků, případně v jiných údobích, kdy se dá něco vidět.