Rybník pod Pálenkou

Takto se říká této vodní ploše z toho důvodu, že se nachází pod zbytkem části Svobodných Dvorů, které se od dávných dob přezdívalo Pálenka (předtím se užívaly též pojmy Grégrov či Grégrovy Dvory), a to od toho, že zde stávala továrna na líh a kořalku, tzv. Pálenka, která od roku 1845 patřila královéhradeckému císařskému purkmistru Aloisi Kemlinkovi, jenž zbohatl zejména půjčováním peněz a následným skupováním pozemků a nemovitostí, přičemž ono čp. 142 zakoupil od Jana a Anny Morávkových. Od roku 1862 byla na Pálence výroba lihu, pak gumy a spodia (kostního uhlí). V letech 1921-1922 byl závod adaptován na koželužnu Aloise Nejedlého "Dermalid", kterou v roce 1930 převzala velkoobchodní firma K. R. Müller a spol. v Hradci Králové, jež byla na podniku již delší dobu finančně účastna. 22. června 1933 továrna vyhořela a v koželužně na Pálence se přestalo pracovat. Závod byl uzavřen následujícího roku a později se zde vystřídala řada různých provozů.

Původně se tu však žádná vodní plocha nenacházela, což můžeme vidět jak z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), tak z indikační skici stabilního katastru výše zmíněné obce z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Quido Johanna Zellerina a geometra 4. třídy Antona Calvase (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA115018400) a její reambulace z roku 1871 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_7489_6). Tehdy byla zdejší půda obhospodařována svobodnodvorskými rolníky, protože v těchto místech měli své pastviny vlastníci čp. 5 a čp. 52. Neměli však jednoduchou práci, protože tato část bývala často zaplavována sousedním Malým Labským náhonem, např. v roce 1947, a kvalita půdy prokazovala, že se zde dříve nacházely nějaké mokřady, ale žádná zpráva o existenci rybníka na tomto místě se do dnešních dní nedochovala, což však neznamená, že tu někdy na přelomu středověku a novověku nemohl být, ať již zřízený majiteli tehdy osamocených hospodářských dvorů, případně přírodou samotnou.

Zemědělsky byla tato místa, jež dosud nosí staré pojmenování "U šraňku", obhospodařována ještě na přelomu 40. a 50. let 20. století, což vidíme z leteckých měřicích snímků z té doby. Teprve z vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 5 000 z roku 1958, kterou vyhotovil před 2 lety Jaroslav Lovětínský, vidíme, že je tu rybník zakreslen jako mokřina a druhý, dnes již zasypaný, se nacházel na jih od něho. Oba vznikly nejprve kvůli potřebě zeminy a písku v souvislosti se zvýšenou výstavbou v celém okolí a spolu s ní vznikající kanalizací, později byly spolu s Malým Labským náhonem využívány k závlahám přilehlých polí JZD a voda z nich sloužila také pro nedaleké průmyslové podniky. Dobývací prostor, který byl postupně zaléván spodní vodou i dešťovými srážkami, vidíme např. na leteckém měřicím snímku z roku 1962 a o 2 roky později je již v téměř dnešním rozsahu. Zajímavá je i geneze jeho pojmenování. Při zhotovování rybníčku počátkem 60. let 20. století byl rovněž nazýván "Na Pálence", což můžeme číst v jednom z článků, jenž vyšel 25. března 1961 v "Novém Hradecku". Jiní mu říkají prostě Písník či Písník u Pálenky, takže si můžeme vybrat z několika variant jeho pojmenování, i když oficiálně zůstal stále ještě bezejmennou vodní plochou.

Svého času sloužil i k vypouštění odpadních vod, neboť byl přestavěn na štěrbinovou nádrž k přečišťování vod s přepadem do Malého Labského náhonu, což mu nijak neprospělo. Spolu s ní byl v letech 1967-1968 vybudován tzv. plotišťský sběrač a kanalizace na Pálence. Postupem času však zarůstal zelení a byl zaplňován sedimenty. Jeho stav se pak ještě zhoršil během velkého sucha v roce 1990. Navíc se v jeho okolí začaly hromadit různé odpady, což se de facto děje dodnes. V zanedbaném stavu ho můžeme vidět ještě na leteckých snímcích z let 2004-2005 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA24.2004.HKRA70.00031) a na dalším z roku 2007 byl již upraven.

V současnosti se rybník, který zejména z východní strany zarůstá rákosem a prošel spolu se sousedním Malým Labským náhonem několika botanickými i zoologickými průzkumy (zmiňme např. rok 1995), nachází na pozemcích s parcelními čísly 586/11 (vlastníci: Ing. Tomáš Hrubý, MUDr. Michael Košťál CSc., JUDr. Yvona Košťálová a Staša Slámová) a 586/1 (Josef Čejka, Dagmar Terezie Knapek, JUDr. Milan Kutnar a Antonín Šmíd), přičemž jeho výměra dosahuje téměř 0,5 ha. Když však nahlédneme do katastru nemovitostí, zjistíme, že je veden pouze jako neplodná půda, nikoliv jako vodní nádrž. Zároveň je celé jeho okolí vedeno jako záplavové území. Pokud by došlo k úpravě a revitalizaci tohoto území, mohlo by se jednat o další potencionální místo pro trávení volného času a oázu pro zdejší flóru a faunu, v mnoha ohledech podobnou nedalekému Bohdaneckému rybníku, i když v menším měřítku, ale v lokalitě, kde z přírody mnoho nezbylo a stále v blízkosti probíhá další výstavba, by byla tato změna více než žádoucí.